Gregorios Palamas
| Gregorios Palamas | |
|---|---|
| Narození | 1296 Konstantinopol |
| Úmrtí | 14. listopadu 1359 (ve věku 62–63 let) Soluň |
| Občanství | Byzantská říše |
| Povolání | filozof, spisovatel, pop, mystik, teolog a metropolita |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Gregorios Palamas či Řehoř Palama (řecky Γρηγόριος ο Παλαμάς, konec 1296 či začátek 1297 Konstantinopol – 14. listopadu 1359 Soluň) byl řecký (byzantský) mnich a světec, jeden z nejdůležitějších theologů a mystiků pravoslavné církve.
Život
[editovat | editovat zdroj]Palamas se narodil na sklonku 13. století. Roku 1318 se odebral na horu Athos, která byla střediskem ortodoxního mnišského života. Zde se stal mnichem v monastýru Vatopedi, a hésychasté jej zde zasvětili do modlitebního života, v němž dělal veliké pokroky. Po tureckých nájezdech musel Athos na nějaký čas opustit, později se sem však vrátil. Pobýval pak nějaký čas v monastýru Esfigmenu. Palamas se stal hlavním představitelem mystické teologie hésychasmu. Pro jeho učení, které vycházelo z této tradice, se později vžil název palamismus.
Spory
[editovat | editovat zdroj]Ve 30. letech 14. století se zapletl do sporu s italským mnichem Barlaamem, který napadal právě hésychasmus. Vysmíval se především hesychastické metodě modlitby, především tělesné poloze, která se v této praxi používala. V Konstantinopoli několik synod odmítlo r. 1341 Barlaamova obvinění, ale v průběhu tohoto roku došlo k převratu, jenž změnil politickou situaci. Pozdějšími synodami byl odsouzen a r. 1344 dokonce exkomunikován. Roku 1347 však došlo k dalším změnám v politické situaci a Palamas byl ustanoven arcibiskupem v Soluni.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Mezi Řehořovo nejznámější dílo patří jeho odpověď Barlaamovi Triády na obranu svatých hesychastů, ve které namítal, že Boha lze poznat přímo.
Poněvadž je možno účastnit se Boha a protože je nadbytostná podstata Boží zcela mimo jakoukoli účast v ní, existuje něco mezi [Boží] bytností (která je nesdělitelná) a účastnícím se, aby jim bylo možno účastnit se Boha. Zpřítomňuje se ve veškerenstvu svými projevy a tvůrčí prozřetelnou činností. Jedním slovem musíme hledat Boha, jehož se můžeme nějak účastnit, aby skrze účast každý z nás obdržel podle svého způsobu a podle sdílené analogie své bytí, život a spojení s Bohem. (Triády 3:2:24)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- IVÁNKA, Endre von. Plato christianus. Překlad Václav Němec. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2003. 543 s. (Oikúmené; sv. 95). ISBN 80-7298-070-X.
- LANE, Tony. Dějiny křesťanského myšlení. Překlad Jiří Bartoň. 1. vyd. Praha: Návrat domů, [1996]. 286 s. ISBN 80-85495-47-3. S. 74–76.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gregorios Palamas na Wikimedia Commons - Sv. Řehoř Soluňský, Palama na www.orthodoxia.cz
