George Montagu, 2. hrabě z Halifaxu
| George Montagu, 2. hrabě z Halifaxu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. října 1716 Dover |
| Úmrtí | 8. června 1771 (ve věku 54 let) Dover |
| Alma mater | Univerzita v Cambridgi |
| Povolání | politik a hráč kriketu |
| Ocenění | Podvazkový řád |
| Politická strana | Toryové |
| Choť | Anne Richards (od 1741)[1] |
| Partner(ka) | Anna Falkner |
| Děti | Lady Elizabeth Montagu[2] unknown daughter Montague[2] |
| Rodiče | George Montagu, 1st Earl of Halifax a Lady Mary Lumley[2] |
| Příbuzní | Barbara Montagu (sourozenec) Caroline Montagu[2] a John George Montagu[2] (vnoučata) |
| Funkce | Lord Lieutenant of Northamptonshire (1749–1771) Leader of the House of Lords (1763–1765) lord strážce pečeti (1770–1771) ministr obchodu Velké Británie (do 1761) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
George Montagu, 2. hrabě z Halifaxu (George Montagu-Dunk, 2nd Earl of Halifax, 2nd Viscount Sunbury, 3rd Baron Halifax) (6. října 1716 – 8. června 1771) byl britský státník, generál a dvořan z významného šlechtického rodu Montagu, jeho strýc Charles Montagu, 1. hrabě z Halifaxu byl v letech 1714-1715 britským premiérem. Od služby v armádě a v nižších funkcích u dvora přešel jako stoupenec toryů do politiky. Během dvaceti let byl ministrem kolonií, zahraničí, vnitra, námořnictva a místokrálem v Irsku, na počátku vlády Jiřího III. patřil k nejvlivnějším osobnostem Velké Británie. Získal Podvazkový řád, jeho jméno nese Halifax, hlavní město v Novém Skotsku.
Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]
Byl prasynovcem státníka 1. hraběte z Halifaxu, pocházel z početné rodiny George Montagu, 1. hraběte z Halifaxu (1684-1739)[pozn. 1], a jeho druhé manželky Mary Lumley (1690-1726), dcery 1. hraběte ze Scarborough. Byl jediným synem a měl šest sester. Studoval v Etonu a v Cambridge, po otci zdědil v roce 1739 titul hraběte z Halifaxu s členstvím ve Sněmovně lordů. Svou kariéru zahájil u dvora nejprve jako komoří prince waleského (1743-1744), poté byl nejvyšším lovčím království (1744-1746) a královským sudím v jižních hrabstvích (1746-1748). Za války o rakouské dědictví sloužil také v armádě a v roce 1745 dosáhl hodnosti plukovníka.
Jako stoupenec toryů se ve dvaatřiceti letech stal členem vlády ve funkci prezident úřadu pro obchod a kolonie (1748-1761), od roku 1749 byl též členem Tajné rady. Podporoval rozvoj zámořských kolonií v severní Americe a obchod s nimi, proslul jako schopný administrátor, ale jako extrémně zkorumpovaný politik neměl příliš dobrou pověst. Jako vlivný člen vlády byl již mimo aktivní vojenskou službu, v návaznosti na svou předchozí službu ve válce dosáhl ale i kariérního postupu v armádě (generálmajor 1755, generálporučík 1759). Vrcholu kariéry dosáhl po nástupu Jiřího III., který podporoval stranu toryů. Halifax tehdy spolu s G. Grenvillem patřil k nejvlivnějším státníkům a v první polovině 60. let 18. století vystřídal několik dalších funkcí. Byl místokrálem v Irsku (1761-1763), prvním lordem admirality (1762), státním sekretářem zahraničí (1762-1763) a vnitra (1763-1765)[pozn. 2]. V roce 1764 získal Podvazkový řád, do vlády se vrátil po několikaleté přestávce v rámci Northova kabinetu jako lord strážce tajné pečeti (1770-1771), v lednu 1771 se stal znovu státním sekretářem zahraničí, ale zemřel v červnu téhož roku.
Rodinné a majetkové poměry[editovat | editovat zdroj]
V roce 1741 se oženil s Anne Richards (1726-1753), dědičkou bohatého podnikatele Sira Thomase Dunka. Na základě toho Halifax později užíval příjmení Dunk-Montagu. Z jejich manželství pocházely tři dcery, z nichž dvě zemřely v mládí, nejmladší Elizabeth (†1768) se provdala za příbuzného Johna Montagu, 5. hraběte ze Sandwiche (1743-1814).
Jeho majetkem byl dnes již neexistující zámek Horton Hall v hrabství Northamptonshire, v Londýně nechal postavit palác Hampton Court House (1757).
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jeho strýc, první ministr Charles Montagu, 1. hrabě z Halifaxu zemřel bez potomstva a titul hraběte s opětovným pořadovým číslem 1. byl obnoven v roce 1715 pro jeho synovce Georga
- ↑ Správa Irska v 18. století byla specifická v tom smyslu, že místokrálové jmenovaní vesměs z řad nejvyšší aristokracie do Irska vůbec neodjeli nebo se tam zdržovali jen sporadicky. To jim pak umožňovalo zastávat souběžně další vysoké úřady v Londýně, což je případ právě 2. hraběte z Halifaxu. Místokrálem v Irsku byl od 6. října 1761, přičemž od 17. června 1762 byl zároveň prvním lordem admirality. Dne 14. října 1762 byl pak jmenován ministrem zahraničí, načež admiralitu opustil o čtyři dny později. To znamená, že ve dnech 14. až 18. října 1762 byl souběžně irským místokrálem, prvním lordem admirality a ministrem zahraničí. V srpnu 1763 pak z ministerstva zahraničí přešel na ministerstvo vnitra, načež teprve o měsíc později (22. září 1763) rezignoval na post irského místokrále
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu George Montagu, 2. hrabě z Halifaxu na Wikimedia Commons - Rodokmen hrabat z Halifaxu Archivováno 1. 3. 2019 na Wayback Machine.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000 ISBN 80-7277-010-1
