Fytoftorové odumírání

Fytoftorové odumírání (tzv. "dieback") je závažné onemocnění nadzemních částí dřevin způsobené některými druhy r. Phytophthora (Eukaryota: Chromalveolata: Stramenopila: Oomycetes) – zejména P. ramorum, P. kernoviae, P. nicotianae, P. plurivora, P. cactorum a dalšími, které jsou schopny se šířit vzduchem^[1]^[2]. Tyto patogeny mohou rovněž způsobovat kořenové hniloby.

Jedním z nejvíce nebezpečných druhů této skupiny vzduchem se šířících fytoftor je Phytophthora ramorum, která způsobuje závažná onemocnění dřevin, např. náhlé odumření dubů "sudden oak death" v Severní Americe či náhlé odumření modřínů "sudden larch death" v západní Evropě. Mimoto napadá celou řadu dalších dřevin včetně okrasných jako jsou např. pěnišník, kalina, pieris, ze kterých byla v ČR rovněž izolována (vybrané izoláty jsou uloženy v České sbírce fytopatogenních oomycetů).

Phytophthora ramorum patří mezi karanténní škodlivé organismy, který se přes přísná rostlinolékařská opatření postupně šíří Evropou.Charakteristické výtoky pigmentů na borce prozrazují místo nekrotizace vodivých a korových pletiv

Původ a výskyt

P. ramorum byla popsána v USA v roce 1995, kde způsobila hromadné odumírání porostů dubů (Lithocarpus densiflorus a dalších)^[3]. V Evropě, kam byl patogen zavlečen nezávisle, byl zaznamenán v r. 1993 a šířil se zprvu zejména ve školkařských a zahradnických provozech^[4]. V roce 2009 bylo ve Spojeném království a později i v Irsku identifikováno hromadné odumírání lesních porostů modřínu (zejména modřínu japonského) vyvolané tímto druhem^[5]. Dodnes byla P. ramorum zjištěna ve 20 evropských zemích včetně ČR, kde má nyní ovšem status eradikovaného druhu [1]. Původ tohoto patogenu dodnes zůstává neznámý.

Příznaky

Na amerických dubech (Lithocarpus densiflorus, Quercus agrifolia, Q. kelloggii) a dalších stromovitých dřevinách (z evropských např. na buku lesním) se napadení projevuje usycháním nových výhonů, žloutnutím a usycháním olistění, na kmenech a větvích se objevují nekrózy vodivých pletiv a kůry a na povrchu borky nad

nekrózami lze nalézt červenavé až černé výtoky pigmentů. Napadené dřeviny mohou odumřít během několika let^[4]. Z epidemiologického hlediska je významné napadání podrostových stálezelených křovin jako je např. Umbellularia californica, na jejichž listech se vytváří velké množství infekčního inokula^[3].

Na modřínech (modřín japonský, m. opadavý) způsobuje patogen nekrózy jehlic, usychání větví či jejich částí, nekrózy kůry kmene a charakteristické silné výtoky pryskyřice v místech napadení. V okolí poškozených modřínových výsadeb může dojít i k napadení celé řady dalších dřevin jako jsou buk, kaštanovník, bříza, douglaska a další^[5].

Na stálezelených okrasných keřích v Evropě a rovněž v ČR patogen způsobuje skvrnitosti listů s typickým difúzním okrajem, vadnutí a usychání pupenů, výhonů a větví a odumírání hostitelů. Symptomy jsou stejné jako projevy napadení, které způsobují další, mnohem běžnější druhy r. Phytophthora, např. P. plurivora či P. cactorum^[1]. Patogen způsobuje rovněž hniloby kořenů a krčků svých hostitelů.

Šíření

P. ramorum je heterothalický organismus se dvěma pohlavními (párovacími) geograficky více či méně oddělenými typy (v Evropě převažuje typ A1^[4]), tzn. že za běžných podmínek se pohlavně nerozmnožuje. Patogen se na dlouhé vzdálenosti šíří spolu s infikovaným rostlinným materiálem nebo substrátem ve formě aktivně rostoucího mycelia nebo chlamydospor.

Z epidemiologického hlediska je velmi významný fakt, že patogen vytváří opadavá sporangia, která se mohou šířit větrem i na relativně dlouhé vzdálenosti. Po dopadu na hostitele buď sporangium klíčí přímo, nebo se za vhodných poměrů (v kapce vody) z něj uvolní zoospory, které hostitele infikují^[6]. patogen se samozřejmě může šířit i půdními kapilárami ve formě volně plovoucích zoospor podobně jako tzv. půdní fytoftory.

Ochrana rostlin

Ochrana rostlin je stejná jako v případě napadení jinými patogeny r. Phytophthora, přičemž velmi významná je prevence. P. ramorum jako významný škodlivý organismus^[7] podléhá od r. 2002 v EU regulaci dle rozhodnutí Komise 2002/757/ES. V České republice se na něj konkrétně vztahuje rozhodnutí SRS 006995/2007 Archivováno 24. 9. 2016 na Wayback Machine. nařizující mimořádná rostlinolékařská opatření.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Mrázková, M. et al. (2011): Identifikace symptomů napadení dřevin a okrasných rostlin patogeny z rodu Phytophthora de Bary. Certifikovaná metodika 6/2011-056. QH71273. VaV SP-2d1/36/07. Certifikace 21.3.2012 MZE (čj. 53997/2012-MZE-16222/M40). VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 37 s. [online]. [cit. 2016-10-25]. Dostupné online.
↑ Mrázková M. et al. (2011): Phytophthora plurivora T. Jung & T. I. Burgess and other Phytophthora Species Causing Important Diseases of Ericaceous Plants in the Czech Republic. Plant Prot. Sci. 47(1): 13 – 19.. Plant Prot. Sci. [online]. [cit. 2016]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Hansen E. M., et al. (2006): Epidemiology of Phytophthora ramorum in Oregon. Pages 27-29 in: Proceedings of the Sudden Oak Death 2nd Science Symposium: The State of Our Knowledge. S. J. Frankel, et al. (tech. coords.). Gen Tech. Rep. PSW-GTR-196. Albany, CA. Pacific Southwest Res. Stn. For. Serv., U.S. Dep. Agric.
↑ ^a ^b ^c Werres, S., et al. (2001): Phytophthora ramorum sp. nov., a new pathogen on Rhododendron and Viburnum. Mycological Research, 105: 1155–1165.
↑ ^a ^b Brasier C.M., Webber J. (2010): Sudden larch death. Nature 466:824–825
↑ Widmer T. L. (2009): Infective potential of sporangia and zoospores of Phytophthora ramorum. Plant Dis. 93:30-35.
↑ Kapitola P. et al. (2011): Karanténní škodlivé organismy na lesních dřevinách. SRS, Praha, 63 s. [online]. [cit. 2016-10-25]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu fytoftorové odumírání na Wikimedia Commons
California oak mortality task force (anglicky): http://www.suddenoakdeath.org/
Forestry Commission UK (anglicky): http://www.forestry.gov.uk/pramorum Archivováno 1. 1. 2015 na Wayback Machine.
P. ramorum at Forest Phytophthoras of the World (anglicky): http://forestphytophthoras.org/species/ramorum
Mašková J., Dušková G. (2011): Nová nebezpečná choroba dřevin Phytophthora ramorum Werres, De Cock & Man in 't Veld
Česká sbírka fytopatogenních oomycetů: http://www.vukoz.cz/index.php/sbirky/sbirky-oomycety

[:0-1] Mrázková, M. et al. (2011): Identifikace symptomů napadení dřevin a okrasných rostlin patogeny z rodu Phytophthora de Bary. Certifikovaná metodika 6/2011-056. QH71273. VaV SP-2d1/36/07. Certifikace 21.3.2012 MZE (čj. 53997/2012-MZE-16222/M40). VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 37 s. [online]. [cit. 2016-10-25]. Dostupné online.

[2] Mrázková M. et al. (2011): Phytophthora plurivora T. Jung & T. I. Burgess and other Phytophthora Species Causing Important Diseases of Ericaceous Plants in the Czech Republic. Plant Prot. Sci. 47(1): 13 – 19.. Plant Prot. Sci. [online]. [cit. 2016]. Dostupné online.

[:1-3] Hansen E. M., et al. (2006): Epidemiology of Phytophthora ramorum in Oregon. Pages 27-29 in: Proceedings of the Sudden Oak Death 2nd Science Symposium: The State of Our Knowledge. S. J. Frankel, et al. (tech. coords.). Gen Tech. Rep. PSW-GTR-196. Albany, CA. Pacific Southwest Res. Stn. For. Serv., U.S. Dep. Agric.

[:2-4] Werres, S., et al. (2001): Phytophthora ramorum sp. nov., a new pathogen on Rhododendron and Viburnum. Mycological Research, 105: 1155–1165.

[:3-5] Brasier C.M., Webber J. (2010): Sudden larch death. Nature 466:824–825

[6] Widmer T. L. (2009): Infective potential of sporangia and zoospores of Phytophthora ramorum. Plant Dis. 93:30-35.

[7] Kapitola P. et al. (2011): Karanténní škodlivé organismy na lesních dřevinách. SRS, Praha, 63 s. [online]. [cit. 2016-10-25]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]