Franziska Diana Sternbergová
| Franziska Diana Sternbergová | |
|---|---|
| Majitelka statku a zámku Častolovice | |
| Ve funkci: 1992 – 30. července 2024 | |
| Předchůdce | znárodnění komunisty, předtím Leopold Sternberg |
| Majitelka zámku Zásmuky | |
| Ve funkci: 1992 – 2011 | |
| Předchůdce | znárodnění komunisty, předtím Leopold Sternberg |
| Nástupce | Alexandra Hardeggová |
| Narození | 22. února 1936 Vídeň  Rakousko |
| Úmrtí | 30. července 2024 (ve věku 88 let) Vídeň Rakousko |
| Choť | (1957) Henry Ogden Phipps (1931–1962) |
| Rodiče | Leopold Stanislav ze Sternbergu a Cecílie Reventlow-Criminil |
| Děti | Alexandra (* 1959) |
| Profese | návrhářka interiérů a designérka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Franziska Diana Sternbergová Phipps (22. února 1936 Vídeň[1] – 30. července 2024 Vídeň,[2] na parte v češtině i němčině je uvedeno datum úmrtí 31. července 2024[3]) pocházela ze šlechtického rodu Sternbergů (Šternberků). Během exilu v zahraničí působila jako bytová architektka. V roce 1992 získala zpět na základě restitučních nároků zámek v Častolovicích, kde pak žila, do roku 2011 byla také majitelkou zámku v Zásmukách. Spolu s Olgou Havlovou se podílela na založení Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a na jeho aktivitách.[4][5]
Život
[editovat | editovat zdroj],_z%C3%A1mek.jpg)
Narodila se ve Vídni jako jediná dcera hraběte Leopolda Sternberga (21. 5. 1896 Častolovice – 1. 11. 1957 Kingston, Jamajka) a jeho manželky Cecilie, rozené hraběnky Reventlow-Criminil (14. 9. 1908 Clevemede – 1. 11. 1983 Londýn).[1] Rodiče se vzali ve Vídni 11. ledna 1928.[1] Matka napsala knihu Cesta: paměti české aristokratky.
V dětství vyrůstala v Praze a léta trávila na rodovém sídle Šternberků v Častolovicích. V roce 1941 byla Němci na zámek uvalena vnucená správa a rodina žila na stálo v nájemním bytě v Praze. Diana chodila do církevní školy k voršilkám ve Voršilské ulici.[6][7] Po válce žila znovu na zámku až do roku 1948, kdy byla i s matkou a otcem nucena zámek opustit.
Část života prožila v emigraci ve Spojených státech amerických a na Jamajce. Na střední školu chodila v New Yorku.[7] Ve Washingtonu chodila na kurz sekretářky a současně pracovala v bance.[7] Cestovala po Evropě, navštívila Paříž, Rakousko a Itálii.[7] Ve Francii studovala šest měsíců malířství.[8] Dne 23. 4. 1957 se v Kingstonu[9] na Jamajce provdala za Henryho Ogdena Phippse (25. 6. 1931 New York – 11. 4. 1962),[1] kterého poznala během svého pobytu v Paříži.[10] Po svatbě bydleli dva roky v Paříži a poté v New Yorku.[9] Její manžel, dědic jedné z nejbohatších amerických rodin, zemřel po pěti letech manželství v roce 1962 v New Yorku, zabilo ho užívání drog.[pozn. 1] Měli spolu jednu dceru Alexandru.
V roce 1964, dva roky po smrti manžela, se natrvalo uchýlila do Londýna.[11] Přestěhovala se za ní i matka Cecilie.[12] Pracovala jako bytová designerka, napsala knihu o zařizování interiérů s názvem Affordable Splendor (Dostupná nádhera). V Londýně si koupila dům.[13] Do Československa se podívala v roce 1988, cestovala s Karlem Schwarzenbergem a setkala se s Václavem Havlem.[14] S Havlem, kterého propustili z vězení, se setkala ještě na Hrádečku v červnu 1989.[15]
Po Sametové revoluci se z iniciativy Olgy Havlové více než rok věnovala úpravám bytových prostor na Pražském hradě a na zámku v Lánech.[15][16] Dva roky také bydlela na Pražském hradě, poté si koupila, přestavěla a zařídila domek na pražském Břevnově.[17] V roce 1992 jí byly v restituci navráceny zámky v Častolovicích a v Zásmukách.[18][19] K tomu patří 2500 hektarů lesa.[20] Zámek Zásmuky vlastní Sternbergové od roku 1637, v době komunistické totality v něm sídlilo vojsko, v roce 1982 vyhořel a dále chátral. Po restituci rodového majetku žila na zámku v Častolovicích, jehož část zpřístupnila veřejnosti.
Diana ovládala češtinu, kterou ovšem téměř v cizině zapomněla a musela ji oprášit,[13] francouzštinu, angličtinu a němčinu.[21]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Jediná dcera Alexandra Phipps-Sternberg (* 1959 Palm Beach) se v roce 1980 v Londýně provdala poprvé za Bertholda von Seilern und Aspang (* 1955), manželé se však v roce 1994 rozvedli. Z manželství se narodily tři děti:[22]
- 1. Cecilia (* 1987)
- 2. Maximilian (* 1988)
- 3. Henry (* 1990).
V září 1996 se Alexandra na zámku v Častolovicích provdala podruhé za Maximiliana von Bulgarini a von Hardegg (* 1966).[22] Z tohoto vztahu se narodil syn. Alexandra v současnosti žije se svojí rodinou v Rakousku.
Příbuzenské vztahy restituentů zámků Častolovice, Jemniště a hradu Český Šternberk
[editovat | editovat zdroj]Toto schéma představuje příbuzenské vztahy Diany Franzisky, Zdeňka Sternberga a Jana Boska Sternberga,[23][24] kteří jsou zvýrazněni červeně. Všichni pocházeli z Leopoldovy větve konopišťských Sternbergů. Modře jsou vyznačeni přímí mužští předkové. Zeleně je vyznačen Josef Leopold (Leopold I.; asi 1770–1858), společný předek všech tří a vnuk zakladatele Leopoldovy větve. Oranžově je navíc vyznačena současná hlava rodu. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Vzhledem k účelu se nejedná o kompletní rodokmen.
| Josef Leopold (Leopold I.) ze Sternbergu † 1858 | Marie Karolína z Walseggu 1781–1857 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Leopold II. Mořic ze Sternbergu 1811–1899 | Luisa z Hohenlohe-Bartenstein-Jagtsbergu 1840–1873 | Jaroslav ze Sternbergu 1809–1874 | Eleonora Orczy de Orczi 1811–1865 | Zdeněk ze Sternbergu 1813–1890 | Marie Žofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu 1819–1873 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Leopold III. Albert ze Sternbergu 1865–1937 | Franziska Henriette Larischová z Mönnichu 1873–1933 | Vojtěch Václav ze Sternbergu 1868–1930 | Alois ze Sternbergu 1850–1907 | Filip ze Sternbergu 1852–1924 | Karolína z Thurn-Valsássina-Como-Vercelli 1863–1944 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Leopold IV. Stanislav Sternberg 1896–1957 | Cecilia Reventlow-Criminilová 1908–1983 | František Sternberg 1901–1969 | II. Elisabeth Ada Dawson 1910–? | Jaroslav Sternberg 1900–1943 | Marie Grošová 1903–1972 | Adam Sternberg 1903–1958 | Gertrude Amende 1902–? | Jiří Douglas Sternberg 1888–1965 | Kunhuta Mensdorff-Pouilly 1899–1989 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Diana Franziska Sternbergová * 1936–2024 | Henry Ogden Phipps 1931–1962 | Leopold V. František Sternberg * 1953 | Alžběta Hrubá-Gelenj 1929–2021 | Zdeněk Sternberg 1923–2021 | Marie Leopoldina Lobkowiczová 1943–2017 | Jan Bosco Sternberg 1936–2012 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| I. Berthold von Seilern und Aspang * 1955 | Alexandra Phipps Sternbergová * 1959 | II. Maximilian von Bulgarini und von Hardegg * 1966 | I. Kateřina Vávrová * 1971 | Filip Sternberg * 1956 | II. Susanne Friederike von Berg * 1956 | Jiří Sternberg * 1968 | Petra Říhová * 1975 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Manžel měl přátele z beatnické generace jako básníky Allena Ginsberga (1926–1997), Gregoryho Corsa (1930–2001) nebo spisovatele Williama Sewarda Burroughse (1914–1997).[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 362.
- ↑ Odešla Diana Sternbergová | Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. www.vdv.cz [online]. [cit. 2024-07-31]. Dostupné online.
- ↑ Parte Franzisky Diany Phipps Sternbergové [online]. Historická šlechta [cit. 2024-08-10]. Dostupné online.
- ↑ DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 37. Dále jen Osudy českých šlechticů.
- ↑ ČTK. Zemřela Diana Sternbergová, majitelka zámku Častolovice. Seznam Zprávy [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online.
- ↑ VOTÝPKA, Vladimír. Křižovatky české aristokracie. Praha – Litomyšl: Paseka, 2014. 280 s. ISBN 978-80-7432-441-3. S. 259. Dále jen Křižovatky české aristokracie.
- ↑ a b c d VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 328. Dále jen Návraty české šlechty.
- ↑ a b Osudy českých šlechticů, s 35
- ↑ a b Křižovatky české aristokracie, s. 251
- ↑ Křižovatky české aristokracie, s. 261
- ↑ Křižovatky české aristokracie, s. 263
- ↑ Návraty české šlechty, s. 329
- ↑ a b Návraty české šlechty, s. 330
- ↑ Křižovatky české aristokracie, s. 252
- ↑ a b Křižovatky české aristokracie, s. 253
- ↑ Návraty české šlechty, s. 331
- ↑ Křižovatky české aristokracie, s. 255
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Dějiny zámků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Euromedia Group, k. s. – Knižní klub, 2013. 424 s. ISBN 978-80-242-4226-2. Kapitola Zásmuky, s. 129.
- ↑ Zámek Častolovice: historie [online]. Zámek Častolovice [cit. 2022-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Návraty české šlechty, s. 340
- ↑ Křižovatky české aristokracie, s. 260
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 105. Dále jen Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternbergů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 198
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOTÝPKA, Vladimír. Křižovatky české aristokracie. Praha – Litomyšl: Paseka, 2014. 280 s. ISBN 978-80-7432-441-3. Kapitola Zámecké sídlo, s. 249–277.
