Franz Kupelwieser
| Franz Kupelwieser | |
|---|---|
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1895 – 1901 | |
| Narození | 14. září 1830 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. srpna 1903 (ve věku 72 let) Pörtschach am Wörther See  Rakousko-Uhersko |
| Rodiče | Leopold Kupelwieser |
| Příbuzní | Paul Kupelwieser a Karl Kupelwieser (sourozenci) |
| Alma mater | Báňská akademie Leoben |
| Profese | pedagog, vysokoškolský učitel a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| otec | Leopold Kupelwieser |
|---|---|
| bratr | Karl Kupelwieser |
| bratr | Paul Kupelwieser |
| synovec | Hans Kupelwieser |
Franz Kupelwieser (14. září 1830 Vídeň – 5. srpna 1903 Pörtschach am Wörther See[1]) byl rakouský metalurgický odborník, vysokoškolský pedagog a politik, na konci 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec Leopold Kupelwieser byl malíř a grafik, bratr Karl Kupelwieser působil jako právník, další bratr Paul Kupelwieser byl průmyslníkem. Synovec Hans Kupelwieser působil coby zoolog. Franz vychodil gymnázium a přípravný kurz na vídeňské polytechnice v zimním semestru 1850/1851. Dále absolvoval dvouletý odborný kurz na báňské akademii v Leobenu. Zde setrval ještě čtyři roky po jejím absolvování. Pak nastoupil roku 1856 jako vedoucí inženýr s titulem huťmistra do železáren v Reșița v Banátu. Díky zkušenostem nabytým při zahraničních cestách se mu podařilo zlepšit hospodaření podniku. Později se vrátil jako učitel na odbornou školu do Leobenu. V roce 1862 zde byl jmenován docentem pro hutnictví. V roce 1866 byl jmenován profesorem. V letech 1875–1877 byl ředitelem školy, později v letech 1895–1897 jejím rektorem. V říjnu 1899 odešel do penze. V období let 1872–1894 zastával funkci tajemníka obchodní a živnostenské komory v Leobenu.[1]
V 90. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1895 získal mandát za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Leoben. Nastoupil 22. října 1895 místo Alexandra Peeze. Za týž obvod byl zvolen i v řádných volbách do Říšské rady roku 1897.[2]Profesně byl k roku 1897 uváděn jako vrchní horní rada a profesor na hornické akademii v Leobenu.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kupelwieser, Franz (1830-1903), Montanist, s. 357. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=113&size=45
