Alexander Peez

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexander Peez
Alexander Ernst von Peez
Alexander Ernst von Peez

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1876 – 1885
Ve funkci:
1890 – 1895
Ve funkci:
1897 – 1897

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1902 – 1912
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub pokroku – mladoněmci)

Narození 19. ledna 1824
Wiesbaden
Flagge Herzogtum Nassau (1806-1866).svg Nasavské vévodství
Úmrtí 12. ledna 1912 (ve věku 87 let)
Weidling
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Univerzita Heidelberg
Univerzita Göttingen
Mnichovská univerzita
Karlo-Ferdinand. univ. Praha
Commons Kategorie Alexander Peez
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Peez, celým jménem Alexander Ernst von Peez (19. ledna 1824 Wiesbaden12. ledna 1912 Weidling[1][2]), byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti působící mj. v Liberci; od 70. let 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Wiesbadenu v tehdejším Nasavském vévodství. Jeho otec byl zakladatelem wiesbadenských lázní. Alexander studoval na univerzitách v Heidelbergu, Göttingenu, Mnichově a Praze. V Praze byl žákem národohospodáře Mischlera a podnikl s ním studijní cestu po průmyslových regionech v Čechách. Zaměřoval se na otázky zefektivnění průmyslové výroby. V roce 1857 odešel do Frankfurtu nad Mohanem, ale později se vrátil do Rakouska a roku 1866 získal rakouské státní občanství.[1]

V Liberci po jistou dobu vedl redakci listu Reichenberger Zeitung. Byl spolupracovníkem velkopodnikatele Johanna Liebiega, prezidenta liberecké obchodní komory. V roce 1864 se Peez stal tajemníkem Svazu průmyslníků ve Vídni. Podílel se na přípravě Světové výstavy roku 1867 v Paříži a Světové výstavy roku 1873 ve Vídni. V roce 1874 spoluzakládal Svaz těžebního, železářského a strojírenského průmyslu. Od roku 1875 byl tajemníkem Průmyslového klubu, přičemž v letech 1891–1895 a opět 1904–1905 byl jeho prezidentem. Zasedal ve správních radách četných firem. Sám podnikal. V roce 1886 založil na svém statku v štýrském Weißenbach an der Enns továrnu na celulózu.[1]

V polovině 70. let 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1876 byl zvolen na Říšskou radu (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Liberec. Slib složil 19. října 1876.[3] Mandát obhájil za týž obvod i v řádných volbách do Říšské rady roku 1879. Do parlamentu se po jisté přestávce vrátil roku 1890, v doplňovacích volbách, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Leoben. Nastoupil 8. května 1890 místo Ludwiga Zschocka. Křeslo tu obhájil v řádných volbách do Říšské rady roku 1891. Rezignaci na mandát oznámil na schůzi 22. října 1895. Nahradil ho Franz Kupelwieser.[3] Důvodem odchodu ze sněmovny bylo jeho hlasování v otázce dvojjazyčného vyučování v Celje za vlády Alfreda Windischgrätze. Kvůli této kauze opustil i svoji stranu.[2]

Na Říšské radě patřil k německým liberálům (liberálně a centralisticky orientovaná Ústavní strana, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). Po burzovním krachu roku 1873 ovšem patřil mezi hlavní zastánce odklonu od politiky volného trhu a prosazoval ochranná cla. Byl stoupencem celní unie Rakouska a Německa a orientace zahraničního obchodu na Balkán a východní Středomoří.[1] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[4] Později byl členem parlamentního klubu Sjednocená německá levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných politických proudů.[1]

Zvolen byl znovu ve volbách do Říšské rady roku 1897, tentokrát za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Liberec. Ale již 23. září 1897 byla na schůzi parlamentu oznámena rezignace.[3] V roce 1897 se profesně uvádí jako továrník.[5]

Roku 1899 získal titul barona. V roce 1902 usedl jako doživotní člen do Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[1]

Zemřel v lednu 1912.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Peez, Alexander Ernst Frh. von (1824-1912), Politiker, Industrieller, Nationalökonom und Kulturhistoriker, s. 389. (německy) 
  2. a b c Dr. Alexander von Peez. Bohemia. Leden 1912, roč. 85, čís. 11, s. 1. Dostupné online. 
  3. a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online. 
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=136&size=45