František Jakub
František Jakub | |
---|---|
Narození | 22. prosince 1875 Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. ledna 1940 (ve věku 64 let) Praha-Královské Vinohrady Protektorát Čechy a Morava |
Povolání | malíř a výtvarník |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Jakub (22. prosince 1875 Královské Vinohrady[1] – 24. ledna 1940 Praha-Královské Vinohrady[2]) byl český malíř, žák prof. Maxmiliána Pirnera a Vojtěcha Hynaise na Akademii výtvarných umění v Praze.
Život
[editovat | editovat zdroj]Františk Jakub byl žákem prof. Maxmiliána Pirnera a prof. Vojtěcha Hynaise na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1893-1900. Na veřejnosti své obrazy poprvé představil v Rudolfinu s Krasoumnou jednotou v roce 1904. Následně zřejmě studoval malbu v Paříži u Henri Le Sidanera.
Před 1. světovou válkou pravidelně vystavoval s Jednotou umělců výtvarných, a to i v zahraničí, např. v Záhřebu, Aušpurku a v Londýně. V době I. sv. války na vysokých lešeních v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí restauroval vzácné fresky společně s O. Blažíčkem a J. Bendou. V roce 1926 vystavoval na Mezinárodní výstavě v Benátkách. V dubnu 1928 vybral 84 obrazů pro 50. členskou výstavu Jednoty výtvarných umělců. Souborné výstavy měl v roce 1926 v Obecním domě a v roce 1937 v pavilonu Myslbeka.
Dle vyjádření současníků byl nadšeným Sokolem a národovcem. Byl otcem architekta Jiřího Jakuba (1905–1971). Žil a pracoval v Praze na Královských Vinohradech.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Dle Prokopa Tomana tvořil František Jakub pod vlivem malíře Henri Le Sidanera (1862-1939), který patřil mezi přední francouzské pointilisty. Stopy tohoto vlivu lze spatřovat v některých raných portrétech a v obraze Alegorie léta (1908). Na trhu s uměním se zatím neobjevily jeho rovněž rané "náladové pohledy na pražské přístavy a nábřeží", které uvádí Prokop Toman.
J. R. Marek uvádí jako vzor, zřejmě výstižně pro pozdější tvorbu Fr. Jakuba, francouzského malíře Gastona la Touche (1854-1913). Dle uměleckého kritika pod zkratkou "Mý" (Národní listy, 21. 12. 1925) "Četné noblesně komponované figurální malby a alegorická "paneau-decorative" Fr. Jakuba byly reprodukovány velmi často ve Zlaté Praze a v uměleckém měsíčníku Dílo". Tyto obrazy jsou nejčastěji dobovou kritikou porovnávány s dílem Jakuba Obrovského. Porovnání obou umělců výstižně charakterizuje J. R. Marek v Národních listech (5. 9. 1937). U obou umělců vyzdvihuje "improvizační lehkost obrazové kompozice". Dr. Jindřich Čadík v katalogu souborné výstavy autora poukazuje na to, že Fr. Jakub komponuje a maluje složité figurální výjevy zpaměti.
Jeho dekorativní styl, technická a kompoziční jistota jej předurčovaly pro velké reprezentativní realizace. Hospodářská záložna v Berouně jej požádala o fresky pro svůj interiér. Následně pro záložnu v Hlinsku realizoval námět Spořivost. V l. 1927/28 byla realizovaná jeho výzdoba Vinohradské spořitelny v Jugoslávské ulici s velkými alegorickými obrazy Jaro, Léto, Podzim, Zima a s další variantou tématu Spořivost. Pro Kolumbárium v Husově sboru na Vinohradech pod vlivem hrozícího fašismu vytvořil (rok 1936) monumentální fresku Převoz očištěných (11×3,6 m) představující odvěký zápas mezi dobrem a zlem, láskou a nenávistí .
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
František Jakub Rozhovor
-
František Jakub Rusovláska
-
František Jakub Autoportrét
-
František Jakub Autoportrét II
-
František Jakub Portrét dívky
-
František Jakub Alegorie léta (1908)
-
František Jakub Píseň přírody
-
František Jakub V divadelní lóži
-
František Jakub Dívčí koupání (studie)
-
František Jakub U vodopádu (studie)
-
František Jakub Čas hojnosti (studie)
-
František Jakub Ze starověkého Říma (studie)
-
František Jakub Po koupeli
-
František Jakub Letní odpoledne
-
František Jakub Z bájí
-
František Jakub Jarní cesta
-
František Jakub Venkovské zátiší s husami
-
František Jakub Venkovský dvorek
-
František Jakub Vesnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Mikuláše v pražských Vršovicích
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých církve československé na Vinohradech, sign. ČSVIN Z2, s. 184
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, Praha : Rudolf Ryšavý, 1936, 1947-1950, 1993, 5. vydání, Praha : Ivo Železný, 2000, ISBN 80-237-3633-7
- Marek, J. R.: Členská výstava Jednoty umělců výtvarných. Národní listy, roč. 68, č. 119, 29. 4. 1928.
- Mý.: Padesátiny Františka Jakuba. Národní listy, roč. 65, č. 51, 21. 12. 1925.
- Marek, J. R.: Jubilejní výstava Františka Jakuba v pavilonu Myslbeka. Národní listy, roč. 77, č. 243, 5. 9. 1937.
- Čadík, J.: Seznam děl souborné výstavy Františka Jakuba k jeho 60. narozeninám. Myslbek, Sdružení výtvarných umělců a přátel československého umění, 1937, 40 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jakub na Wikimedia Commons
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Anton Jakub (* 1876) otec malíře Františka Jakuba
- Artnet
- Galerie Národní 25
- Galerie Marold
- Galerie Platýz
- František Jakub v informačním systému abART