Přeskočit na obsah

František Filip (režisér)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Filip
Narození26. prosince 1930
Písek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí9. ledna 2021 (ve věku 90 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtícovid-19
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolánírežisér, filmový režisér, vysokoškolský učitel, televizní režisér a scenárista
Oceněnímzh Medaile Za zásluhy I. stupně in memoriam (2021)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Filip (26. prosince 1930 Písek9. ledna 2021)[1] byl český filmový a televizní režisér. Již během studií na FAMU počátkem 50. let 20. století točil své první dokumentární filmy. Po absolutoriu nastoupil v roce 1954 do krátce předtím vzniklé Československé televize, kde setrval až do odchodu do důchodu a i poté s televizí dále spolupracoval. Během svého života režíroval okolo 600 filmů a televizních pořadů všech žánrů pro diváky všech věkových kategorií.

Působil také jako pedagog FAMU.

V roce 1987 byl jmenován zasloužilým umělcem a dne 24. března 2018 převzal Cenu Thálie 2017 za šíření divadelního umění v televizi.[2]

Zemřel 9. ledna 2021 na komplikace spojené s nákazou covid-19.[3]

Filmografie, výběr

[editovat | editovat zdroj]

Televizní seriály

[editovat | editovat zdroj]

Přepisy hudebně-dramatických děl

[editovat | editovat zdroj]

Ostatní televizní tvorba

[editovat | editovat zdroj]
  1. NESVADBOVÁ, Jana. Zemřel režisér František Filip. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-01-09 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  2. Thálii za činohru dostali Dočkalová a Bambas. Cenu za celoživotní mistrovství si odnesl Petr Kostka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-24, rev. 2018-03-24 [cit. 2018-03-24]. Dostupné online. 
  3. Zemřel František Filip. Režisér F. L. Věka či Chalupářů podlehl covidu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-08-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HÖGEROVÁ, Eva; KLOSOVÁ, Ljuba; JUSTL, Vladimír. Faustovské srdce Karla Högera. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0493-7. S. 276, 388, 397, 401, 405–6, 419. 
  • VALTROVÁ, Marie. Kronika rodu Hrušínských. Praha: Odeon, 1994. Dostupné online. ISBN 80-207-0485-X. S. 233. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]