František Stránský (sochař)
| František Stránský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. září 1869 Zadní Ždírnice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. prosince 1901 (ve věku 32 let) Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | sochař |
| Manžel(ka) | Olga Stránská-Absolonová |
| Děti | Drahomíra Stránská Antonín Stránský |
| Příbuzní | Villibald Absolon (tchán) Karla Absolonová-Bufková (tchyně) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Stránský (20. září 1869 Zadní Ždírnice[1] – 22. prosince 1901 Královské Vinohrady[2]) byl český akademický sochař.
Život[editovat | editovat zdroj]
František Stránský se narodil v obci Zadní Ždírnici na Trutnovsku do rodiny hostinského Ignáce Stránského a jeho ženy Marie, rozená Poláčkové.[1] Záhy opustil své rodiště a zamířil do Prahy, kde studoval na Uměleckoprůmyslové škole u prof. Josefa Václava Myslbeka.
Před rokem 1891 vytvořil první významnější dílo Tanec.
V letech 1897–1900 byl členem[3] Spolku výtvarných umělců Mánes.
V prvním červnovém dni roku 1896 se oženil s Olgou Absolonovou[4] a později měli spolu syna Antonína a dceru Drahomíru (1899–1964), která byla etnoložkou a působila v Národopisném oddělení Národního muzea, v Náprstkově muzeu a vyučovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Sochař František Stránský strávil většinu svého aktivního života na Královských Vinohradech, kde měl v Blanické ulici 8, čp. 750 svůj atelier a kde pracoval až do své předčasné smrti.[2] Podle nekrologu zemřel náhle po třítýdenní nemoci, ve věku 32 let.
Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Tanec, před (1891), první významné dílo
- Alegorické sochy na fasádě Městské spořitelny v Praze I - Rytířské ulici
- Sochy na budově Muzea hl.m. Prahy v Praze 8
- Sochy na budově Městského muzea v Plzni
- Sochy na budově pojišťovny Assicurazioni Generali v Jungmannově ulici v Praze[5]
- Josef Jungmann, (1899-1901), poprsí v nadživotní velikosti, patinovaná sádra, Lapidárium Národního muzea, bronz v Panteonu Národního muzea
- Bohuslav Balbín, (1899-1901), bronzové poprsí v Panteonu Národního muzea
- Viktorin Kornel ze Všehrd, (1899-1901), bronzové poprsí v Panteonu Národního muzea v Praze[6]
- Václav Matěj Kramerius, (1899-1901), bronzové poprsí v Panteonu Národního muzea v Praze
- Jan Evangelista Purkyně, (1899-1901), bronzové poprsí v Panteonu Národního muzea v Praze
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Kolektivní[editovat | editovat zdroj]
- 1895 Umělecká beseda: 7. vánoční výstava, Topičův salon, Praha
- 2016 Neklidná figura: Exprese v českém sochařství 1880-1914 / The Restless Figure: Expression in Czech Sculpture 1880-1914, Městská knihovna Praha, Praha
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených v Zadní Ždírnici , sign. 31-4674, ukn.1641, str.68. Dostupné online
- ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Františka Stránského farnosti při kostele sv. Ludmily na Vinohradech v Praze
- ↑ https://svumanes.cz/spolek/seznam-clenu#pismeno-s členové spolu od písmena S
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Stránského s Olgou Absolonovou farnosti při kostele sv. Ludmily a Vinohradech v Praze
- ↑ Nekrolog: Národní politika č. 353, z 23.12.1901, strana 3
- ↑ issuu.com proměny panteonu
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
