František Celerýn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Celerýn

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1869 – 1869

Starosta Horažďovic
Ve funkci:
??? – 1870
Stranická příslušnost
Členství Národní str. (staročeši)

Narození 16. října 1824
Jindřichovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. prosince 1892 (ve věku 68 let)
Horažďovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Božena Juříčková
Děti Božena
Příbuzní Antonín Celerin (otec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Celerýn, též František Celerin[1] (16. října 1824 Jindřichovice[2]20. prosince 1892 Horažďovice[3] )[4], byl rakouský politik české národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu a starosta Horažďovic; badatel v oboru botaniky, autor rozsáhlého herbáře.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako měšťan v Horažďovicích.[5] Pocházel z rodiny sušického měšťana Antonína Celerina, který se později přestěhoval do Horažďovic a koupil tamní Podbranský mlýn. František po dokončení středoškolských studií převzal vedení rodinného mlýna. V roce 1845 se jeho manželkou stala Božena Juříčková. Měli dceru Boženu, která se provdala za horažďovického fotografa a člena obecního zastupitelstva Karla Jiříčka.[1]

František Celerýn byl aktivní v místní politice. Od 50. let 19. století zastával úřad starosty města. V 60. letech 19. století byl navíc i okresní starosta.[1][6] Funkci obecního starosty zastával do roku 1870. Byl činný v Pěveckém spolku Prácheň a ve Sboru dobrovolných hasičů.[1] 15. května 1868 oficiálně v Praze odevzdával kámen z Práchně pro stavbu Národního divadla.[4]

V 60. letech se krátce zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách v září 1869 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Strakonice, Horažďovice.[7] Nahradil Emanuela Tonnera, který nemohl kandidovat kvůli svému odsouzení a ztrátě volitelnosti.[6] Šlo ale jen o manifestační volbu, protože čeští poslanci (Národní strana, staročeská) tehdy praktikovali politiku pasivní rezistence, tedy bojkotu zemského sněmu. Mandát na sněmu Celerýn nevykonával a již v říjnu 1869 byl prohlášen za vystouplého.[5]

Po konci svého mandátu v zemském sněmu se odstěhoval z Horažďovic i s rodinou a po osm let žil ve Vídni. Po návratu do Horažďovic se snažil o návrat do komunální politiky, ještě v roce 1889 byl zvolen do zastupitelstva. Počátkem 90. let odešel z veřejného života. Věnoval se botanickým sbírkám. Vyhotovil rozsáhlý pětidílný herbář květeny Horažďovicka. Roku 1888 objevil růži brvitoplátečnou (později vyhynulou) a v anglickém parku na Ostrově pryskyřník Stevenův.[1] Herbář roku 1890 daroval místním měšťanským školám. V roce 2009 prošel renovací a digitalizací. Posudky odborníků z Katedry botaniky Univerzity Karlovy v Praze a restaurátorského oddělení Národní knihovny ČR ho ocenily jako unikátní a hodnotné dílo.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e SMETANOVÁ, Jaroslava: Lokální elity v Horažďovicích 1864 - 1912 [online]. muni.cz [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolinec
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Horažďovice
  4. a b c Herbář Fr. Celerina [online]. knihovna.horazdovice.cz [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 39. (česky) 
  6. a b Přehled politický. Budivoj. Prosinec 1884, roč. 5, čís. 70, s. 2. Dostupné online. 
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/3/stenprot/003schuz/s003001.htm