François de Beauharnais
| François de Beauharnais | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. srpna 1756 La Rochelle |
| Úmrtí | 3. března 1846 (ve věku 89 let) Paříž |
| Povolání | politik, diplomat, voják a plantážník |
| Ocenění | Řád svatého Ludvíka Domácí řád věrnosti Řád čestné legie Řád železné koruny |
| Choť | Marie Françoise de Beauharnais |
| Děti | Émilie de Beauharnais |
| Rodiče | François de Beauharnais a Marie Anne Henriette Françoise Pyvartová de Chastullé |
| Rod | Beauharnaisové |
| Příbuzní | Alexandre de Beauharnais (bratr) |
| Funkce | poslanec na Generálních stavech 1789 (1789–1791) velvyslanec Francie ve Španělsku (1806–1808) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
François, markýz de Beauharnais (12. srpna 1756 v La Rochelle – 3. března 1846), byl francouzský šlechtic, švagr Josefíny de Beauharnais, pozdější francouzské císařovny.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Byl spolu se svým bratrem Alexandrem poslancem Národního shromáždění, kde na rozdíl od svého bratra bránil privilegia šlechty a práva krále. François stál v čele plánu royalistů na druhý útěk krále Ludvíka XVI. (1792), který ale naprosto selhal pro zatčení klíčového účastníka spiknutí. François sám uprchl a vstoupil do armády prince Condé, kde sloužil jako generálmajor až do rozpuštění této jednotky. Po nástupu Napoleona na trůn se vrátil do Francie a vstoupil do císařských služeb. Byl vyslancem Francie na dvoře království Eturie a později v Madridu, ale svým postupem vzbudil císařovu nedůvěru. Byl odvolán a vypovězen z Paříže. Jeho dcera Emilie Louisa byla roku 1798 prostřednictvím své tety Josephiny (tehdy již manželky generála Bonaparte) provdána za Napoleonova pobočníka Antoine Chamant hraběte de Lavalette.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu François de Beauharnais na Wikimedia Commons
