Přeskočit na obsah

Frýdštejn (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrad Frýdštejn
letecký pohled na zříceninu
letecký pohled na zříceninu
Základní informace
Slohgotika
Výstavbapřed rokem 1385
Zánikkonec 16. století
Stavebník? Bibrštejnové
Další majiteléKamencové ze Střížovic, Bohuš z Kováně, Vartenberkové, Oppersdorfové, Zikmund Smiřický ze Smiřic, Rohanové aj.
Současný majitelobec Frýdštejn
Poloha
AdresaFrýdštejn, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky22899/5-16 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frýdštejn je zřícenina hradu ležící v obci Frýdštejn u Malé Skályokrese Jablonec nad Nisou.

Dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšší pískovcové skále, odkud je vidět na celé údolí. Věž je 15 metrů vysoká, v průměru má 9 metrů a zdivo má sílu 2 metry.

Pojizeří bylo od 13. století majetkem Markvaticů. Roku 1363 jsou zmiňováni jako majitelé oblasti kolem Hodkovic páni z Dražic a roku 1376 Jan II. z Bibrštejna, rod Bibrštejnů sídlící ve Frýdlantu tedy stál pravděpodobně u vzniku hradu.[1]

První zmínka o Frýdštejně pochází z roku 1385, záznamy z toho roku zmiňují Bohuňka Puklíce z Frýdštejna.[2] Okolo roku 1400 byl hrad v držení rodu Kamenců ze Střížovic a Čakovic.

Na začátku 15. století se majitelem panství stal Bohuš z  Kováně. Roku 1432 byl hrad obléhán husity v čele s Otou z Lozy a Janem Čapkem ze Sán. Katolík Bohuš z Kováně nejprve uzavřel s husity dohodu, později konvertoval a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy. Po Bohušově smrti roku 1460 spravoval panství Jan Zajíc z Hazmburka.

Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Roku 1489 vlastnil hrad Jiří Berka z Dubé, roku 1498 Vilém Zub z Landštejna, pak Jan Dubecký z Dubče a po roce 1508 Jan Chvalovský z Ledec.

V roce 1540 koupil hrad a frýdštejnské panství Jan z Vartenberka, který Frýdštejn připojil k rozsáhlému vartenberskému panství. Adam z Vartenberka se účastnil odboje českých stavů proti králi Ferdinandu I., a proto ztratil roku 1547 některé své statky včetně Frýdštejna a Českého Dubu. Obě panství od krále odkoupil Jan z Oprštorfu. Jan si však za své sídlo zvolil Český Dub a frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikl význam frýdštejnského panství i Frýdštejna jako strážního hradu.[1]

Oppersdorfové v roce 1591 neobyvatelný hrad s panstvím prodali Zikmundu II. Smiřickému ze Smiřic. Po pánech ze Smiřic získal panství roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti získal panství císařský plukovník hrabě Jan Ludvík Isolani. Jedna z Isolaniho dcer odkázala panství katolické církvi, v jejímž držení zůstalo panství až do roku 1838, kdy se dostalo do vlastnictví Kamila Rohana.[2]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Hrad je přístupný od roku 1892, kdy ho od tehdejších majitelů – rodu Rohanů ze Sychrova – koupil turnovský okrašlovací spolek, který dal dochované zdivo zpevnit. Nálezy z doby osídlení hradu, které byly získány průzkumem, se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea. Dnes je hrad majetkem obce Frýdštejn.[1]

Hlavní dominantou hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku tak, aby bylo možno obhlédnout široké okolí. Věž je nejlépe zachovalou částí hradu a je z ní vidět hrad Bezděz. Je asi 15 metrů vysoká, má 9 m v průměru a dvoumetrovou tloušťku zdiva. Jediný vchod byl v prvním patře asi 6–7 m nad úrovní nádvoří,[1] do kterých pro návštěvníky vede po vnější straně věže kovové schodiště.

Na výšině jihovýchodně od hradu, lidově zvané Prakovna, je patrné obléhací opevnění.[3]

Návštěvnost hradu[4]
Rok Počet návštěvníků
2015 25 790
2016 25 259
2017 26 622

Frýdštejn v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

O hradu psala Karolína Světlá v knize O Krejčíkovic Anežce.[1] Frýdštejn posloužil jako místo pro natáčení filmů Tajemství hradu v Karpatech[5] nebo O princezně Jasněnce a létajícím ševci.[6][1]

Hrad se nachází necelý kilometr na východ od centra obce a od autobusové zastávky Frýdštejn, náves. Turistickým zážitkem je zejména přístup z opačné strany od Malé Skály. Hrad je od železniční stanice Malá skála na trati č. 030 Liberec – Pardubice vzdálen 3 kilometry po červené značce, jejíž trasa vede přes Pantheon vrcholovými partiemi Vranovského hřebene.

  1. a b c d e f Historie - Oficiální stránky hradu Frýdštejn. Frýdštejn.cz [online]. 2022-11-25 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  2. a b ANDĚL, Rudolf. Historie - Oficiální stránka obce Frýdštejn. obec-frydstejn.cz [online]. Obec Frýdštejn [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 
  3. FIŠERA, Zdeněk. Obléhací opevnění hradu Frýdštejna. Hláska. 2017, roč. XXVIII, čís. 3, s. 33–35. Dostupné online. 
  4. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 29. Dostupné v archivu. 
  5. Vydejte se na filmový hrad Frýdštejn na serveru Novinky.cz
  6. Hrad Frýdštejn. Filmová místa.cz [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]