Mravenec Forelův
 Mravenec Forelův | |
|---|---|
 Mravenec Forelův - detail hlavy | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Čeleď | mravencovití (Formicidae) |
| Rod | mravenec (Formica) |
| Podrod | Coptoformica |
| Binomické jméno | |
| Formica foreli Bondroit, 1918 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mravenec Forelův (Formica foreli) je teplomilný druh mravence z rodu Formica, podrodu Coptoformica. Mravenci Forelovi si stavějí mraveniště na pastvinách nebo polosuchých trávnících chudých na živiny. Jsou podobni příbuzným mravencům pastvinným a mravencům pasekovým a stejně jako oni budují kupy mravenišť převážně z rozkousaného suchého rostlinného materiálu.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dělnice mravence Forelova jsou dvoubarevné. Hlava, hruď a stopka jsou červenavé, vrch hlavy a zadeček je tmavě hnědý, na hrudi je tmavá skvrna. Hlava je v týlní části silně vykrojená. Tento znak charakterizuje všechny druhy zařazené do podrodu Coptoformica. Šupina na stopce je výrazně vykrojená. Odstávající chloupky jsou jen na koncových destičkách zadečku a na předním okraji čelního štítku. Na svrchní straně hlavy jsou husté krátké chloupky, zejména v oblasti tří temenních oček. Složené oči jsou vždy bez chloupků. Přední články zadečku jsou matné. Délka dělnic je 4,5 – 7 mm.
Samičky jsou podobné dělnicím, hlava, hruď a zadeček jsou tmavohnědé, stopka je žlutočervená. Tělo je matné. Délka samiček je 6 až 7 mm.
Samečci jsou černohnědí se žlutými končetinami a jejich délka je 5,5 až 7 mm.[2][1][3]
-
Mravenec Forelův - dělnice -
Mravenec Forelův - samička -
Mravenec Forelův - samec
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Původním domovem mravenců Foreloivých. jsou teplé oblasti jižní Evropy, odkud se v teplých periodách rozšířili na sever, kde se ale udrželi jen v malých izolovaných populacích. Současný areál rozšíření mravence Forelova zahrnuje území severního Španělska, severní Itálie, Švýcarska, Německa, Dánska, Švédska, Polska, České republiky, Slovenska, Turecka a oblasti Kavkazu. Ve většině z uvedených zemí je výskyt tohoto druhu vzácný.
V České republice byl výskyt mravence Forelova dosud zaznamenán na 11 lokalitách, ale aktuálně se vyskytuje jen na šesti z nich. Tyto lokality se nacházejí na jižní Moravě a na Vysočině.[1]
Stanoviště[editovat | editovat zdroj]
Mravenci Forelovi obývají otevřená osluněná stanoviště, jako jsou pastviny nebo polosuché trávníky, zejména na písčitých půdách nebo na vápencích a jiných skalnatých podložích. Nejsou osidlována rychle zarůstající místa, místa s vysokým přísunem dusíku nebo místa v záplavových nivách řek. Stejně jako ostatní druhy podrodu Coptoformica nemohou mravenci Forelovi zvyšovat teplotu v mraveništi metabolickou produkcí tepla nezávisle na teplotě prostředí, jak je známo u některých druhů lesních mravenců. Tím se zvyšuje jejich závislost na přímém oslunění a mraveniště nemohou být proto budována na zcela zastíněných stanovištích.[1]
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Mravenci Forelovi žijí, obdobně jako jiné druhy mravenců, v koloniích, ve kterých jsou tři kasty mravenců.
Dělnice jsou neplodné samičky a tvoří nejpočetnější skupinu. Jejich úkolem je zajištění chodu kolonie. Pečují o potomstvo, shánějí potravu, chrání mraveniště.
Samičky (královny) jsou po vylíhnutí okřídlené. Po spáření ztrácejí křídla a zakládají nové kolonie, příp. rozšiřují mateřskou kolonii. Jejich jedinou, ale zásadní rolí je kladení vajíček. Mohou žít i více než 20 let.
Samci jsou rovněž okřídlení, ale žijí jen krátce. Po spáření záhy hynou.
Kolonie jsou převážně polygynní (s více královnami). V polygynních koloniích žije několik desítek až stovek tisíc dělnic.[2]
Rojení[editovat | editovat zdroj]
V průběhu července až srpna se líhnou okřídlení pohlavní jedinci (samičky a samci) a vydávají se na tzv. svatební let, během kterého dojde k páření. Oplodněná samička si odlomí nebo odkousne křídla a začne se pokoušet o založení kolonie.[1][2]
Zakládání kolonií[editovat | editovat zdroj]
Oplodněná samička může být buď přijata do mateřského polygynního mraveniště nebo si musí založit vlastní novou kolonii. K tomu využívá hnízd jiných druhů mravenců, zejména mravence otročícího (Formica fusca), jehož dělnice, po zabití královny, využije k odchování vlastního potomstva a následně k ovládnutí celého mraveniště. Jedná se o tzv. dočasný sociální parazitizmus.[4]
Mraveniště[editovat | editovat zdroj]
Mravenci Forelovi žijí v mraveništích, která mají dvě části: podzemní část s komůrkami a chodbičkami a nadzemní kupu, ve které jsou rovněž horizontální komůrky. Kupa je vytvořena z rozkousaného suchého rostlinného materiálu (trávy, byliny), někdy jsou v ní i kaménky a částečky zeminy. Kupy jsou poměrně malé, jejich průměr většinou nepřesahuje 40 cm a jen zcela výjimečně je větší než 100 cm.
Podzemní část je poměrně mělká a komůrky s královnami se nacházejí v hloubce okolo 0,5 m. Tato část mraveniště slouží k odchovu potomstva i jako úkryt v zimním období. V teplém období jsou larvy a kukly přemisťovány do komůrek v nadzemní kupě. Nadzemní kupa slouží též k akumulaci tepla a k udržování vhodné teploty v podzemní části.
U polygynních mravenišť dochází k vytváření oddělků a postupně tak vznikají velké mraveništní komplexy, ve kterých může být i několik set mravenišť.[2][1]
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Mravenci Forelovi loví hmyz a jiné drobné živočichy, ale největším zdrojem energie jsou pro ně výměšky mšic (tzv. medovice). Mšice vyhledávají na stromech, keřích a bylinách, kde je i opatrují.[2][1]
Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]
V řadě evropských zemích se stavy mravenců Forelových zřetelně snižují, ve Švýcarsku a jižním Německu jim dokonce hrozí vyhynutí. Nejvýznamnější příčinou úbytku je fragmentace a mizení biotopů. To bývá způsobeno především jejich zarůstáním a zalesňováním, ústupem nebo zánikem tradičních způsobů hospodaření, intenzivním užíváním hnojiv a pesticidů a působením imisí atmosférického dusíku. Negativně působí i intenzivní pastva skotu.[1]
Někdy dochází i k poškozování mravenišť zvěří hledající v mraveništích kukly mravenců, ale i larvy a kukly brouků hostujících v mraveništích. Mnohem horší následky má ale přímé ničení mravenišť zemědělskou technikou.
V České republice patří všichni mravenci rodu Formica podle Zákona 114/1992 Sb. v platném znění ke zvláště chráněným druhům živočichů v kategorii ohrožený druh. V Červeném seznamu bezobratlých ČR byl mravenec Forelův ještě v roce 2005 veden jako druh ohrožený, ale vzhledem k jeho rychlému úbytku byl v r. 2017 zařazen do kategorie kriticky ohrožený druh.[5]
Ochrana spočívá zejména v zabránění likvidace biotopu jeho územní ochranou, minimálně formou vyhlášení významného krajinného prvku (VKP). Je vhodné zřetelně vymezit hranice mezi strojně obdělávanou zemědělskou plochou a plochou s mraveništi. Plochu s mraveništi je pak třeba jednou ročně šetrně pokosit a bránit tak jejímu zarůstání vysokostébelnými trávami a bylinami, keři nebo i stromy.[1]
- Mraveniště mravenců Forelových u Brťoví – lokalita Kamenice
-
-
-
-
-
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i BEZDĚČKOVÁ, Klára; BEZDĚČKA, Pavel. Ohrožené nelesní druhy mravenců rodu Formica : Formica picea, Formica exsecta, Formica foreli, Formica pressilabris. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2011. 161 s. s. ISBN 978-80-86382-39-5, ISBN 80-86382-39-7. S. 119–135.
- ↑ a b c d e Formica foreli - AntWiki. www.antwiki.org [online]. [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Formica foreli. www.antweb.org [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PECH, Pavel. Jak na sobě naši mravenci sociálně parazitují. Živa [online]. AV ČR, 2008 [cit. 2023-02-20]. Roč. 2008, čís. 6. Dostupné online.
- ↑ HEJDA R., FARKAČ J.& CHOBOT K., (eds). Červený seznam ohrožených druhů České republiky - Bezobratlí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017. 611 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88076-53-7, ISBN 80-88076-53-6. S. 257. Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZAHRADNÍK, Jiří. Blanokřídlí. 1. vyd. Praha: Artia, 1987. 182 s. S. 90–102.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Formica foreli na Wikimedia Commons 
Taxon Formica foreli ve Wikidruzích
