Fiacrius
| Svatý Fiacrius | |
|---|---|
 Soška. | |
| poustevník | |
| Narození | asi 610 Irsko |
| Úmrtí | 670 Meaux |
| Svátek | 30. srpen |
| Místo pohřbení | Meaux |
| Státní občanství | Dál Riata |
| Vyznání | katolická církev |
| Úřady | mnich a poustevník |
| Uctíván církvemi | Římskokatolická církev a církve v jejím společenství. |
| Atributy | květiny, kniha, rýč |
| Patronem | zahradníků, květinářů, kovářů, bednářů a povozníků |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Fiacrius, Fiacrius z Meaux, též Fiakr (kolem roku 590 Connacht[1], Irsko – 30. srpna 670 Meaux) byl poustevník a je uctíván jako katolický světec.
Život[editovat | editovat zdroj]
Fiacrius se narodil koncem 6. století, pravděpodobně v severním Irsku, podle jiných pramenů byl synem skotského krále Eoina IV. Rozhodl se opustit společnost a stát se poustevníkem. Hledal samotu, odešel do Francie.
Biskup v Meaux, sv. Faron, mu tam přidělil pozemek, na němž Fiacrius pěstoval hlavně zeleninu, a na kterém také vybudoval útulek pro poutníky. Podle legendy neoral prý pluhem, ale pouze svou holí. Bývá vyobrazen jako poustevník s holí při orbě nebo jako mnich v kutně s biblí a rýčem.
Dovedl uzdravovat, uvádí se léčení hemeroidů a pohlavních chorob. Sám Fiacrius se obával hříchu, a proto se až úzkostlivě stranil žen. Někdy je označován za misogyna.[2] Kolem Fiacria se shromáždila skupina žáků, následujících jeho zelený styl života.
Zemřel kolem roku 670 a byl pohřben v Meaux. Později byly jeho ostatky přeneseny do meauxské katedrály, když se na jeho hrobě začala dít zázračná uzdravení. Meaux se od 12. století stalo poutním místem, později také zastávkou poutníků na Svatojakubské cestě.
Patrocinium[editovat | editovat zdroj]
- Kostely zasvěcené sv. Fiacriovi jsou především v okolí jeho působiště ve střední a severní Francii.
- Svou činností se stal patronem zahradníků, květinářů, kovářů, drožkářů, povozníků a taxikářů.
Jeho svátek je slaven 30. srpna.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ , http://www.archive.org/details/monasticonhiber01archgoog
- ↑ RAVIK, Slavomír. O světcích a patronech. Praha: Levné knihy KMa, 2006. S. 223.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fiacrius na Wikimedia Commons - [1][nedostupný zdroj] - životopis na http://catholica.cz
