Dál Riata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dál Riata či též Dál Riada nebo Dalriada bylo gaelské království na území dnešního Skotska existující v 6.-9. století, silně kulturně ovlivněné kolonizačním výsadkem z Irska, k němuž dle legend došlo kolem roku 500.[1] O velikosti tohoto výsadku a o tom, zda jeho součástí byla i královská dynastie (s prvním králem Fergusem Mórem), se vedou spory.[2] Nicméně jazyk těchto irských osadníků v oblasti převládl a položil základ skotské gaelštině (zatímco starší obyvatelstvo mluvilo keltskými jazyky bližšími dnešní velštině). Centrem království bylo město Dunadd v oblasti Argyll.[3]

Základním historickým pramenem je kronika Senchus fernAlban (Historie mužů Skotska) z 10. století, která je ale založena na originále ze sedmého století, tedy z doby existence království. Podle tohoto dokumentu se království dělilo na čtyři části (Cenél nGabráin, Cenél Loairn, Cenél nOengusa a Cenél Comgaill) a celá struktura společnosti byla založena na námořnictví (neboť ostatně cestování v Argyllu bylo snadnější po vodě až do 20. století). Centrem vzdělanosti byl patrně klášter na ostrově Iona, mnozí historikové se domnívají, že spisy zde sepsané a nedochované byly zdrojem textů dochovaných v Irsku, jako například kroniky Tigernach. V nich se totiž vyskytuje nápadně mnoho zmínek o království Dál Riata. Zakladatelem kláštera Iona byl Svatý Kolumba, který sehrál velkou roli při šíření křesťanství v severním Skotsku. Ostrov Iona dal Kolumbovi k dispozici král Conall mac Comgaill. Klášter se později proslavil Knihou z Kellsu, která zde vznikla v 8. století.

Od 6. století bylo království jednou z hlavních mocností severu Británie a zpočátku ovládalo i některá území v Irsku. Král Aédán mac Gabráin, který vládl v letech 574-608, měl rozšířit moc království na Orkneje a ostrov Man.[2] Byl to také on, kdo zatlačil Pikty na východ a porazil Britany. Jeho postup zastavili až Anglové roku 603 v bitvě u Degsastanu. Aédánův vnuk Domnall Brecc (vládl 629-642) však ztratil všechna irská území a i mnohá ve Skotsku. Zemřel v prohrané bitvě u Strathcarronu. Někteří historikové se domnívají, že poté se načas dostalo království pod nadvládu Northumbrie. Podle jiných zuřila v království občanská válka, z níž nakonec vzešel vítězně kolem roku 697 nový král Fercher Fota. Dosti spornou je otázka, jak království vycházelo s Pikty, kteří žili na východ od Dál Riaty. Někteří historici soudí, že Piktové postupně Dál Riatu ovládli, jiní naopak tvrdí, že dalriadská dynastie Pikty ovládala. Jisté je, že roku 736 Piktové, vedeni Unustem, provedli velký útok na Dunnad, patrně značně úspěšný. Roku 794 došlo k prvnímu útoku Vikingů na Dál Riatu. Aby rostoucímu tlaku Vikingů šlo čelit, sloučilo se v 10. století království Dál Riata s královstvím Piktů a vzniklo tak království Alba. Jeho prvním králem byl Cinead mac Ailpín neboli Kenneth I. Datum jeho nástupu na trůn, rok 843, lze považovat za datum konce království Dál Riata. Nicméně, ačkoli není jasné, jakým procesem, Alba se časem značně gaelizovala a piktský vliv se z ní postupně vytratil (je to patrné zejména na jazykovém vývoji), v tomto smyslu tedy Alba navazuje mnohem více na království Dál Riata, k němuž se tak mnozí skotští historici vztahují jako k jádru skotské státnosti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dál Riata | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  2. a b BBC - History - Scottish History: Kingdom of Dal Riata - Factsheet. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  3. Dunadd Fort. www.historicenvironment.scot [online]. [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. (anglicky)