Ferroin
| Ferroin | |
|---|---|
 Struktura ferroinového kationtu | |
| Obecné | |
| Sumární vzorec | C36H24FeN 2+ 6 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 14634-91-4 |
| PubChem | 84567 |
| SMILES | C1=CC2=C(C3=C(C=CC=N3)C=C2)N=C1.C1=CC2=C(C3=C(C=CC=N3)C=C2)N=C1.C1=CC2=C(C3=C(C=CC=N3)C=C2)N=C1.[O-]S(=O)(=O)[O-].[Fe+2] |
| InChI | InChI=1S/3C12H8N2.Fe.H2O4S/c3*1-3-9-5-6-10-4-2-8-14-12(10)11(9)13-7-1;;1-5(2,3)4/h3*1-8H;;(H2,1,2,3,4)/q;;;+2;/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 596,50 g/mol |
| Bezpečnost | |
 GHS07 Varování[1] | |
| H-věty | H302 H412[1] |
| P-věty | P264 P270 P273 P301+312 P330 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferroin je organická sloučenina se vzorcem [Fe(o-phen)3]SO4, kde o-phen je 1,10-fenanthrolin, který je bidentátním ligandem. Název "ferroin" se také používá pro soli jiných aniontů, například chloridového.[2]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Ferroinsulfát se připravuje smícháním vodných roztoků fenanthrolinu a síranu železnatého.
- 3 phen + Fe2+ → [Fe(phen)3]2+
Vzniklý komplex je nízkospinový oktaedrický s D3 symetrií. Jeho zbarvení je způsobeno přesunem náboje z kovu na ligand.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Ferroin se používá v analytické chemii jako redoxní indikátor.[3] Aktivní formou je ion [Fe(o-phen)3]2+, který funguje jako chromofor, který má být oxidován na odpovídající železitou sloučeninu [Fe(o-phen)3]3+. Redoxní potenciál této přeměny je +1,06 V v 1M H2SO4. Ferroin je často používaným indikátorem při vizualizaci oscilujících Bělousovových-Žabotinského reakcích.
Ferroin je vhodným redoxním indikátorem, protože změna barvy je vratná, velmi výrazná a rychlá, a navíc je roztok ferroinu stabilní při teplotách až 60 °C. Jedná se o nejčastější indikátor v cerimetrii.[4]
Nitroferroin, komplex železnatého kationtu s 5-nitro-1,10-fenanthrolinem, má potenciál přechodu o hodnotě +1,25 V. Je stabilnější než ferroin, ovšem v kyselině sírové za přítomnosti iontů Ce4+ jeho použití vyžaduje velký přebytek titrantu. Má však využití při titracích v roztocích v kyselině chloristé a dusičné, kde je redoxní potenciál ceru vyšší.[4]
Redoxní potenciál komplexu železa s fenanthrolinem se může pohybovat mezi +0,84 V a +1,10 V, v závislosti na poloze a počtu methylových skupin na fenantrolinovém jádru.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferroin na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Ferroin. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Simeen Sattar. A Unified Kinetics and Equilibrium Experiment: Rate Law, Activation Energy, and Equilibrium Constant for the Dissociation of Ferroin. Journal of Chemical Education. 2011, s. 457–460. DOI 10.1021/ed100797s. Bibcode 2011JChEd..88..457S.
- ↑ D. C. Harris. Quantitative Chemical Analysis. New York: W. H. Freeman, 1995. Dostupné online. ISBN 978-0-7167-2508-4.
- ↑ a b c Handbook on the Physics and Chemistry of Rare Earths. [s.l.]: Elsevier, 2006. ISBN 978-0-08-046672-9. S. 289-.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferroin na Wikimedia Commons
