Feng-šuej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luopan, kompas Feng-šuej

Feng-šuej (zvuk výslovnost, čínsky pchin-jinem fēngshuǐ, znaky zjednodušené 风水, tradiční 風水; česky „vítr a voda“) je tradiční čínské učení, které se zabývá vztahem člověka a jeho životního prostoru v čase. Pokouší se nastolit harmonii v prostoru a umožnit nerušené plynutí energie čchi. Takovým prostorem může být například byt, dům, pracoviště, zahrada nebo město.

Feng-šuej má dvě hlavní školy: školu formy a školu kompasu. Pracuje mimo jiné s polaritou jinu a jangu a s tzv. pěti elementy (voda, země, dřevo, oheň, kov) a snaží se mezi nimi nastolit harmonii prostřednictvím barev, tvarů, materiálů, vůní i zvuku. Jedním z pilířů této nauky je i čínská astrologie. V mnoha ohledech se podobá indickému systému Vástu šástra.

Pilíře učení feng-šuej[editovat | editovat zdroj]

  1. Celé učení se opírá o tok energie čchi, která je všudypřítomná a vyživuje prostor kolem nás. Jejím zdrojem je neustálá dynamická přeměna energií Jin a Jang. Množství a kvalita energie čchi mají přímý vliv na naše zdraví a vitalitu.
  2. Živlový pentagram – univerzální systém, který udává životní element člověka, ovlivňuje harmonii mezi lidmi navzájem i harmonii prostoru a je pomocníkem při prevenci i léčení podle tradiční čínské medicíny.
  3. Schéma Pa-Kua – další univerzální systém, s jehož pomocí lze identifikovat hlubší příčiny problémů v životě lidí posouzením mikrokosmu, ve kterém člověk žije – jeho místností, pracovního stolu apod. Jednotlivé předměty, jejich umístění v prostoru a jejich současný stav vypovídají srozumitelnou řečí o kvalitě života lidí a o pravých příčinách jejich problémů či nemocí.
  4. Faktor času – všechno kolem nás je v neustálém pohybu, život lidí, ale i naší planety i celého kosmu se odehrává v různých časových cyklech, z nichž každý tento cyklus má svou specifickou energii. Významnou součástí je tradiční čínská astrologie a kosmologie, vycházející z dlouhodobého pozorného sledování přírody i nebeských událostí starověkými učenci.

Metody práce Feng Shui[editovat | editovat zdroj]

Škola tvaru (formy)[editovat | editovat zdroj]

Tvary mají velký význam, protože působí svojí energií i psychologickým působením na vědomé i podvědomé úrovni. Škola formy uvádí do souladu s okolím tvary půdorysů pozemků, domů, bytů i jejich vnitřní uspořádání. Podrobně kvalitu prostředí můžeme odhalit metodou Pěti zvířat.

Škola kompasu[editovat | editovat zdroj]

Škola kompasu navazuje práci s energií na světové strany. Ze znalostí působení světových stran čerpají další techniky. Jednou ze stěžejních je metoda Bagua (Pakua), která řeší propojení prostoru a takových aspektů lidského života jako jsou zdraví, rodina, materiální hojnost atd.

Metoda Bazhi[editovat | editovat zdroj]

Pracuje s energií podle světových stran podle Školy kompasu. Řeší harmonii z pohledu prostoru, času a vlivu vesmírných těles. Rozlišuje sektory s pozitivním působením na člověka a negativním.

Číslo Ming Kua[editovat | editovat zdroj]

Používáme pro určení šťastných a nešťastných směrů lidí, které jsou odvozeny od jejich jednotlivých energetických charakteristik určených podle roku narození. Směry odvozujeme podle Školy kompasu.

Letící hvězda[editovat | editovat zdroj]

Letící hvězda je metodou Feng Shui řídících se rozdělením prostoru Školou kompasu. „Mapuje“ energetické působení hvězd na náš prostor. Jedná se o proměny nastávající spojením různých charakteristik a vlastností hvězd a jednotlivých paláců diagramu Lo-šu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHUEN, Lam Kam. Příručka Feng-Šuej. Překlad Markéta Řapková. 1. vyd. Praha : Václav Svojtka & Co., 1998. 159 s. ISBN 80-7237-066-9.  
  • CRAZE, Richard. Feng Shui. Překlad Ing. Gabriela Holčíková, Eva Matějová. Praha : OTTOVO nakladatelství, 2000. 64 s. ISBN 80-7181-383-4, ISBN 80-7181-382-6.  
  • PLZÁK, Pavel. Velká kniha Feng Šuej. Praha : Chvojkovo nakladatelství, 2014. 336 s. ISBN 978-80-86183-65-7.  
  • WARNECKE, Eckart. Feng Šuej v lásce a partnerství. Redakce Pavla Vokounová; překlad Lydie Stočesová; ilustrace Ushie Farkas-Dorner; redigovala Eva Matějková, obálku navrhla Viera Fabiánová. 1. vyd. Praha : Ikar, 2000. 127 s. ISBN 80-7202-701-8, ISBN 80-242-0425-8.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]