Faust (film, 1913)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Faust
ZeměRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Jazykněmý film (české mezititulky)
Délka223 m
Žánryopera
hudební
NámětCharles Gounod (opera Faust a Markétka)
RežieStanislav Hlavsa
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleFrantišek Krampera
Stanislav Hlavsa
Marie Soukupová
HudbaCharles Gounod (opera Faust a Markétka)
KameraAlois Jalovec
Výroba a distribuce
Premiéra1913
DistribuceKinofa
Faust na FPČSFDIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Faust je český němý film z roku 1913 natočený amatérským operním pěvcem Stanislavem Hlavsou podle opery Charlese Gounoda Faust a Markétka pro filmovou společnost Kinofa.

Synopse[editovat | editovat zdroj]

Hlavsa natočil zkratku prvního jednání Gounodovy opery, v němž stárnoucí Faust rozjímá nad smyslem života a jeho marností, chystá se jedem ukončit svůj život. Vtom se objeví ďábel Mefisto a nabídne mu omlazovací nápoj, který výtečně zafunguje. Na závěrečných snímcích se objevil před kamerou sám režisér a představitel Mefista Stanislav Hlavsa a ukláněl se do kamery.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

František Krampera Faust
Stanislav Hlavsa Mefisto
Marie Soukupová Markétka

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Film vznikl na podnět malíře a amatérského operního pěvce Stanislava Hlavsy, který se podjal úlohy režiséra adaptace části prvního jednání opery francouzského skladatele Charlese Gounoda Faust a Markétka. Sám se ujal také role Mefista, Fausta ztvárnil František Krampera. Film byl natočen pro filmovou výrobnu Antonína Pecha Kinofa. Za kamerou stál Alois Jalovec. Film se natáčel na střechách paláců Koruna a Lucerna na Václavském náměstí v Praze. Z historického pohledu je film zajímavý tím, že se jej jeho tvůrci pokusili „ozvučit“. Na představeních uváděných Kinofou stál sám režisér a představitel Mefista při projekci vedle plátna a střídavě zpíval role Fausta i Mefista, přičemž uměl zvládat jak Faustův tenor i Mefistův baryton. Udaná délka filmu 223 m nemusí být úplná, jde o současnou archivovanou délku filmového materiálu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARTOŠEK, Luboš. Náš film. Kapitoly z dějin (1896 – 1945). Praha: Mladá fronta, 1985. 424 s.
  • BROŽ, Jaroslav – FRÍDA, Myrtil. Historie Československého filmu v obrazech 1898 – 1930. Praha: Orbis, 1959. 240 s.
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film I. 1898 – 1930. Praha: Národní filmový archiv, 1995. 285 s. ISBN 80-7004-082-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]