Etymologický klam
Etymologický klam je odvození z minulosti, kdy se argumentuje tvrzením o současném významu slova založeným výhradně na jeho etymologii.[1] Historický význam slova je podle tohoto argumentu jeho jediným platným významem a jeho současný význam je neplatný.[1] Jedná se o lingvistický omyl,[2] který se někdy používá jako základ preskriptivní lingvistiky.
Etymologický klam může spočívat v hledání pravého významu slov pomocí hloubání v jejich etymologii[3] nebo v tvrzení, že slovo by se mělo používat určitým způsobem, protože má určitou etymologii.[1]
Výskyt a příklady[editovat | editovat zdroj]
Etymologický klam je možný, když slovo v průběhu času změnilo svůj význam. Takové změny mohou zahrnovat posun v rozsahu (zúžení nebo rozšíření významu) nebo konotace (meliorace nebo pejorace). V některých případech se významy mohou také zcela posunout, takže etymologický význam nemá žádnou zjevnou souvislost se současným významem.[1] Etymologie (nauka o původu slov) bývá někdy zaměňována za sémantiku (nauku o významu). Etymologie se snaží vysvětlit, z čeho slovo pravděpodobně vzniklo, jeho význam se ale v čase posouvá a mění.[4]
Staří Řekové věřili, že existuje „pravý význam“ slova, který je odlišný od jeho běžného užívání. Existují důkazy, že podobné přesvědčení existovalo i mezi starověkými védskými učenci. V moderní době se s tímto omylem lze setkat v některých argumentech jazykových puristů.[1]
Ne každá změna významu vede k etymologickému omylu, ale takové změny jsou často základem nepřesných argumentů.
Příkladem slova, které výrazně změnilo svůj význam, je slovo „decimace“, které původně označovalo zmenšení o desetinu, ale nyní obvykle znamená drastické zmenšení nebo úplné zničení.[5] Trvat na tom, že pravdivý je pouze původní význam, znamená dopustit se etymologického klamu.[1] Slovo „manželství“ zase podle jedné hypotézy pochází praslovanského „malъžena“, které bylo dvojným číslem pro ženu a muže (obdobně jako duálový tvar „bratъsestra“, což by se do češtiny přeložilo jako „bratr a sestra“ nebo „sourozenecký pár“),[6] zatímco slovo „manželství“ označuje trvalý svazek muže a ženy, a od údajně původního praslovanského výrazu tedy posunulo význam. Etymologickým omylem by pak mohlo být například tvrzení: „Stejnopohlavní manželství je chyba, protože slovo ‚manželství‘ v sobě obsahuje slova ‚muž‘ a ‚žena‘.“
Jedním ze slov s nezměněným významem a zavádějící etymologií je antisemitismus. Podoba tohoto slova naznačuje, že se vztahuje k odporu vůči Semitům, ale když toto slovo v 19. století vzniklo, označovalo konkrétně protižidovské názory a chování. Mnoho národů, které nejsou židovské, bylo považováno za semitské, a protože slovo Semita tak mohlo označovat i někoho, kdo není Žid, objevuje se etymologicky mylný argument, že antisemitismus se neomezuje na protižidovské názory a že za antisemitismus by měl být považován i odpor vůči jiným rádoby semitským národům.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Etymological fallacy na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f SIHLER, Andrew L. Language history: an introduction. Amsterdam: J. Benjamins, 2000. 298 s. ISBN 90-272-3698-4. Kapitola Current Issues in Linguistic Theory Series, s. 191. (anglicky)
- ↑ WILSON, Kenneth G. The Columbia guide to standard American English. New York: Columbia University Press, 1993. 500 s. Dostupné online. ISBN 0-231-06988-X, ISBN 978-0231069885. Kapitola Etymological Fallacy. (anglicky)
- ↑ HUTTON, Christopher. Linguistics and the Third Reich: mother-tongue fascism, race, and the science of language. Michigan: Florence Taylor and Francis Ann Arbor, 2012. 427 s. ISBN 978-0-203-02101-9, ISBN 0203021010. S. 1. (angličtina)
- ↑ KARLÍKOVÁ, Helena. Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2017 [cit. 2022-08-13]. Kapitola Etymologie. Dostupné online.
- ↑ SMITH, William; WAYTE, William; MARINDIN, G. E. A dictionary of Greek and Roman antiquities - Polybius, Histories, book 6, chapter 38 [online]. London: J. Murray, 1890 [cit. 2022-08-13]. Kapitola 38. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Kapitola К jazykovým změnám.
- ↑ LIPSTADT, Deborah Ester. Antisemitismus: tady a teď. Praha: Triton, 2020. 264 s. ISBN 978-80-7553-761-4.