Ernst Jünger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ernst Jünger
Narození29. března 1895
Heidelberg
Úmrtí17. února 1998 (ve věku 102 let)
Riedlingen
Povolánívoják, entomolog, filozof, spisovatel, autor deníků, novinář, autor sci-fi a básník
Alma materLipská univerzita
Tématafilozofie
OceněníLiterární cena města Brémy (1956)
Immermann-Preis (1965)
Schillerova pamětní cena (1974)
Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (1980)
Prix mondial Cino Del Duca (1981)
… více na Wikidatech
PříbuzníFriedrich Georg Jünger, Wolfgang Jünger, Hans Otto Jünger a Johanna Deventer-Jünger (sourozenci)
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ernst Jünger

Ernst Jünger (29. března 1895 Heidelberg17. února 1998 Riedlingen) byl německý spisovatel, publicista, filozof a entomolog. Byl starším bratrem Friedricha Georga Jüngera.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ernst Jünger vyrůstal v Hannoveru a v mládí byl členem hnutí Wandervogel. Po útěku z domova a působení ve Francouzské cizinecké legii se jako německý voják zúčastnil první světové války na západní frontě a byl vyznamenán nejvyšším německým vojenským vyznamenáním Pour le Mérite. Až do roku 1998 byl jeho posledním žijícím nositelem.[1]

Po první světové válce sloužil až do roku 1923 v armádě a vystudoval mořskou biologii, botaniku, zoologii a filosofii a stal se známým entomologem. V roce 1925 se oženil s Grethou von Jeinsen, se kterou měl dvě děti.

Již v roce 1920 vydal svou knihu In Stahlgewittern, která popisuje jeho zkušenosti z první světové války. Krom beletristických děl později publikoval i díla filosoficky orientovaná, např. Der Arbeiter, Herrschaft und Gestalt, a byl též činný publicisticky. Z pravicově nacionalistických pozic se ostře stavěl proti Výmarské republice, ale odmítal i Hitlerův národní socialismus.

Po nástupu Hitlera k moci se jej nacisté pokoušeli získat na svou stranu, ale Jünger odmítl i předsednictví nacistickému svazu spisovatelů Der Reichsverband Deutscher Schriftsteller a od roku 1938 měl zákaz publikační činnosti. Během druhé světové války sloužil v hodnosti kapitána na administrativní pozici v Paříži, a to až do roku 1944.

Po konci války dostal Jünger opět zákaz publikování, tentokráte od britské okupační správy, který trval po čtyři roky. Do konce svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě, v roce 1981 byl oceněn cenou Prix mondial Cino Del Duca. V roce 1996 konvertoval ke katolickému vyznání. Zemřel o dva roky později, pochován byl ve Wilflingenu (Badensko-Württembersko).

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • In Stahlgewittern, 1920 (česky Academia 2021; V bouřích ocele, ISBN 978-80-200-3197-6)
  • Der Kampf als inneres Erlebnis, 1922
  • Das Wäldchen 125, 1925
  • Feuer und Blut, 1925
  • Das abenteuerliche Herz, 1929
  • Die totale Mobilmachung, 1931
  • Der Arbeiter, Herrschaft und Gestalt, 1932
  • Geheimnisse der Sprache, 1934
  • Blätter und Steine, 1934
  • Afrikanische Spiele, 1936
  • Auf den Marmorklippen, 1939
  • Gärten und Straßen, 1942
  • Myrdun. Briefe aus Norwegen, 1943
  • Der Friede, 1947
  • Atlantische Fahrt, 1947
  • Sprache und Körperbau, 1947
  • Ein Inselfrühling, 1948
  • Heliopolis, 1949
  • Strahlungen, 1949
  • Über die Linie, 1950
  • Ernst Jünger během první světové války
    Der Waldgang, 1951
  • Besuch auf Godenholm, 1952
  • Der Gordische Knoten, 1953
  • Das Sanduhrbuch, 1954
  • Am Sarazenenturm, 1955
  • Rivarol, 1956
  • Hrob E. Jüngera ve Wilflingenu
    Serpentara, 1957
  • Gläserne Bienen, 1957
  • San Pietro, 1957
  • Jahre der Okkupation, 1958
  • An der Zeitmauer, 1959
  • Sgraffiti, 1960
  • Der Weltstaat, 1960
  • Ein Vormittag in Antibes, 1960
  • Das spanische Mondhorn, 1963
  • Sturm, 1963
  • Geheimnisse der Sprache, 1963
  • Typus, Name, Gestalt, 1963
  • Werke, 1961-1965
  • Grenzgänge, 1966
  • Subtile Jagden, 1967
  • Im Granit, 1967
  • Federbälle, 1969
  • Annäherungen: Drogen und Rausch, 1970
  • Ad hoc, 1970
  • Lettern und Ideogramme, 1970
  • Sinn und Bedeutung, 1971
  • Die Zwille, 1973
  • Zahlen und Götter; Philemon und Baukis, 1974
  • Eumeswil, 1977
  • Sämtliche Werke, 1979
  • Paul Léautaud in Memoriam, 1980
  • Siebzig Verweht, 1980-81
  • Flugträume, 1983
  • Aladins Problem, 1983
  • Autor und Autorschaft, 1984
  • Eine gefährliche Begegnung, 1985
  • Zwei Mal Halley, 1987
  • Die Schere, 1990
  • Zwei Schere , 1991

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GAUDI, Robert. African Kaiser: General Paul Von Lettow-Vorbeck and the Great War in Africa, 1914-1918. [s.l.]: Penguin, 2017. Dostupné online. ISBN 9780425283714. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]