Erich Auerbach (fotograf)
| Erich Auerbach | |
|---|---|
| Narození | 12. prosince 1911 Sokolov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. srpna 1977 (ve věku 65 let) Londýn  Spojené království |
| Národnost | Němci |
| Povolání | fotograf |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Erich Auerbach (12. prosince 1911 Sokolov[1] – 11. srpna 1977 Londýn, Velká Británie) byl český novinářský fotograf druhé světové války a oficiální fotograf exilové vlády ČSR v Londýně. Vedle fotografa pilotů Ladislava Sitenského patří k nejslavnějším českým fotografům válečného období.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Sokolově (před válkou Falknov nad Ohří, Falkenau) do rodiny židovského lékaře a milovníka hudby, který svého syna podporoval při studiu hry na piáno a housle. Po studiích v Karlových Varech hudbu nakonec studoval ve 30. letech v Praze, nicméně studia nedokončil. Fotografii, která ho po většinu života živila, se naučil jako amatér.
Předválečné období[editovat | editovat zdroj]
Auerbach do zaměstnání vstoupil jako hudební kritik a fotoreportér. Zaměřoval se na společnost Československa, Itálie, Rakouska, Jugoslávie, Německa, Francie a Švýcarska.[2] V Čechách pracoval pro pražské sociálně-demokratické noviny Prager Tagblatt. Z protektorátu byl nucen emigrovat v létě 1939 pěšky přes Polsko, přičemž před odjezdem údajně zničil většinu svého předválečného fotoarchivu včetně fotografií hudebníků a skladatelů Václava Talicha, Maurice Ravela a Pablo Casalse.
Fotografem exilové vlády v Londýně[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1939 pracoval jako fotograf na volné noze pro noviny a časopisy. V Londýně byl od dubna 1941 do července 1945 zaměstnán v oddělení fotografie na odboru informací exilového Ministerstva zahraničních věcí jako hlavní fotograf československé vlády. Jeho posláním „bylo fotografovat prezidenta, činnost vlády a válečné dění.“ Auerbach z několika málo fotografií vybudoval fotografický archiv čítající 300 souborů fotografií a tisícovky negativů. Během války přispíval do vládního časopisu Čechoslovák, jeho fotografie jsou k nalezení i v magazínu Československá žena pod zkratkou Eric. Od roku 1944 pracoval po tři roky pro časopis Illustrated (pravděpodobně se jedná o The Illustrated London News) a také po válce již zůstal v Londýně.
Do ČSR se nakrátko vrátil v roce 1947. Během této návštěvy byl dle sdělení jeho dcery zatčen pro špionáž, přičemž mu byl zabaven i fotografický materiál.[3]
Známým fotografem umění[editovat | editovat zdroj]
V Londýně pracoval po válce na volné noze pro Sunday Times, Daily Herald, ILN (The Illustrated London News), The Observer či společnost EMI Records. Stal se žádaným fotografem vážné hudby, tance a umění. Mezi jeho slavné snímky patří fotografie takových osobností jako Leonard Bernstein, Henry Wood, Pablo Casals, Igor Stravinskij či Jacqueline du Pre. Sbírku těchto fotografií v současnosti vlastní Hulton Archives firmy Getty Images.[4]
Cesta domů[editovat | editovat zdroj]
Erich Auerbach se do vlasti nakrátko vrátil až po dlouhých 20 letech v druhé polovině šedesátých let, narušených sovětskou invazí. Zemřel ve Velké Británii v roce 1977.
Jeho první kniha fotografií tak mohla vyjít až po změnách doma, kde mu v roce 2000 pod názvem „Volá Londýn“. Jeho první výstavu v Praze uvedla jeho dcera Monica Beaumont v Praze v roce 2005. Putovní výstavu „Britský exil – Volá Londýn“ ze snímků ve vlastních sbírkách připravilo v roce 2005 i Ministerstvo zahraničních věcí ČR.[5]
Sbírky[editovat | editovat zdroj]
- Getty Images: rozsáhlou sbírku především poválečných Auerbachových fotografií z hudebního a uměleckého prostředí vlastní Hulton Archive firmy Getty Images.[4]
- Archiv MZV ČR: ministerstvo zahraničí dosud vlastní rozsáhlou sbírku jeho fotografií v rámci svého válečného Londýnského archivu a také potvrzení z roku 1946, podepsané ministrem Janem Masarykem. Ten uznává fotografickou činnost Ericha Auerbacha během světové války, s tím že jeho posláním: „bylo fotografovat prezidenta, činnost vlády a válečné dění.“ Podle téhož dokumentu v podstatě z několika málo fotografií vybudoval fotografický archiv čítající 300 souborů fotografií a tisícovky negativů. Potvrzuje současně, že jeho práce v době války vystavila i britská galerie Ilford Galleries s tím, že tato výstava poté putovala po Británii. Angažmá na ministerstvu Auerbach ukončil v souvislosti s koncem války, zmíněné potvrzení z roku 1946 je pravděpodobně motivováno právě jeho odchodem ze služeb MZV ČR.
- National Portrait Gallery: tři Auerbachovy snímky jsou součástí sbírek National Portrait Gallery v Londýně.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine.židovské náboženské obce v Sokolově
- ↑ http://www.gettyimagesgallery.com/collections/Archive/eric-auerbach.aspx Archivováno 29. 9. 2010 na Wayback Machine. Biografická informace na Getty Images
- ↑ http://www.adam.cz/clanek-2005050201-zaprasene-krabice-a-podivne-suvenyry.html Radka Páleníková: Zaprášené krabice a podivné suvenýry
- ↑ a b http://www.gettyimages.com/Search/Search.aspx?contractUrl=2&language=en-US&family=editorial&p=erich%20Auerbach&ep=4 Getty Images - sbírka Auerbachových fotografií v Hulton Archive
- ↑ http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/kultura_a_krajane/kultura/putovni_vystavy/index_3.html Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. Putovní výstavy MZV ČR
- ↑ http://www.npg.org.uk/collections/search/person.php?LinkID=mp87607&role=art National Portrait Gallery, fotografie E. Auerbacha
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Erich Auerbach (fotograf)
- Abeceda českých fotografů, Praha, 2000
- Zaprášené krabice a podivné suvenýry
- Fotografie z tzv. Londýnského archivu MZV ČR Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Erich Auerbach v informačním systému abART
