Energie (esoterismus)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Energie.

Výraz energie, často s přívlastkem duchovní, spirituální či kosmická, označuje v rámci esoterismu, parapsychologie či pseudovědy různé druhy sil, jejichž prostřednictvím údajně funguje magie, léčitelství a různé paranomální jevy. Toto pojetí energie se výrazně liší od vědeckého pojetí energie a taková energie je vědeckými metodami neměřitelná a její existence neověřitelná. Vědci a populizátoři vědy proto často užití slova energie v tomto kontextu kritizují.[1] [2][3]

Tyto energie jsou často ztotožňovány s životní silou, tedy silou zásadně odlišující živé od neživého, víra v níž je velmi stará a lze jí nalézt například u řeckého lékaře Galéna z 3. století př. n. l. Vitalismus ve vlastní slova smyslu však vznikl až v počátcích moderní vědy v 16. a 17. století jako opozice k mechanistickému pojetí živých tvorů, jež se objevuje například u Descarta. Podle vitalistů nelze pohyb, vnímání a vývoj živých bytostí vysvětlit pomocí karteziánské mechaniky. V 19. století byl vitalismus zpravidla odmítnut, ale nacházel své zastánce i ve v 20. století, především Hanse Driescha a Henriho Bergsona, autora pojmu élan vital.[3] Životní sílu ztotožnil švýcarský lékař a psychoterapeut Franz Anton Mesmer na konci 18. století s magnetismem, jež podle jeho názoru proudí skrze živé tvory skrze jev nazývaný živočišný magnetismus či biomagnetismus.

Ve 30. letech 20. století rakousko-americký psychiatr a psychoanalytik Wilhelm Reich přišel s jinou koncepcí životní síly – orgonovou energií, jež má být tvořivou sílou v přírodě.[4] Z člověka má být tato energie uvolňována především při orgasmu a zároveň také může být akumulována ve zvláštním přístroji, který Reich sám sestrojil a prodával.[1]

Životní síle se podobá i takzvaná bioenergie, což má být energie vlastní pouze živým tvorům jejímž studiem se zabývá bioenergetika. Ve vědě se však bioenergií myslí obnovitelná energie získaná z biologických zdrojů, zatímco bioenergetikou oblast biochemie a buněčné biologie, která se týká energetických toků v živých systémech. Pojem v tomto významu vychází z díla psychoterapeuta Alexandera Lowena, zakladatele bioenergetické analýzy, jež je formou tělesné bioterapie Wilhelma Reicha, jehož žákem Lowen byl. Koncept je spojován například s indickým učením o čakrách nebo meridiány v tradiční čínské medicíně.[2]

Mezi další formy životní síly či duchovní energie, které byly navrhovány patří ódická síla Karla Reichenbacha, hormická energie Williama McDougalla nebo kosmo-elektrická energie George Starra Whitea. Taktéž byly ztotožňovány s Aristotelovou entelechií a éterem, stoickým pneumatem, indickou pránou, Paracelsovým archeem nebo Freudovým libidem.[4][1] Mezi další energie objevující se v esoterických a pseudovědeckých učeních patří například pyramidová energie[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c NAKONEČNÝ, Milan. Lexikon magie. Praha: Argo, 2009. ISBN 978-80-257-0134-8. S. 123. 
  2. a b c ARIAS, A. G. Use and misuse of the concept energy. Latin American Journal of Physics Education. 2012, roč. 6, čís. 1. ISSN 1870-9095. 
  3. a b Energy [online]. The Sceptic Dictionary [cit. 2020-07-05]. Dostupné online. 
  4. a b KELLEY, Charles R. What is Orgone Energy [online]. [cit. 2020-07-05]. Dostupné online.