Přeskočit na obsah

Endometriální karcinom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Endometriální karcinom
Endometriální karcinom s prorůstáním do svaloviny dělohy. Pooperační preparát.
Endometriální karcinom s prorůstáním do svaloviny dělohy. Pooperační preparát.
Klasifikace
MKN-10C54.1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Endometriální karcinom, karcinom endometria, rakovina endometria je zhoubný nádor vnitřní výstelky dělohyendometria – a druh rakoviny děložního těla. Celosvětově je sedmým nejčastějším zhoubným onemocněním, mnohem častějším (až desetinásobně) se vyskytujícím ve vyspělých, než v rozvojových zemích. V severní Americe a Evropě je nejčastějším zhoubným nádorem ženské pohlavní soustavy a čtvrtým nejčastějším zhoubným nádorem vůbec.[1] V posledních letech jeho výskyt roste; zároveň se však prodlužuje i doba přežití (5roční přežití ve více než 80 % případů).

Nejčastěji se vyskytuje u starších žen po menopauze, což je i příčinou jeho včasného odhalení a dobré prognózy (objevení krvácivosti z rodidel ženy po menopauze). K dalším rizikovým faktorům patří dlouhodobá terapie estrogeny, obezita, bezdětnost (závažnější ve spojení s neplodností) či léčba Tamoxifenem.[2] Riziko naopak snižují početné porody (ochranný účinek progesteronu), kouření a užívání hormonální antikoncepce.

Histopatologické zobrazení endometrioidního anenokarcinomu

Přibližně 80 % všech endometriálních karcinomů je čistě žlázového typu. Klasifikace Světové zdravotnické organizace (WHO) rozeznává tyto typy:[3]

  • Endometrioidní adenokarcinom (50 %, většinou nízký až střední stupeň malignity)
    • typ s epidermoidní diferenciací (adenoakantom)
    • viloglandulární typ
    • sekreční typ
    • s buňkami s ciliemi (řasinkami)
  • Mucinózní adenokarcinom
  • Serózní adenokarcinom/papilární serózní karcinom (18 %, vysoký stupeň malignity, nejagresivnější typ)
  • Světlobuněčný karcinom (1–6 %, vysoký stupeň malignity)
  • adenoskvamózní karcinom (8 %)
  • epidermoidní karcinom
  • karcinom z přechodných buněk
  • malobuněčný karcinom
  • nediferencovaný karcinom

Značná část případů karcinomů s nižším stupněm malignity vzniká postupnou transformací z endometriální hyperplazie, která se proto považuje za prekancerózu; její rozvoj je spojený s dlouhodobou stimulací estrogeny.

Naopak asi 10 % karcinomů má vysoký stupeň malignity, nemají vztah k estrogenu a jsou spojené spíš s atrofií endometria.

V 8 % případů je endometriální karcinom spojený s karcinomem vaječníku. Metastazuje převážně lymfogenní cestou do intrapelvických lymfatických uzlin (nejdříve obturátorové, později lymfatické uzliny podél vnějších a společných iliackých cév a paraaortální). Izolované postižení paraaortálních lymfatických uzlin je vzácné.

Příznaky

[editovat | editovat zdroj]

Nejčastějším a základním příznakem je objevení se abnormálního krvácení z dělohy, nejčastěji u žen po menopauze. Takovéto krvácení může mít velké množství jiných příčin; je to však včasný a zároveň výrazný příznak, který ženu rychle přivede ke gynekologovi. Výsledkem je včasná diagnóza tohoto onemocnění a následně jeho dobrá prognóza.

Diagnostika

[editovat | editovat zdroj]

Při abnormálním gynekologickém krvácení je metodou první volby transvaginální sonografické vyšetření (USG). Tloušťka endometria u ženy po menopauze nepřesahuje 5 milimetrů (obě vrstvy dohromady). O tom, zda žena s abnormálním krvácením a normální tloušťkou endometria zjištěnou při sono vyšetření má nebo nemá podstoupit další invazivní vyšetření se v současnosti vede debata.[4][5]

Sonografické vyšetření má menší význam u žen po menopauze užívající estrogeny a žen v plodném věku, neboť tloušťka endometria je u nich proměnlivá.

Biopsie endometria

[editovat | editovat zdroj]

Jednoduchý invazivní test, spočívající v odebrání drobného útržku endometria na histologické vyšetření. Někdy je nutné přistoupit až ke kyretáži pod hysteroskopickou kontrolou. Vzhledem k riziku rozsevu nádorových buněk po pobřišnici by se neměla vykonat u žen, kde je z předcházejícího vyšetření vysoké podezření na endometriální karcinom.

Magnetická rezonance

[editovat | editovat zdroj]

Cílem vyšetření na magnetické rezonanci je stanovit rozsah primárního nádoru, zejména stupeň jeho prorůstání do svaloviny dělohy. Základem jsou T2 vážené sekvence ve třech na sebe kolmých rovinách (sagitální, axiální v rovině dlouhé osy těla dělohy, koronární – kolmá na dlouhou osu) a T1 vážená sekvence po podání kontrastní látky v alespoň jedné z rovin. Nádor se po jejím podání sytí méně než okolní endometrium (je hypointenzní). Ideální je použít dynamické vyšetření po podání kontrastní látky s použitím 2D ultra-rychlých sekvencí (např. VIBE nebo turboFLASH) z důvodu časového rozdílu mezi postkontrastním sycením vnitřní a vnější vrstvy svaloviny – ideální čas je 120-150 sekund po podání, kdy je nejlepší kontrast mezi nádorem a výrazně se sytící vnitřní vrstvou svaloviny dělohy. Jelikož 3D sekvence vzhledem ke své fyzikální konfiguraci mají rozhodující fázi sběru údajů v polovině svého průběhu, pokud se použije 5 minut trvající 3D sekvence, tak tomuto ideálnímu času plně vyhovuje.[6]

Karcinom endometria je v T2 vážení v porovnání s myometriem hyperintenzní, v porovnání s endometriem mírně hypointenzní. Když je nádor malý a má charakter polypu v dutině dělohy, je odlišení jeho zhoubnosti nebo nezhoubnosti často problematické. Nezhoubné polypy endometria obsahují centrálně fibrotické jádro, které má nižší intenzitu než okraj polypu – tento nález je však málo specifický a proto nespolehlivý.

Pro prorůstání karcinomu do svaloviny dělohy je charakteristická nepravidelná kontura hranice endometriálně-junkční zóny v T2 vážení a v T1 vážení po podání kontrastní látky nebo až přerušení junkční zóny; jako hluboká invaze se označuje prorůstání více než poloviny tloušťky myometria. Podezření na infiltraci endocervikálních žláz vyvolává šíření signálové intenzity, charakteristické pro tumor z dutiny dělohy do endocervikálního kanálu s jeho rozšířením, a porušení kontury endocervikálního epitelu. Stromální invaze se zobrazí v podobě prorůstání karcinomu do hypointenzní svaloviny (junkční zóny) děložního čípku.

Posuzování postižení lymfatických uzlin pánve použitím kritéria velikosti uzliny nad 10 milimetrů v krátké ose, má nízkou citlivost (cca 50 %).[7] Citlivost se bohužel u tohoto typu karcinomu významně nezvyšuje ani používáním speciální kontrastní látky na bázi USPIO.[8]

Počítačová tomografie

[editovat | editovat zdroj]

Počítačová tomografie se dá použít jako alternativní, ale méně přesná metoda, na určení rozsahu karcinomu endometria. Zejména nedokáže tak přesně určit stupeň a rozsah invaze karcinomu do svaloviny dělohy a do oblasti čípku.

Určení stádia endometriálního karcinomu je před samotnou operací a histologickým vyšetřením nepřesné až ve 20 % případů.[9] Základem stagingu je klasifikace FIGO a TNM klasifikace:

TNMFIGO
TXPrimární nádor (TU) se nedá posoudit
T0Bez důkazu přítomnosti primárního TU
TisKarcinom in situ
T1stádium ITU ohraničený na tělo dělohy
T1aIATU ohraničený na endometrium
T1bIBInfiltrace méně než 1/2 tloušťky svalové vrstvy (myometrium)
T1cICInfiltrace více než 1/2 tloušťky myometria
T2stádium IIPostihnutí děložního čípku (TU se nešíří mimo dělohu)
T2aIIATU postihuje jen žlázovou (endocervikální) část děložního čípku
T2bIIBTU infiltruje stroma děložního čípku
T3 a/nebo N1stádium IIIŠíření TU mimo dělohu, ohraničené na pánev (bez postižení konečníku nebo močového měchýře)
T3aIIIAPostihnutí serózy (viscerálního peritonea) dělohy a/nebo adnex a/nebo pozitivní cytologie z peritoneálního výplachu
T3bIIIBŠíření TU do pochvy (přímé přerůstání nebo mts)
T3cIIICMetastázy do intrapelvických a/nebo paraaortálních lymfatických uzlin
stádium IV
T4IVAŠíření do močového měchýře a/nebo konečníku
M1IVBvzdálené metastáze (s výjimkou mts do vagíny, peritonea panve a adnex)

K určení rozšíření choroby mimo pánev se používá počítačová tomografie, rozsah nádorového onemocnění v děloze je dobře posouditelný transvaginální ultrasonografií. Za nejpřesnější metodu předoperačního určení stupně prorůstání nádoru do myometria se dnes považuje magnetická rezonance.[10]

Podle Alessandra Santina je léčba endometriálního karcinomu následující:[11]

Chirurgická léčba

[editovat | editovat zdroj]

Chirurgická léčba (hysterektomie (odstranění dělohy), oboustranná adnexektomie (odstranění vejcovodů a vaječníků), pokročilejších stádiích a vyšším stupni malignity i infrakolická omenektomie (odstranění tukové tkáně mezi střevními kličkami a přední břišní stěnou) a lymfadenektomie (odstranění lymfatických uzlin spojených s nádorem)) je metodou první volby u pacientek s málo pokročilým endometriálním karcinomem. Při včasném odhalení a dostatku zkušeností je možná i vaginální hysterektomie s laparoskopickou asistencí.

Radioterapie

[editovat | editovat zdroj]

Radioterapie může být při tomto typu zhoubného nádoru tzv. externí (zdroj záření je mimo tělo pacientky) nebo tzv. brachyterapie (zdroj záření se zavádí do těla pacientky – v tomto případě přes pochvu do dutiny dělohy), či kombinovaná. Většinou se používá jako přídavná léčba, radikální jen v případě kontraindikace k operaci (například pro jiné vážné onemocnění).

Radioterapie před operací se v současnosti při této diagnóze standardně nepoužívá. Pooperační je však častá, s cílem zlikvidovat případnou mikroskopickou chorobu v oblasti pochvy a lymfatických uzlin a zničit tak riziko recidivy.

Celkový rozsah a typ radioterapie se odvíjí od stagingu a stupně malignity karcinomu.

Chemoterapie

[editovat | editovat zdroj]

Chemoterapie je metodou volby u žen s pokročilým onemocněním (vzdálené metastázy). Používá se kombinace cisplatina + doxorubicin + karboplatina + paklitaxel. Ve stádiu klinických zkoušek je cílená imunoterapie.

Nebyl zjištěn rozdíl v přežití u pacientek se symptomatickou (hubnutí, bolesti, krvácení) a asymptomatickou (zjištěnou kontrolami) recidivou.[12] Přesto se pacientky kontrolují: první dva roky každé 3 měsíce, další tři roky každých 6 měsíců a následně jednou ročně.

Pětiroční přežití je při stádiu I 85%, při stádiu II 75%, III 45% a IV 25%. Karcinomy s vysokým stupněm malignity tvoří asi jen 10 % případů, ale jsou zodpovědné za více než 50 % recidiv a úmrtí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Endometriálny karcinóm na slovenské Wikipedii.

  1. Parkin DM. et all. Global cancer statistics. CA Cancer J Clin 55 (2002): 74-108 *pdf (eng.) Archivováno 2. 8. 2009 na Wayback Machine.
  2. Kaaks R. et all. Obesity, endogenous hormones, and endometrial cancer risk: a synthetic review. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 11 (2002): 1531–43.
  3. Danihel L. a kol. Karcinóm endometria - histopatologická klasifikácia a charakteristika. Gynekol prax 2005; 3 (1): 9-12.
  4. Smith-Bindman R. et all. Endovaginal ultrasound to exclude endometrial cancer and other endometrial abnormalities. JAMA 280 (1998): 1510–17.
  5. Tabor A. et all. Endometrial thickness as a test for endometrial cancer in women with postmenopausal vaginal bleeding. Obstet Gynecol 99 (2002): 663–70.
  6. Baert AL, Knauth M, Sartor K. MRI and CT of the Female Pelvis. Springer, 2007.
  7. Manfredi R. et all. Local-regional staging of endometrial carcinoma: role of MR imaging in surgical planning. Radiology 231 (2004): 372–78.*.pdf (eng.)
  8. Keller T. et all. USPIO-enhanced MRI for preoperative staging of gynecological pelvic tumors: preliminary results. Eur Rad 2004, vol. 14, no6, pp.937-44.
  9. Creasman WT. New gynecologic cancer staging. Gynecol Oncol 58 (1995): 157–58.
  10. Frei K. A. et all. Prediction of deep myometrial invasion in patients with endometrial cancer: clinical utility of contrastenhanced MR imaging – a meta-analysis and Bayesian analysis. Radiology 216 (2000): 444–49.*.pdf (eng.)
  11. Santin AD et all. Current treatment options for endometrial cancer. Expert Rev Anticancer Ther 4 (2004): 679–89.
  12. Agboola OO et all. Costs and benefits of routine follow-up after curative treatment for endometrial cancer. CMAJ 157 (1997):879–86.*.pdf, eng

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ROB, Lukáš; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.