Emil Miskolczy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Emil Miskolczy

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1897

Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Sjednoc. německá levice)

Narození 17. července 1843
Siret
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. února 1906
Rădăuți
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emil von Miskolczy (17. července 1843 Siret[1]11. února 1906 Rădăuți[2][3]) byl rakouský soudce a politik německé národnosti z Bukoviny, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Profesí byl radou zemského soudu v Suceavě.[1] Zasedal jako poslanec Bukovinského zemského sněmu, kde zastupoval město Rădăuți. Po delší dobu zastával i post náměstka starosty Rădăuți.[2][3]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii městskou v Bukovině, obvod Suceava, Siret atd.[4] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Emil Miskolczy, c. k. zemský soudní rada, bytem Suceava.[5] V roce 1891 se uvádí jako kandidát klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů.[6]

Zemřel v únoru 1906 po krátké nemoci.[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b WAGNER, Rudolf. Der Parlamentarismus und nationale Ausgleich in der ehemals österreichischen Bukowina. [s.l.]: Verlag "Der Südostdeutsche", 1984. 272 s. Dostupné online. S. 37. (německy) 
  2. a b c Todesfall. Bukowinaer Rundschau. Únor 1906, roč. 25, čís. 5011, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b c Radautz. Czernowitzer Allgemeine Zeitung. Únor 1906, čís. 632, s. 4. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&size=45&page=487
  6. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.