Emanuele Bazzanella

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Emanuele Bazzanella

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1907
Stranická příslušnost
Členství Hohenwartův klub
(Ital. národní katolíci)

Narození 18. května 1841
Borgo Valsugana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1927
Scurelle
Italské královstvíItalské království Italské království
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emanuele Bazzanella (18. května 1841 Borgo Valsugana[1][2]1927 Scurelle[3]) byl rakouský římskokatolický duchovní, novinář, pedagog a politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), v 2. polovině 19. století a počátkem 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako kooperátor a gymnaziální profesor v Trentu.[1] Vystudoval gymnázium v Trentu a od roku 1861 studoval na teologickém semináři v Trentu. 10. července 1864 byl vysvěcen na kněze. Nastoupil dráhu duchovního. Nejprve po tři měsíce působil coby kooperátor v obci Ospedaletto, pak po tři roky na faře v regionu Primör. 30. listopadu 1867 převzal v Trentu redakci italského katolického listu Voce cattolica, který byl politicky vlivným periodikem v jižním Tyrolsku. Po patnáct let až do prosince 1882 vedl redakci tohoto listu. Zároveň působil jako profesor latiny a řečtiny na arcibiskupském chlapeckém semináři v Trentu. Od ledna 1883 se výlučně věnoval pedagogické dráze.[2]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii venkovských obcí v Tyrolsku, obvod Trento, Borgo atd. Slib složil 28. září 1885. Mandát obhájil ve volbách roku 1891, volbách roku 1897 a volbách roku 1901.[4] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Dr. Emanuel Bazzanella, gymnaziální profesor, bytem Trento.[5]

Na Říšské radě se po volbách v roce 1885 uvádí jako člen konzervativního Hohenwartova klubu.[6] Patřil mezi italské katolicko národní poslance.[2] Coby člen poslaneckého Hohenwartova klubu se uvádí i po volbách roku 1891.[7] Po volbách roku 1897 je zmiňován jako italský katolický kandidát.[8] Je zachycen na fotografii, publikované v květnu 1906 (ovšem pořízené cca v roce 1904), mezi 18 členy poslaneckého klubu Italské sjednocení (Italienische Vereinigung) na Říšské radě.[9]

Zemřel roku 1927.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 67 s. Dostupné online. S. 168. (německy) 
  2. a b c Reichsraths-Almanach für die Session. [s.l.]: In Commission bei Alfred Hölder, 1885. Dostupné online. S. 124. (německy) 
  3. a b DE GASPERI, Alcide; POMBENI, Paolo. Scritti e discorsi politici. [s.l.]: Il mulino, 2006. 2105 s. Dostupné online. ISBN 9788815113535. S. 673. (italsky) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&page=43&size=45
  6. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  7. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  8. Das Vaterland, 19. 3. 1897, s. 5.
  9. Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 21.