Elizabeth Loftusová
| Elizabeth Loftusová | |
|---|---|
 Elizabeth Loftusová (2018) | |
| Rodné jméno | Elizabeth Fishman |
| Narození | 16. října 1944 (81 let) Los Angeles |
| Bydliště | Kalifornie |
| Občanství | Spojené státy americké |
| Alma mater | Kalifornská univerzita v Los Angeles (do 1966) Stanfordova univerzita (do 1970) |
| Povolání | psycholožka, statistička, vysokoškolská učitelka a forensic psychologist |
| Zaměstnavatelé | Kalifornská univerzita v Irvnie (od 2002) Washingtonská univerzita |
| Ocenění | čestný doktor Univerzity v Leidenu (1990) James McKeen Cattell Fellow Award (1997) William James Fellow Award (2001) APA Distinguished Scientific Award for the Applications of Psychology (2003) společník Edinburské královské společnosti (2005) … více na Wikidatech |
| Choť | Geoffrey Loftus (1968–1991) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elizabeth Loftusová (rodným jménem Elizabeth Fishmanová; * 16. října 1944, Los Angeles) je americká psycholožka židovského původu. Je 58. nejcitovanějším psychologem 20. století (a nejcitovanější psycholožkou).[1] Zabývá se především fenoménem falešných vzpomínek a manipulace s pamětí.[2] Je silným kritikem terapií, které se snaží na klientech vynutit různé „zapomenuté“ vzpomínky, někdy i za pomoci drog (zejména amobarbitalu), přičemž výsledkem bývá „rozpomenutí se“ na údajné sexuální zneužití v dětství nebo na únos mimozemšťany. Své závěry shrnula například v knize The Myth of Repressed Memory: False Memories & Allegations of Sexual Abuse. Angažovala se v této souvislosti i v hnutí skeptiků (konkrétně byla členem Committee for Skeptical Inquiry) a přispívala do časopisu Skeptiker. Jejím dalším významným tématem byly dezinformace a spolehlivost výpovědi svědků trestných činů. Byla soudní expertkou nebo konzultantkou v mnoha případech, z nichž některé byly velmi známé (kauzy Ghislaine Maxwellové, Harvey Weinsteina, Teda Bundyho, O. J. Simpsona, Michaela Jacksona, Billa Cosbyho, Lyle a Erika Menéndezových nebo bombových atentátníků v Oklahoma City).[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Když jí bylo čtrnáct let, její matka se utopila. V roce 1966 získala bakalářský titul z matematiky a psychologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, magisterský a doktorský titul z matematické psychologie získala na Stanfordově univerzitě v letech 1967 a 1970. Od roku 1970 do roku 1973 byla zaměstnána jako kognitivní psycholog na New School for Social Research v New Yorku. Poté až do roku 2001 pracovala na Washingtonské univerzitě. V roce 2001 byla zklamána neochotou Washingtonské univerzity stát při ní během kontroverze týkající se případu Jane Doeové (po jeho prostudování došla k závěru, že psychoterapeut vsugeroval šestileté dívce falešnou vzpomínku, že byla sexuálně zneužita otcem) a z univerzity na protest odešla. Přešla na Kalifornskou univerzitu v Irvine, kde byla profesorkou na katedře kriminologie, práva a společnosti a na katedře psychologických věd. V roce 2003 byla zvolena členem Americké akademie umění a věd.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Haggbloom, S.J.; et al. (2002). „The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century“. Review of General Psychology 6 (2): 139–152
- ↑ Speaking of Psychology: How memory can be manipulated, with Elizabeth Loftus, PhD. American Psychological Association [online]. [cit. 2024-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Nobel Prize Summit: Elizabeth Loftus. NobelPrize.org [online]. [cit. 2024-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Elizabeth Loftus. Amacad.org [online]. 2024-12-25 [cit. 2024-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elizabeth Loftusová na Wikimedia Commons
