Blender

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Elephants Dream)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blender
Logo
Snímek obrazovky z Blenderu 2.78
Snímek obrazovky z Blenderu 2.78
Vývojář Blender Foundation
První vydání 1995
Aktuální verze 2.82 (14. února 2020)
Operační systém GNU/Linux, Mac OS X, Windows, Solaris, FreeBSD, IRIX, SkyOS a MorphOS
Platforma x86
x86-64
Vyvíjeno v C, C++ a Python
Typ softwaru 3D počítačová grafika
Licence GNU GPL
Web www.blender.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blender je svobodný a otevřený software pro modelování a vykreslování třírozměrné počítačové grafikyanimací s využitím různých technik (např. sledování paprsku, globální osvětlení scény, scanline rendering, globální iluminace). Vlastní rozhraní je vykreslováno pomocí knihovny OpenGL, tato knihovna umožňuje nejen hardwarovou akceleraci vykreslování dvourozměrnýchtřírozměrných objektů, ale především snadnou přenositelnost na všechny podporované platformy. Program je zdarma, a to i pro komerční využití, pod licencí GNU GPL.

Dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Blender je dostupný na mnoha platformáchoperačních systémech – např. FreeBSD, IRIX, GNU/Linux, Microsoft Windows, Mac OS XSolaris; existují také neoficiální porty na další systémy (například Windows CE). Program Blender je kompletně zdarma, a to i pro komerční využití, pod licencí GNU GPL.

Podpora[editovat | editovat zdroj]

V následujícím měsíci po vydání verze 2.44, si Blender stáhlo více, než 800 000 uživatelů. Tato uživatelská základna vyskytující se po celém světě, tvoří jádro podpůrných mechanizmů programu. Pro Blender vyšla tiskem řada knih, na internetu existuje řada tutoriálů a má spoustu diskuzních fór. Další možnou učební metodou pak může být stažení a prohlédnutí si již hotových modelů. Mnoho dalších stránek, například BlenderArt Magazine, který je zdarma ke stažení, nabízí v každém čísle článek o nějaké konkrétní oblasti 3D vývoje. BlenderNation pak poskytuje informace o všem co se týká Blenderu, ukazuje nové techniky, vlastnosti a poskytuje tutoriály, rady a další průvodce.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Blender lze doplnit celou řadou rozšíření v podobě Python scriptů. Ty mohou být jednoduché od vytváření smyček a mostů mezi částmi objektu, až po velmi složité scripty generující stromy a trávu. Použitím materiálových a sekvenčních pluginů jsou možná i další rozšíření. Tyto pluginy se dodávají ve formě knihovních souborů jako například .dll.

Hardwarové požadavky[editovat | editovat zdroj]

V porovnání s ostatními 3D programy má Blender velmi nízké hardwarové nároky. Nicméně, pro pokročilé efekty a vysoko polygonové editace, je potřeba velmi výkonný systém.

Hardwarové nároky[1]
Hardware Minimum Doporučeno Produkční standard
Processor 2 GHz, Dual core Quad core Dual 8-core
Paměť RAM 2 GB RAM 8 GB 16 GB
Grafická karta OpenGL card s 256 MB Video RAM OpenGL karta s 1 GB Video RAM (CUDA nebo OpenCL pro GPU renderování) Dual OpenGL karta s 3 GB RAM, ATI FireGL nebo Nvidia Quadro
Displej 1280×768 pixels, 16 bitové barvy 1920×1200 pixels, 24 bitové barvy 2x 1920×1200 pixels, 24 bitové barvy
Vstupní zařízení Myš se dvěma tlačítky Myš se třemi tlačítky Myš se třemi tlačítky a grafický tablet

Historie[editovat | editovat zdroj]

Blender byl vyvíjen jako vlastní aplikace holandského animačního studia NeoGeo a Not A Number (NaN). Za hlavního autora je považován Ton Roosendaal, který předtím napsal program na sledování paprsku nazvaný Traces pro Amigu v roce 1989. Název "Blender" byl inspirován písní od Yello z alba Baby.

V červnu roku 1998 založil Ton Roosendaal společnost NaN pro další vývoj a distribuci programu. Program byl původně distribuován jako shareware, společnost NaN však v roce 2002 zkrachovala.

Věřitelé souhlasili s vypuštěním Blenderu pod hlavičkou GNU General Public License v případě, že jim bude jednorázově vyplacena částka 100,000. 18. července 2002 odstartoval Ton Roosendaal kampaň na financování Blenderu, kdy bylo díky finančním darům této částky dosaženo a 13. října 2002 byl zdrojový kód Blenderu uvolněn. Blender je v současné době svobodným softwarem a je aktivně vyvíjen pod dohledem nadace Blender Foundation.

Blender Foundation si původně vyhradila právo používat dvojí licencování, takže, kromě GNU GPL licence, mohl být Blender dostupný také pod „Blender Licence“, která nepožadovala zveřejnění zdrojového kódu, ale požadovala platby právě pro Blender Foundation. Nicméně, této možnosti nebylo nikdy využito a v roce 2005 byla odložena na neurčito. Nyní, je Blender dostupný výhradně pod licencí GNU GPL.

Suzanne[editovat | editovat zdroj]

Testovací model opičky Suzanne pro program Blender.

V lednu 2002 bylo celkem jasné, že NaN nepřežije a dveře uzavře v březnu téhož roku. Nicméně, našli energii alespoň na jedno vydání: 2.25. Jako takový easter egg a svůj poslední odkaz, se umělci a vývojáři rozhodli přidat 3D model šimpanze. Toho vytvořil Willem-Paul van Overbruggen a pojmenoval ho Suzanne po orangutanovi z filmu Jay and Silend Bob Strike Back. Suzanne je Blendrovská alternativa k běžným testovacím modelům jako například Utah TeapotStanford Bunny. Jedná se o model s nízkým množstvím polygonů a Suzanne je často používána jako rychlý způsob testování materiálů, animací, textur a nastavení osvětlení scény. Suzanne je stále součástí Blenderu a dokonce největší Blenderovská soutěž rozdává ocenění Suzanne Awards.

Blender 2.5x[editovat | editovat zdroj]

Spolu s krátkým filmem Sintel se vyvíjela nová verze Blenderu. Tato verze přinesla zcela nové uživatelské rozhraní.

Uživatelské rozhraní[editovat | editovat zdroj]

Základní rozvržení uživatelského prostředí v programu Blender verze 2.66a.

Uživatelské rozhraní se v Blenderu podstatně liší od ostatních aplikací na třírozměrné modelování. Jeho hlavní výhodou je plně přenastavitelná pracovní plocha a rozvržení jednotlivých oken s různými pohledy a nástroji. Blender se ovládá v naprosté většině případů pomocí klávesových zkratek. Tato filozofie může pro uživatele přecházející z jiných programů představovat určitou překážku, ale jde o efektivní a posléze intuitivní způsob rychlé tvorby modelů a animací bez nutnosti hledat funkce v několikanásobném submenu. Databázový systém umožňuje optimální management scény, instance a dynamické propojování různých projektů v různých souborech. Interface Blenderu je v současné době lokalizován do několika světových jazyků včetně možnosti vybrat co má být lokalizováno a co ponecháno v anglickém jazyce. Stejně tak je možné vytvářet vlastní jazykové sady. Blender sdílí stejný interface na všech platformách.

Modelovací schopnosti[editovat | editovat zdroj]

Jsou zaměřeny především na práci s ploškovou reprezentací těles. Blender umožňuje pracovat s takzvanými subsurf plochami, které jsou uživateli s oblibou využívány. Dále pak podporuje v omezenější formě práci s parametrickými plochami a křivkami (Bezier, NURBS) a implicitními plochami (MetaBalls).

Modelovací část Blenderu je používána v profesionální filmové a televizní produkci. Například byla použita pro CGI seriálu The Man in the High Castle.[2]

Animační možnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejsou omezeny pouze na jednoduché klíčování objektů a jejich tvarů, ale Blender umožňuje animovat objekty i pomocí armatur a inverzní kinematiky. Blender má dále implementovánu podporu pro fluidní dynamiku, softbodies, různé deformátory, částicové systémy, apod.

Další možnosti[editovat | editovat zdroj]

Herní engine[editovat | editovat zdroj]

V Blenderu lze díky vestavěnému hernímu enginu (sadě softwarových komponent) velmi jednoduše vytvářet i interaktivní třírozměrné aplikace (počítačové hry, architektonické, vědecké a průmyslové vizualizace, nebo animace nárazu). Uživatel nemusí mít žádné programátorské dovednosti, aby byl schopný vytvořit jednoduchou interaktivní aplikaci. Zkušenější uživatelé mohou využít možnosti skriptovacího jazyka Python. Herní engine má v sobě od verze 2.40 integrovaný fyzikální engine Bullet (který nahradil teď již zastaralý Sumo), s jehož pomocí lze věrně simulovat dynamiku pevných těles.

Od verze 2.80 již není herní engine součástí scriptu. Důvodem pro odstranění byla zastaralost tohoho enginu oproti alternativním otevřeným enginum. Nadace Blender Foundation se rozhodla zaměřit se na uživateli více využívané funkce Blenderu.[3]

Částicový generátor[editovat | editovat zdroj]

S pomocí částicového generátoru lze vytvářet vizuální efekty jako oheň, kouř atd. Kromě základních parametrů jako je rychlost či náhodnost pohybu lze částice ovládat různými objekty, například větrem, vírem, překážkou apod.

Tato součást Blenderu se dočkala vylepšení ve verzi 2.40 a nyní podporuje vykreslování vlasů a různých vláken.

Porovnání s ostatními 3D programy[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 byl publikován článek, který uvedl, že rozhraní Blenderu není podle průmyslových standardů, ale přesto vede k rychlému postupu a je někdy i mnohem více intuitivní. Kritizována byla také špatná dokumentace. Blender dominuje na poli otevřených produktů a celou řadou funkcí je srovnatelný se střední až vyšší třídou komerčních aplikací. V roce 2010, CGenie ohodnotilo Blender jako rodící-se produkt se základnou uživatelů, kteří jsou spíše fandové, než studenti nebo profesionálové, ale také s vysokými standardy, které každý rok rostou. Také ohlásili, že uživatelé Blenderu požadují rychlejší vývoj a větší kompatibilitu s ostatními programy. Blender je také využíván ve vědeckých skupinách po celém světě, například s společně s programy jako je Matlab. V roce 2011 byl uvolněno vydání 2.5. Ten obsahuje zcela přepracované uživatelské rozhraní. Jeho cílem je zlepšit efektivnost a celkově zjednodušit jeho použití. Během betatestu byl animační systém Blenderu 2.5 považován animátory ze Sintelu jako stejně kvalitní nebo ještě kvalitnější, než v některých komerčně dostupných balíčcích. V současné době (2016) vývoj Blenderu neustále zrychluje díky rostoucímu počtu uživatelů i vývojářů. Nabízí tak zcela srovnatelné nástroje s komerčními produkty. Mezi ně patří: GPU renderer, přepracované simulace chlupů a vylepšené uživatelské prostředí.

Otevřené projekty[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2005 vyhlašuje Blender Foundation otevřené kreativní projekty, které demonstrují nové funkce Blenderu a pomáhají jej inovovat.

Elephants Dream (Orange)[editovat | editovat zdroj]

květnu 2005 oznámil Ton Roosendaal založení animačního studia Orange, které by mělo vytvořit film kompletně pomocí otevřených technologií. Cílem bylo ukázat světu, že pro vytvoření audiovizuálně zajímavého díla není potřeba software za spoustu peněz. Ve studiu pracoval tým nejlepších blenderistů z celého světa. Studio sídlilo v Nizozemsku.

Emo a Proog

Dne 24. března 2006 měl slavnostní premiéru krátký animovaný film Elephants Dream. Hlavními hrdiny jsou Emo a Proog (viz obrázek), kteří se dostanou do útrob jakéhosi stroje, a hledají cestu ven. Film má stopáž asi 12 minut.

V týmu bylo i několik programátorů, kteří upravovali Blender na míru umělcům a doplnili tak do hlavní vývojové větve například kompletně přepsaný interní renderer, vlasy, node editor, lepší armatury a podobné funkce. Za celou dobu vývoje Blenderu se neudělal tak velký pokrok, jako v případě projektu Orange.

Dne 18. května byl film pod licencí Creative Commons vystaven ke stažení zadarmo. Jelikož se jedná o otevřený projekt, všechny pracovní .blend soubory jsou taktéž volně dostupné ke stažení.

Elephants Dream je první film distribuovaný v Evropě na HD DVD nosičích.

Další projekty[editovat | editovat zdroj]

V pořadí druhý otevřený projekt vyhlášený v říjnu 2007 byl Big Buck Bunny.

Yo Frankie! byl otevřený projekt hry založený na prostředí a postavách z filmu Big Buck Bunny. Hra byla vydána v prosinci 2008.

Krátký fantasy film Sintel, vytvářený ve verzi 2.5, byl vydán v září 2010.

Sculpting
Modelování
texturování zeměkoule pomocí obrázků
Rigging - kostra pro animaci

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. System Requirements [online]. blender.org [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. 
  2. https://barnstormvfx.wistia.com/medias/u6ncrwhp6s
  3. What will happen with Blender 2.8 game engine?. Blender Stack Exchange [online]. [cit. 2019-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]