Zobrazení zdroje stránky Elektrická jednotka 680

{{Infobox - železniční hnací vozidlo
| typ = Elektrická jednotka
| typová řada = 680
| obrázek = Pendolino - ČD Class 680 (2).jpg
| popisek = Jednotka 680.004
| druh označení 1 = [[Značení lokomotiv#Značení ČSD, ČD a českého Drážního úřadu po roce 1988|Řada dle UIC (ČR)]]
| označení 1 = 680
| druh označení 2 = 
| označení 2 = 
| druh označení 3 = 
| označení 3 = 
| druh označení 4 = 
| označení 4 = 
| druh označení 5 = 
| označení 5 = 
| obchodní název = Pendolino
| přezdívky = 
| výrobce = ALSTOM Ferroviaria
| roky výroby = 2003–2005
| počet kusů = 7
| provozovatel = [[České dráhy|ČD]]
| období provozu = 2003–dosud
| míst k sezení = 331 (+2 pro invalidy)
| řady vozů = 681/682 (řídicí trakční)<br />081/082/084 (vložený)<br />683/684 (vložený trakční)
| spřáhlo = 
| hmotnost ve službě = 385 000
| maximální hmotnost = 
| adhezní hmotnost = 
| délka přes nárazníky = 185 300
| délka přes spřáhla = 
| výška = 
| výška přes sběrače = 
| šířka = 
| poloměr = 
| rozchod = 1435
| rozvor 1 = 
| druh rozvoru 2 = Rozvor hnacího podvozku
| rozvor 2 = 
| rozvor 3 = 
| čepy = 
| uspořádání pojezdu = 
| hodinový výkon = 
| trvalý výkon = 3920
| tažná síla max = 200
| tažná síla = 
| konstrukční rychlost = 230
| maximální rychlost = 200
| rychlostní rekord = 237
| napájení = 3 kV ss<br />25 kV / 50 Hz<br />15 kV / 16,7 Hz
| trakční motor = asynchronní
| počet a výkon TM = 
| regulace = tyristorová pulsní
| přenos momentu = 
| druh průměru 1 = Průměr hnacích dvojkolí
| průměr 1 = 
| druh průměru 2 = Průměr běžných dvojkolí
| průměr 2 = 
| regulace výkonu = tyristorová pulsní
| lokomotivní brzda = 
| vlaková brzda = 
| vytápění 2 = 
}}
'''Elektrická jednotka 680''' je [[Vysokorychlostní vlak|vysokorychlostní]] [[Drážní vozidlo s naklápěcí skříní|naklápěcí]] [[elektrická jednotka]], kterou provozují [[České dráhy]]. Od naklápěcího systému je odvozena jejich přezdívka [[Pendolino]] ([[Italština|italsky]] ''kyvadélko''). Vyrobila je společnost [[Alstom Ferroviaria]] v italském [[Savigliano|Saviglianu]]. České dráhy původně objednaly celkem 10 jednotek od konsorcia firem v čele s [[ČKD]]. Po krachu ČKD se nakonec změněné zakázky ujal Alstom a o několik let později dodal 7 obdobných jednotek.

Je to jediná řada elektrických jednotek s naklápěcími vozovými skříněmi v provozu Českých drah. 

První jednotka dorazila do Česka v červnu 2003 a poté následovala série testů na [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|zkušebním okruhu]] [[Výzkumný ústav železniční|Výzkumného ústavu železničního]] v [[Cerhenice|Cerhenicích]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivovaná kopie
| url = http://spz.logout.cz/novinky/novinky1.php?rok=2003&mesic=6
| datum přístupu = 2009-06-04
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150215091853/http://spz.logout.cz/novinky/novinky1.php?rok=2003&mesic=6
| datum archivace = 2015-02-15
| nedostupné = ano
}}</ref> Od roku 2004 byla nasazena ve zkušebním provozu na trati [[Praha]]–[[Děčín]]; od prosince 2005 je zařazena na pravidelný spoj Praha–[[Ostrava]] a na několik let Praha–[[Břeclav]]. Od prosince 2006 byly spoje této relace prodlouženy do [[Vídeň|Vídně]] a [[Bratislava|Bratislavy]]. Od roku 2012 je těžiště jejího provozu trať Praha–[[Ostravsko]] s občasným zajížděním do [[Žilina|Žiliny]]/[[Košice|Košic]] a [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]] (přes [[Plzeň]]).<ref name="KJŘ2012">{{Citace elektronického periodika
| titul = Knižní jízdní řády platné od 11.12.2011
| url = http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady-111211.html
| datum přístupu = 2012-03-16
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120531021030/http://www.szdc.cz/provozovani-drahy/knizni-jizdni-rady-111211.html
| datum archivace = 2012-05-31
| nedostupné = ano
}}</ref>

== Před nasazením do pravidelného provozu ==
[[Soubor:Pendolino roudnice1a.jpg|náhled|vlevo|České Pendolino ve zkušebním provozu přijíždí do stanice Roudnice nad Labem]]
Prvně se objevila souprava Pendolino v Československu koncem září 1989. Jednalo se o prototypovou jednotku [[ETR 401]]. S touto jednotkou bylo podniknuto několik zkušebních a předváděcích jízd na trati Pardubice–Přerov. Znovu zavítalo Pendolino na české koleje ve dnech 23. až 25. května 1994 v podobě prototypu [[ETR 460]], který se vracel do své vlasti po zkouškách v Polsku. Jednotka se skládala z čelního a dvou vložených vozů, druhý vložený vůz byl jen v podobě skříně vozu na podvozcích a bez naklápění. Jednotka byla předvedena veřejnosti v Praze a v Brně a byla s ní podniknuta krátká zkušební jízda na trati Praha – Kralupy nad Vltavou. Potřetí se objevilo Pendolino na českých tratích v roce 1996 – tentokrát šlo o třívozovou prototypovou jednotku [[ETR 470]].

Mezitím v roce 1995 [[České dráhy]] vyhlásily soutěž na výrobu vysokorychlostních vlakových souprav s naklápěcími skříněmi. V té zvítězilo konsorcium firem [[Českomoravská Kolben Daněk|ČKD]], MSV Studénka, Fiat Ferroviaria (pozdější Alstom) a [[Siemens AG|Siemens]]. Deset souprav mělo být dodáno již roce 2000. Z důvodu problémů ČKD se v roce 1998 odsunul termín dodávky a zvýšila se cena. Po krachu ČKD v roce 2000 výrobu souprav po dlouhých jednáních převzala italská firma Fiat Ferroviara, člen původního konsorcia. Oproti původnímu návrhu měla technologie a design souprav vycházet ze souprav Pendolino a počet souprav se snížil na sedm. České dráhy jej provozují pod označením '''680'''. První souprava byla dodána v roce 2003.

[[Soubor:Pendolino v Brně 2.jpg|náhled|vlevo|Souprava Pendolino vjíždí do stanice [[Brno hlavní nádraží]]]]
Při homologačních testech jednotky 680 bylo zjištěno, že jednotka emituje do [[zpětný trakční proud|zpětného trakčního proudu]] nadlimitní hodnoty [[konduktivní proud|konduktivních proudů]],<ref>Železniční magazín 11/2005, strana 17</ref> což by v nepříznivém případě mohlo vést ke špatné funkci [[kolejový obvod|kolejových obvodů]] a tím k ovlivnění [[železniční zabezpečovací zařízení|železničních zabezpečovacích zařízení]] na trati i ve stanici. V médiích byl tento problém mylně označován za problémy s elektromagnetickým polem motorů. Problém s konduktivními proudy byl koncem roku 2004 provizorně vyřešen úpravou [[kolejový obvod|kolejových obvodů]] na [[Železniční trať Praha–Děčín|trati Praha–Děčín]], kde začal zkušební provoz jednotky s cestujícími.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pendolino přijelo pod stromeček. První cestující svezlo v roce 2004 před Štědrým dnem
| periodikum = ČT24
| datum_vydání = 2019-12-24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3012659-pendolino-prijelo-pod-stromecek-prvni-cestujici-svezlo-den-pred-stedrym-dnem
| datum přístupu = 2019-12-25
}}</ref> Definitivní řešení zmíněného problému přinesl až [[kompenzátor ohrožujících proudů]], což je vlastně [[aktivní filtr]], který byl nainstalovaný na všech sedm jednotek v průběhu roku 2005. Někteří lidé (odborníci na zabezpečovací zařízení Václav Chudáček, Ivan Konečný) ovšem tvrdili, že problém nevyřešila ani instalace kompenzátoru a že jednotky stále vykazují velké rušení kolejových obvodů. Pendolino nemá povolenou jízdu po některých tratích, protože se na nich vyskytují kolejové obvody s nevyhovujícími parametry; tyto kolejové obvody se nesmí již 30 let projektovat, avšak [[Správa železnic]] zatím nemá peníze na jejich výměnu.{{zdroj?}}

Při testech na [[Železniční trať Břeclav–Brno|trati Břeclav–Brno]] vytvořila souprava nový český železniční rychlostní [[rekord]], když za speciálních podmínek dosáhla rychlosti '''237,04&nbsp;km/h'''. Kvůli technicko-bezpečnostní zkoušce pro rychlost 200&nbsp;km/h Pendolino potřebovalo na všech třech [[Železniční napájecí soustava|trakčních soustavách]] překonat rychlost 200&nbsp;km/h&nbsp;+&nbsp;10 %.<ref name="rekord">[http://www.zelpage.cz/zpravy/3737 Karel Chýla: Homologace pendolin završena. ŽelPage, 18,11,2004]</ref><ref>[http://www.zelpage.cz/clanky/jednotka-680-001-cd Karel Chýla: Jednotka 680.001 ČD. ŽelPage, 31.7.2004]</ref> Původně se uvažovalo i o pozdějším schválení na 230&nbsp;km/h, od čehož se ale zatím upustilo, protože Pendolino by takovou rychlost v pravidelném provozu nemělo kde využít.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Blažek
| jméno = Antonín
| titul = Zkušenosti a poznatky ze schvalovacích zkoušek  vysokorychlostní jednotky řady 680 ČD
| url = http://www.czech-raildays.cz/2004/seminare/v_5.pdf
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 9-11-2018
}}</ref>

Homologační proces byl pro všech sedm jednotek v České republice, Německu, Rakousku i Slovensku završen v průběhu roku 2006.<ref name="rekord" />

== Pravidelný provoz ==
[[Soubor:ČD Class 680.webm|náhled|vlevo|Sestřih z provozu elektrických jednotek řady 680 na železničních tratích v Česku]]
[[Soubor:ČD Class 680, interior.webm|náhled|vlevo|Jednotka řady 680 pohledem ze stanoviště strojvedoucího projíždí, na snímku také krátce pózuje [[Karel Gott]]]]
[[Soubor:ČD Class 680, Velim railway test circuit (Vmax 232 kmh, Czech Republic).webm|náhled|Pendolino při rychlosti 232 km/h na velkém zkušebním okruhu zkušebního centra VUZ Velim]]
[[Soubor:Bohumín 682 005-4 23.9.2017.jpg|náhled|[[Bohumín]], 682 005-4 v opravně vozů při národním dni železnice 2017]]
Vlaky ''SC Pendolino'' byly původně součástí společného projektu Českých drah a [[České aerolinie|Českých aerolinií]], kromě označení Českých drah měly přiděleno rovněž letecké označení ze série OK, přičemž bylo možno zakoupit si přestupní „letenku“ na tento vlak i přes rezervační systém ČSA jako tzv. ''Let ve výšce nula'', s fiktivními letišti [[Pardubice]] a [[Olomouc]].{{zdroj?}}

Na konci roku 2005 se na Pendolinu vyskytly i problémy s řídicím systémem a s ovládáním jednotky, jednotka byla úplně nepojízdná nebo nefungovalo topení. Soupravy Pendolino byly vyřazeny na krátkou dobu z provozu a po odstranění závad byly uvedeny zpět do provozu.{{zdroj?}}

Pravidelný provoz vlaků [[Pendolino]] byl na tratích Českých drah zahájen 11. prosince 2005 na dvou trasách. Na tzv. jižní větvi [[Praha]] – [[Pardubice]] – [[Česká Třebová]] – [[Brno]] – [[Břeclav]] (a dále [[Bratislava]] nebo [[Vídeň]]) měly být soupravy provozovány jako běžné vlaky kategorie [[EuroCity]]. Protože však soupravy nedostaly povolení k provozu na [[Slovensko|Slovensku]] ani v [[Rakousko|Rakousku]], vyjelo Pendolino na jižní větvi jen v redukované podobě. IC 570/571 a EC 134/135 tak místo v Bratislavě končily už v Břeclavi a tři páry vlaků EC 70 až 75 byly vedeny v celé trase Praha–Vídeň náhradními soupravami. Pendolino Českých drah získalo povolení k provozu v Rakousku a na Slovensku k 10. prosinci 2006 a nucené přestupy již nebyly potřebné. Jižní větev trpěla nižší vytížeností a malým zájmem zahraničních železničních správ, a proto v roce 2010 sestávala již jen z jednoho vlakového páru do Vídně (''SC Smetana''), o rok později naopak do Bratislavy (''SC [[Slovenská strela]]'').<ref>[http://byznys.ihned.cz/c1-45770320-pendolino-se-louci-s-vidni-nevyplati-se-ho-tam-posilat-laka-ho-berlin Roman Šitner: Pendolino se loučí s Vídní, nevyplatí se ho tam posílat. Láká ho Berlín. IHNED.cz, 18. 8. 2010]</ref> S novým jízdním řádem na rok 2012 jižní větev zanikla.<ref name="KJŘ2012" />

Oproti tomu na tzv. severní větvi Praha – Pardubice – [[Olomouc]] – [[Ostrava]] byly soupravy provozovány od začátku pod obchodní značkou ''SC Pendolino'' jako vlaky kategorie [[SuperCity]]. Na Ostravsku některé spoje staví ve více stanicích, např. v [[Bohumín]]ě. S novým jízdním řádem na rok 2012 sem byly spoje přidány, dva víkendové spoje byly prodlouženy do slovenské [[Žilina|Žiliny]] přes [[Havířov]], [[Třinec]] a [[Český Těšín]], a jeden sobotní spoj do [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]] přes [[Plzeň]], [[Mariánské Lázně]], [[Lázně Kynžvart]] a [[Cheb]].<ref name="KJŘ2012" /><ref>[http://www.zelpage.cz/zpravy/8304 Michal Jaroš: Pendolino od prosince také na trati do Plzně. ŽelPage, 1.9.2011]</ref>

Od prosince 2014, se začátkem platnosti nového jízdního řádu, bylo Pendolino nasazeno na novou trasu – ve spolupráci s [[Železničná spoločnosť Slovensko|ZSSK]] došlo k zavedení jednoho páru vlaků kategorie SuperCity z Prahy do [[Košice|Košic]] a zpět. Jako hlavní důvod byla uváděna snaha nabídnout českým cestujícím rychlé a pohodlné spojení do [[Tatry|Tater]], případně na východní Slovensko. Díky modernizaci trati a možnosti využívat vyšších rychlostí soupravou s naklápěním se tak podařilo zkrátit jízdní dobu do Košic až na hranici 7,5 hodiny. Po nehodě jednotky 680.003 ve Studénce koncem července 2015 (viz dále) bylo kvůli nedostatku souprav nasazování pendolin na tuto trasu pozastaveno, od 1. září 2015 se však na Slovensko vrátily a s tímto výkonem se pokračovalo i v jízdním řádu pro rok 2016 pod názvem Pendolino [[Košičan]].{{zdroj?}}

Pendolino je používáno také k příležitostným jízdám, např. při otevření rekonstruovaného úseku [[Třetí železniční koridor|III. tranzitního železničního koridoru]].<ref>[http://www.zelpage.cz/zpravy/8171 Aleš Petrovský: Otevření optimalizované trati z Plzně do Chebu oslaví i pendolino. ŽelPage, 5.5.2011]</ref>

=== Modernizace interiérů ===
[[Soubor:Elektrická jednotka 680, interiér.jpg|náhled|Interiér druhé vozové třídy před modernizací]]
[[Soubor:Pendolino CD 2.jpg|náhled|Interiér jednotky po modernizaci]]
V červnu 2017 začala modernizace interiéru vozů Pendolina. Konkrétně šlo o nová sedadla, obložení stěn, podlahu, zavazadlové police a buňky WC. Vlakové soupravy měly po rekonstrukci digitální obrazovky s informačním systémem. Ve vozech vzniklo také malé dětské kino, podobné tomu, které nabízejí soupravy [[Railjet]]. Modernizací prošel taktéž systém [[Wi-Fi]], který se nachází ve všech soupravách. Od zařazení najezdily vozy Pendolina u Českých drah 26 milionů kilometrů a převezly na nich 12 milionů cestujících.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pendolina dostanou nový kabát. Nabídnou lepší bar, wi-fi a dětské kino
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://ekonomika.idnes.cz/pendolino-ceske-drahy-modernizace-oprava-f1d-/ekonomika.aspx?c=A170703_111816_ekonomika_rts
| datum vydání = 2017-07-03
| datum přístupu = 2017-07-03
}}</ref> Obnova všech sedmi Pendolin Českých drah stála 250 milionů Kč (cca 35,7 milionu za jednu soupravu) a všechny jednotky měly dle plánu projít modernizací do srpna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pendolino dostalo nový interiér a vrátilo se do pravidelného provozu
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://ekonomika.idnes.cz/pendolino-doprava-interier-navrat-provoz-fij-/eko-doprava.aspx?c=A170925_111923_eko-doprava_jn
| datum vydání = 2017-09-25
| datum přístupu = 2017-09-26
}}</ref>

První jednotka 680.005 s obnoveným interiérem byla poprvé nasazena a představena jako protokolární vlak dne 23. září 2017 z Prahy do Bohumína na Den železnice. Od pondělí 25. září 2017 byla oficiálně nasazena do provozu, v následujících měsících byla převážně nasazována na spoje SC 240/241 ''Pendolino Košičan''.{{zdroj?}}

{{Panorama
|obrázek=Pendolino Kralupy nad Vltavou CZ.jpg
|šířka=800
|popisek=Souprava Pendolino na nádraží v [[Kralupy nad Vltavou|Kralupech nad Vltavou]]
}}

== Složení jednotky řady 680 ==
Jednotka 680 je sestavena ze sedmi vozů, z nichž jsou 4 hnací. Každý hnací (trakční) vůz je vybaven dvěma trakčními motory.

{| class="wikitable"
! Pořadí vozu
! Třída
! Charakteristika
! Řada
|- align="center"
| 1.
| 2
| čelní trakční vůz
| 681
|- align="center"
| 2.
| 1
| vložený vůz
| 081
|- align="center"
| 3.
| bufet
| vložený trakční vůz
| 683
|- align="center"
| 4.
| 2
| vložený vůz
| 084
|- align="center"
| 5.
| 2
| vložený trakční vůz
| 684
|- align="center"
| 6.
| 2
| vložený vůz
| 082
|- align="center"
| 7.
| 2
| čelní trakční vůz
| 682
|}
Poznámka: Od začátku září 2013 došlo k redukci vozů první třídy, nově je vozem první třídy pouze 2. vůz v pořadí.<ref>http://ekonomika.idnes.cz/pendolina-meni-vagon-prvni-tridy-na-druhou-f2g-/eko-doprava.aspx?c=A130809_131507_eko-doprava_fih
</ref>

== Železniční napájecí soustavy a kompatibilita ==
[[Soubor:Elektrická jednotka 680, Praha hlavní nádraží, s budovou.jpg|náhled|vpravo|Elektrická jednotka vyjíždějící z [[Praha hlavní nádraží|pražského hlavního nádraží]] do Ostravy]]
Jednotku je možno provozovat na třech [[Železniční napájecí soustava|železničních napájecích soustavách]]:
* stejnosměrné napětí 3&nbsp;000 V ([[Česko]] a [[Slovensko]] – severní část)
* střídavé napětí jednofázové 25 kV 50&nbsp;Hz (Česko a Slovensko – jižní část)
* střídavé napětí jednofázové 15 kV 16,7&nbsp;Hz ([[Německo]], [[Rakousko]])

Z důvodů používání zabezpečovacího zařízení s nízkou odolností proti elektromagnetickému rušení lze však Pendolino neomezeně provozovat jen na některých českých tratích. Použitý typ měničů neumožňuje dokonalé odrušení vozidla. Tento problém se ale obecně týká všech frekvenčních měničů používaných v železniční dopravě. Z tohoto důvodu byl do Pendolina nainstalován kompenzátor konduktivních proudů (aktivní filtr). Hlavním přínosem kompenzátoru nebyla ale jeho fyzická výroba, ani instalace, ale otevření otázky kompatibility vozidel s frekvenčními měniči a současnými kolejovými obvody a následné řešení tohoto problému, který se netýkal jen Pendolina.{{zdroj?}}

== Technické parametry ==
Každý vložený vůz je dlouhý 25,9 a hlavový 27,7&nbsp;metrů, délka jednotky tedy činí 184 metrů a její šířka 2,8&nbsp;m. Jednotka akceleruje z 0 na 100 [[Kilometr za hodinu|km/h]] za 68 [[sekunda|s]] (zrychlení 0,39&nbsp;m/s²), z 0 na 160&nbsp;km/h za 162 s (0,27&nbsp;m/s²) a z 0 na 230&nbsp;km/h za 462 s (0,13&nbsp;m/s²). Vozová skříň je schopná se naklápět maximálně o 8° (v Česku o 6,5°).

== Ekonomika ==
[[Soubor:Railway station praha holesovice and adjacent bridges.jpg|náhled|vpravo|Souprava na [[Železniční most pod Bulovkou|mostě pod Bulovkou]] před [[Praha-Holešovice (nádraží)|holešovickým nádražím]]]]
Podle údajů z března 2009 byly tyto vlaky vysoce ztrátové. Každý rok jejich provozu stál [[České dráhy]] o 500 až 550 milionů více, než kolik jednotky vydělaly. Jednou z příčin bylo cca 200 milionů Kč ročně za generální opravy, kterým byly jednotky podrobeny po ujetí 1 200 000 kilometrů. Další příčinou bylo umořování skoro 4,5 miliardy Kč za nákup vlaků. 200 až 250 milionů ročně činily odpisy a cca 100 milionů korun úroky z úvěru.<ref>[http://www.ct24.cz/ekonomika/47770-pendolina-prodelavaji-pul-miliardy-za-rok/ Pendolina prodělávají půl miliardy za rok. čt24.cz, 6.3.2009]</ref> Úvěr na pořízení souprav by měl být splacen 25. listopadu [[2014]].<ref>[http://www.zelpage.cz/zpravy/8700?size=100 Pendolina ČD jsou ze tří čtvrtin splacena], ŽelPage, 16.8.2012</ref>

V rozhovoru pro magazín [[Mladá fronta DNES|MF Dnes]] z 11. června 2009 generální ředitel ČD [[Petr Žaluda]] přiznal ztrátovost Pendolina i přes pravidelnou vyprodanost pondělních a pátečních spojů. Jako hlavní příčinu uvedl, že i přes zajíždění do Vídně či Bratislavy jsou stávající trasy na vlak tohoto typu krátké. Proto se ČD snažily neustále jízdní trasy prodlužovat a obsloužit více destinací. Uvedl, že od 12. 6. 2009 začne Pendolino zajíždět do Třince a doufal, že po dohodě s Německem by za rok a půl mělo být nasazeno na trasu, na kterou bylo zamýšleno již od počátku, a to Berlín – Praha – Vídeň.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=023&r=magazin_dnesMD&c=1205945]</ref>

To se ale ani do jízdního řádu 2013 nezdařilo, nakonec byla po dohodě s [[Österreichische Bundesbahnen|ÖBB]] tato varianta zavržena a od jízdního řádu 2015 začaly být na vídeňské rameno nasazovány jednotky Railjet s pronajatými rakouskými lokomotivami řady [[Siemens ES64U4|1216 (Taurus)]].<ref name="railjet2014">{{Citace elektronického periodika |titul=Praha – Brno – Vídeň – Graz: Od prosince 2014 každé dvě hodiny prémiovým vlakem railjet, tisková zpráva ze 6. září 2012 |url=http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-14376/ |datum přístupu=2012-09-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130924121446/http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-14376/ |datum archivace=2013-09-24 }}</ref><ref>[http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2014-2015/2014-2015_010t.pdf Jízdní řád 2014/2015], SŽDC, trať 010 PDF</ref>

== Nehody ==
Dne 22. července 2015 došlo na železničním přejezdu u [[Studénka|Studénky]] ke [[Železniční nehoda ve Studénce 2015|srážce Pendolina s kamionem]], jehož řidič vjel na přejezd v době, kdy bylo v činnosti signalizační zařízení. Nehoda si vyžádala tři mrtvé a 17 zraněných.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = mld
| titul = Třetí cestující z vlaku zemřel. Tři těžce ranění jsou stabilizovaní
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/318034-treti-cestujici-z-vlaku-zemrel-tri-tezce-raneni-jsou-stabilizovani/
| datum vydání = 2015-07-23
| datum přístupu = 2015-07-23
| vydavatel = Ceskatelevize.cz
}}</ref> Jednotka 680.003 byla při nehodě značně poškozena, zejména její čelní vůz 682.003.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sůra
| jméno = Jan
| titul = Opravit, či sešrotovat? Dráhy řeší, co s pendolinem z havárie
| url = http://ekonomika.idnes.cz/pendolina-prestanou-jezdit-kvuli-nehode-do-kosic-fb4-/eko-doprava.aspx?c=A150723_135010_eko-doprava_suj
| datum vydání = 2015-07-23
| datum přístupu = 2015-07-23
| vydavatel = [[IDNES.cz|Idnes.cz]]
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Střet pendolina s kamionem ve Studénce
| url = http://www.zelpage.cz/zpravy/9499
| datum vydání = 2015-07-22
| datum přístupu = 2015-07-23
| vydavatel = Zelpage.cz
}}</ref> Ve spolupráci s výrobcem byla opravena a vrácena do provozu.{{zdroj?}}

V pondělí 27. června 2022 došlo ke kolizi jednotky 680.006 na spoji SC 516 s posunujícím dílem, tvořeným lokomotivou řady 742, dopravce ČD Cargo. Strojvůdce Pendolina, který pravděpodobně nerespektoval návěst zakazující jízdu a vjel do postavené posunové cesty, při kolizi zahynul, čtyři zaměstnanci ČD Cargo byli zraněni.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V Bohumíně se srazilo pendolino s lokomotivou, o život přišel strojvedoucí
| url = https://zdopravy.cz/v-bohumine-se-srazil-pendolino-s-lokomotivou-o-zivot-prisel-strojvedouci-117956/
| příjmení = Sůra
| jméno = Jan
| periodikum = Zdopravy.cz
| odkaz na periodikum = Zdopravy.cz
| datum vydání = 2022-06-27
| datum přístupu = 2022-06-27
}}</ref> Z ekonomických důvodů byla tato jednotka v březnu 2023 zrušena a použita na náhradní díly – mimo poškozených dvou vozů, které měly být zcela sešrotovány.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pendolino poškozené při nehodě v Bohumíně České dráhy neopraví. ‚Bylo by to neekonomické,‘ oznámily
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pendolino-ceske-drahy-oprava_2303091120_pj
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-03-09
}}</ref> Cena opravy včetně montáže ETCS mohla totiž podle Alstomu dosáhnout až 300 mil. Kč. Nakonec se rozhodnutí o kompletním rozebrání změnilo a do nezrušené části jednotky (5 vozů) měl být nainstalován zabezpečovač ETCS a vozy budou využívány při výměnném programu se zbývajícími 6 jednotkami, čímž se doba těžké údržby zkrátí na cca třetinu (z 90 na 30 dnů).<ref>https://zdopravy.cz/torzo-pendolina-dostane-etcs-ceske-drahy-je-zaradi-do-vymenneho-systemu-udrzby-155786/</ref>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Seznam českých a slovenských lokomotiv]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}

{{Naklápěcí vlaky}}
{{České lokomotivy}}

{{Portály|Železnice}}

[[Kategorie:Elektrické jednotky v Česku|680]]
[[Kategorie:Kolejová vozidla vyráběná od roku 2003]]
[[Kategorie:Kolejová vozidla vyráběná do roku 2005]]