Zobrazení zdroje stránky Elektrická dráha na Letné v Praze

{{neověřeno|nutno zkontrolovat podle [[WP:VZ|věrohodných zdrojů]], kterými je potřeba nahradit školní referát a další nekvalitní a nedostupné zdroje, podle kterých byl článek psán}}
{{Různé významy|tento=[[František Křižík|Křižíkově]] dráze a společnosti z roku 1891|druhý=dnešní tramvajové trati|stránka=Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka}}
{{Infobox - tramvajová trať
 | název = Elektrická dráha na Letné v Praze
 | obrázek = Krizik Electric Tram 1891 Hercik.png
 | popisek = Vzhled projektované Křižíkovy tramvaje na Letné, otištěný v časopise [[Zlatá Praha (časopis)|Zlatá Praha]] v červenci 1890 (kreslil [[Ferdinand Herčík]])
 | stát = {{vlajka a název|Česko}}
 | město = [[Praha]]
 | síť = [[Tramvajová doprava v Praze]]
 | vznik = [[18. červenec|18. července]] [[1891]]
 | zánik = [[15. srpen|15. srpna]] [[1900]]
 | provozovatel = [[František Křižík]]
 | počet stanic = 3
 | délka = 1,4
 | rozchod = 1435
 | napětí = 
 | maximální sklon = 
 | minimální radius = 
 | koleje = 1
 | maximální rychlost = 
 | mapa = 
 | popisek mapy = 
 | stanice = 
{{!}}{{routemap
 | inline = 1
 | navbar pos = 0
 | legend = 0
 | map =
\numN225\~~min~~
\uexvCONTg\~~ ~~ ~~[[lanová dráha na Letnou]] ([[1891]]–[[1916]])
\uexvKBHFe\~~ ~~ ~~horní stanice lanové dráhy
\uexvENDEa\~~ ~~ ~~úsek otevřen [[18. červenec|18. července]] [[1891]]
BUILDING\uexvBHF\~~0~~[[Letenský zámeček]]
\uexSPLe\
\exBUILDINGl!~uexSTR\~~ ~~ ~~elektrárna
\RP4s!~RP2q!~uexSTR\~~ ~~ ~~Kostelní ul.
\RP4!~uexSTR\POINTERf@rf~~ ~~ ~~(Ovenecká ul.)
\RP2e!~RP1w!~RP4!~uexSTR\~~ ~~ ~~Letohradská ul.
\RP1q!~RP4!~uexSTR\~~ ~~ ~~ul. Dobrovského
\RP1e!~RP4!~uexSTR\~~ ~~ ~~Jirečkova ul.
RP4q!~uCONTgq\RP4q!~MASK-c2!~RP4!~uxKRZ\RP4q!~MASKe!~uCONTfq~~ ~~ ~~[[Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka|Trať v ul. Milady Horákové]] ([[1907]])
\RP4!~uexSTR\POINTERg@gq~~ ~~ ~~(Letenské nám.)
\RP4!~MASK-c3!~RP2q!~uexSTR\~~ ~~ ~~Veletržní ul.
exGRZq\RP4!~MASKl!~uexSTR!~exGRZq\exGRZq~~ ~~ ~~[[Vývoj území Prahy a jeho administrativního dělení|hranice Prahy]] ([[1884]]–[[1921]])
\RP4!~MASKl!~uexSTR\POINTERf@rf~~ ~~ ~~(Ovenecká ul.)
\RP4!~MASKl!~RP1w!~uexSTR\~~ ~~ ~~ul. U Studánky
\RP4!~MASK-c4!~RP1w!~uexSTR\~~ ~~ ~~ul. U Akademie
\RP4n!~RP2s!~uexSPLa\
\RP2!~uexvBHF\~~4~~[[Královská obora]]
\RP2n!~RP4s!~uexSPLe!~GRZq-\~~ ~~ ~~úsek otevřen [[1. září]] [[1893]]
HUB-Rq\HUB-Rq!~MSTR!~RP4n!~RP1e!~uexSTR\HUBlg-R!~RP1+r~~ ~~ ~~(ul. Nad Královskou oborou)
\uexSTR\HUB-R!~RP1~~ ~~ ~~úsek trati v Královské oboře
\uexSTR\HUB-R!~RP1eRP1~~ ~~ ~~Šmeralova ul.
\uexSTR\HUB-R!~MSTRq!~RP1eRP1~~ ~~ ~~Čechova ul.
\uexSTR\HUB-R!~RP1eRP2~~ ~~ ~~ul. Jana Zajíce
\uexSTR\HUB-R!~MSTRq!~RP1l~~ ~~ ~~ul. Nad Královskou oborou
tSTRa@fq\tSTRq!~uexSTR\HUB-R!~tSTRe@gq~~ ~~ ~~[[Železniční trať Praha – Lužná u Rakovníka – Chomutov/Rakovník|železniční trať 120]] ([[1868]])
\uexSTR\HUB-R~~ ~~ ~~(promenáda Anny Politkovské)
\uexSPLa\HUB-R
BUILDING\uexvBHF\HUB-R~~9~~[[Místodržitelský letohrádek]]
\uexvENDEe\HUB-R
HUB-Rq\HUB-Rq!~MSTR!~ARCH2\HUBe@g-Rq~~ ~~ ~~novogotická brána Královské obory
}}
}}
'''Elektrická dráha na Letné v Praze''' byla první [[Praha|pražská]] [[elektrická tramvaj|elektrická]] [[tramvajová dráha]] a zároveň soukromý podnik [[František Křižík|Františka Křižíka]], který tuto dráhu zřídil roku [[1891]] a provozoval sezónně až do roku [[1900]]. Dráha na [[Letná|Letné]] byla zrušena roku 1902 a v následujících letech zcela odstraněna.

Dráha měla hlavně zkušební a propagační účel a byla postavena u příležitosti [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891]], stejně jako [[Lanová dráha na Letnou|letenská]] i [[Lanová dráha na Petřín|petřínská lanovka]] a [[Petřínská rozhledna]]. Elektrická dráha na Letné byla nejen první elektrickou tramvajovou dráhou v Praze (do té doby v Praze jezdila od roku 1875 pouze [[Koněspřežná dráha|koněspřežná tramvaj]]), ale zároveň i první elektrickou dráhou v Česku vůbec (mezi tramvajovými i železničními drahami)<ref name="dpp">[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/vyznamna-data#1891-krizik 1891 První česká elektrická dráha Fr. Křižíka] {{Wayback|url=http://www.dpp.cz/index.php?q=cs%2Fvyznamna-data#1891-krizik |date=20170319022438 }}, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., Významná data</ref> a zároveň první elektrickou dráhou s [[kladka|kladkovým]] [[sběrač proudu|sběračem proudu]] v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]].<ref name="pis" />{{Nedostupný zdroj}}

== Popis trati ==
[[File:Pamětní deska Křižíkovy tramvaje Praha-Letná P1220993.jpg|thumb|left|Pamětní deska Křižíkovy tramvaje v Letenských sadech poblíž Letenského zámečku]]
Trať vedla od horní stanice [[Lanová dráha na Letnou|letenské lanové dráhy]] u [[Letenský zámeček|Letenského zámečku]] středem Ovenecké ulice (tedy kolmo k dnešní tramvajové trati přes Letnou) k hornímu vchodu [[Královská obora|Královské obory]] v [[Bubeneč|Bubenči]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Křižíkova elektrická dráha
| url = http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/krizikova-elektricka-draha
| datum přístupu = 2021-10-12
}}</ref> Trať měřila původně 766 metrů,<ref>[http://www.prahamhd.vhd.cz/Tramvaje/hist_tram.htm Historické tramvaje] {{Wayback|url=http://www.prahamhd.vhd.cz/Tramvaje/hist_tram.htm |date=20080203150828 }}, prahamhd.vhd.cz</ref> nejvyšší povolená rychlost byla stanovena na 10&nbsp;km/h a jízda trvala čtyři a půl minuty.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} Roku 1893 byla trať prodloužena na bubenečské straně až k&nbsp;[[Místodržitelský letohrádek|Místodržitelskému letohrádku]] na celkovou délku 1,4&nbsp;km.<ref name="pis" />{{Nedostupný zdroj}}

Trať byla jednokolejná, s jednou [[výhybna|výhybnou]],<ref name="pis" />{{Nedostupný zdroj}} na letenském konci tratě byl 72,1 metrů dlouhý dvojkolejný úsek, na bubenečském konci 51,4 m dlouhý. Maximální sklon trati byl 17,5 promile.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} [[Rozchod koleje|Rozchod kolejí]] byl normální (1435&nbsp;mm),<ref>[http://www.i-magazin.cz/view.php?cisloclanku=2006050036 České počátky tramvají], i-magazin.cz</ref> pás 40 centimetrů vně od kolejnic měl být podle projektu vydlážděn a prostor mezi kolejnicemi zasypán pískem nebo štěrkem.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} Dřevěná staniční budova, zvaná Zámeček, byla vzdálena asi 20 metrů severně od horní stanice lanové dráhy. Technické zázemí, tedy malá přízemní budova sloužící jako vozovna{{Fakt/dne|20230427172207|}} s elektrárnou, byly po pravé straně od trati u konce letenského dvojkolejného úseku.<ref>http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/krizikova-elektricka-draha</ref>{{není ve zdroji}}

Po trati jezdily místo původně plánovaného jednoho vozu<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} dva otevřené elektrické vozy, ke kterým při prodloužení trati roku 1893 přibyly další dva uzavřené.<ref name="pis" />{{Nedostupný zdroj}} Proud odebíraly vozy kladkovými [[sběrač proudu|sběrači]] z [[trolejové vedení|trolejového vedení]]. V původním úseku trati bylo trolejové vedení zavěšeno na příčných převěsech natažených mezi dřevěnými sloupy nebo domy. V prodloužení trati bylo vedení zavěšeno na výložnících na sloupech umístěných jen po pravé straně trati.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} Elektřinu vyráběl elektrodynamický stroj poháněný [[lokomobila|lokomobilou]].<ref name="pis" />{{Nedostupný zdroj}} Navržené napětí bylo 250 voltů.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} Elektrárna sloužila i k osvětlení Ovenecké ulice a Královské obory.<ref name="pre" /> Počátkem roku 1896 Křižík na části trati testoval přívod proudu v úrovni komunikace, přičemž soustava kontaktních relé zajišťovala, že napájecí kolejnice byla pod proudem pouze při průjezdu vozu. K rozšíření tohoto systému na celou trať nakonec nedošlo.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

== Vozidla ==
První dva vozy této dráhy byly otevřené, s jednoduchou konstrukcí. První vůz vyrobila norimberská firma [[Schuckert]], vůz byl použit již na [[mnichov]]ské výstavě v roce 1882.<ref name="pre">Historie rozvodu elektřiny v Praze: [http://muzeum.pre.cz/hist/kap1.php Kapitola I. – Průmyslová revoluce, počátky elektrizace v Českých zemích se zaměřením na oblast královského hlavního města Prahy do roku 1918] {{Wayback|url=http://muzeum.pre.cz/hist/kap1.php |date=20071017163204 }}, Technické muzeum pražské energetiky</ref> Druhý vůz podobného typu vyrobila firma [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer]] v roce 1891, [[elektrická výzbroj|elektrovýzbroj]] dodal sám Křižík. [[Elektromotor]] měl výkon osm koňských sil.<ref name="pre" /> Model jednoho z těchto vozů je umístěn v [[Muzeum městské hromadné dopravy v Praze|Muzeu MHD]] ve Střešovicích.

Po prodloužení dráhy zakoupil Křižík ještě dva uzavřené vozy.<ref name="pis" />{{Nedostupný zdroj}}

== Historie ==

=== Příprava a výstavba prvního úseku ===
Inspirací Křižíkovi byla ukázková jednoduchá elektrická dráha firmy [[Siemens AG|Siemens]] & [[Halske]], která byla k vidění na průmyslové výstavě v Berlíně roku [[1879]].<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} Původně měl Křižík záměr stavět trať ke [[Královská obora|Královské oboře]] ve směru od holešovického přístavu a [[Ostrov Štvanice|ostrova Štvanice]], ale nakonec své plány přizpůsobil plánům stavby městské lanovky a navázal na ni.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

Nejstarším dochovaným dokumentem o dráze je Křižíkova žádost Radě královského města Prahy z 6. března 1890 o udělení zásadního souhlasu ke stavbě. Souhlas se stavbou rada města udělila 20. března 1890.<ref name="referat">Jakub Kolář: [http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2120 110 let pražských elektrických drah], maturita.cz, 14. 11. 2001</ref>{{Doplňte zdroj}} 12. června 1890 ministerstvo obchodu jako tehdejší nejvyšší drážní orgán povolilo předběžné technické práce. Projektovou dokumentaci vyhotovila do června 1890 Technická kancelář Reiter a Štěpán. Rozpočet stavby byl 61 671 zlatých. 5. listopadu 1890 se konala pod vedením smíchovského hejtmana politická pochůzka (místní šetření) a staniční komise.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} Proti projektu vystoupil generální ředitel provozovatele koňky, soukromého dopravního podniku [[Pražská tramway]], [[Viktor Haas (podnikatel)|Viktor Haas]], který podle koncese a smlouvy s městem měl výlučné právo stavět v Praze pouliční dráhy, avšak komise jeho námitky neuznala.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} 11. května 1891 byla udělena císařská koncese ke stavbě a provozování dráhy.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

Smlouva mezi Křižíkovou společností a městem Prahou byla uzavřena 12. května 1891. Obsahovala ujednání o maximálním jízdném (8 krejcarů), o možnosti společných jízdenek s lanovkou, zákaz dráhu dále pronajímat bez souhlasu obce a desetileté přednostní právo na výstavbu navazujících tratí západním směrem.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

20. května 1891 udělilo c. k. místodržitelství [[stavební povolení]].<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} 4. července 1891 František Křižík, že stavba dráhy i související silnice je dokončena.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

[[Holešovice]] včetně [[Letná|Letné]] byly k Praze připojeny roku 1884, tedy 7 let před zprovozněním dráhy, zatímco [[Bubeneč]] tou dobou ještě nebyla součástí Prahy a městem se stala až roku 1904, brzy po zrušení dráhy.

=== Provoz po dobu výstavy ===
První zkušební jízda proběhla 6. července 1891. Trať byla zkolaudována 16. července 1891.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

Letenská dráha byla slavnostně uvedena do provozu [[18. červenec|18. července]] [[1891]]<ref name="dpp" /> v 9 hodin. Prvním řidičem byl Alois Fiala a průvodčím Josef Jedlička.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

Tramvaj jezdila nejprve po dobu výstavy, až do [[2. listopad]]u [[1891]].<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

=== Obnovení provozu a prodloužení dráhy ===

V roce 1892 Křižík požádal o nové povolení k provozu,<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} které obdržel, avšak přepravní poptávka byla výrazně slabší než při výstavě.<ref name="fojtik">{{Citace monografie
 | příjmení = Fojtík
 | jméno = Pavel
 | příjmení2 = Linert
 | jméno2 = Stanislav
 | příjmení3 = Prošek
 | jméno3 = František
 | titul = Historie městské hromadné dopravy v Praze
 | vydavatel = Dopravní podnik hl. m. Prahy
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | isbn = 80-239-5013-4
 | strany = 34–35
}}</ref>

V březnu 1892 byla dokončena projektová dokumentace prodloužení dráhy na bubenečské straně, náklady byly spočteny na 25&nbsp;817,15 zlatých. Politická pochůzka [[8. říjen|8. října]] [[1892]] projekt schválila bez zásadních námitek. [[2. únor]]a [[1893]] byla udělena nová koncese ke stavbě a provozování dráhy a [[1. září]] [[1893]] byl zahájen provoz na prodloužené dráze. Při menším zájmu jezdil po trati jen jeden vůz, za příznivého počasí při velkém zájmu oba vozy.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} Dráha pak byla v provozu vždy jen v letní sezóně až do roku 1900,<ref name="dpp" /> zlikvidována byla v roce 1902.<ref name="pis">[http://www.pis.cz/cz/praha/doprava/tramvaje Tramvaje], Pražská informační služba</ref>

Jednotné jízdné bylo, podle smlouvy s městem, 8 krejcarů. Od roku 1892 měla Elektrická dráha na Letné společné jízdenky s [[Lanová dráha na Letnou|letenskou lanovou dráhou]] (ta byla zprovozněna již 31. května 1891), takže fakticky zde dva dopravci již tehdy vytvořili [[integrovaný dopravní systém]].<ref>[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-vi V Praze jezdí lanovky] {{Wayback|url=http://www.dpp.cz/index.php?q=cs%2F130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-vi |date=20120309004243 }}, 24. 5. 2005, 130 let městské hromadné dopravy v Praze - díl VI., web Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s.</ref>{{Nedostupný zdroj}}

=== Plány dalšího rozšiřování ===
František Křižík uvažoval i o stavbě dalších, navazujících tratí. Kolem roku 1895 navrhl prodloužení letenskou strání na Klárov. 16. srpna [[1895]] se však Křižík nedostavil k trasování, což si stavební úřad vyložil jako upuštění od záměru. Křižík navrhoval i trasy do Chuchle a na Zbraslav a v září roku [[1898]] trasu Smíchov – Jatky – Centrála, ale rada města tyto návrhy již zamítala, protože hodlala převzít rozšiřování tramvajové sítě do městských rukou.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

=== Zánik dráhy ===
Dne 26. dubna [[1898]] požádal stavební úřad Křižíkovu společnost, aby v úseku mezi Letohradskou a Belcrediho ulicí, které byly nově dlážděny, nahradil stávající kolejnice žlábkovými. Protože Křižík neměl dostatek kolejnic, po neúspěšném vyjednávání na trati dočasně přerušil provoz a Ovenecká ulice byla vydlážděna v celé šíři. Na jaře roku [[1899]] byla část nové dlažby vytrhána a byly položeny nové koleje.

Správní rada Elektrických podniků v listopadu [[1899]] zamítla jak Křižíkovu nabídku odprodeje dráhy, tak jeho návrh na propojení se sítí pražských elektrických drah.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} Letenská tramvajová dráha jako jediná zanikla, aniž by byla vykoupena městem. Roku [[1900]],<ref name="dpp" />{{Nedostupný zdroj}} kdy [[Elektrické podniky král. hl. m. Prahy]] převzaly městskou letenskou lanovku, byl na soukromé letenské elektrické tramvajové dráze zastaven provoz (poslední tramvaj zde vyjela [[15. srpen|15. srpna]]),<ref name="fojtik" /> roku [[1902]]<ref name="pis" />{{Nedostupný zdroj}} byla tramvajová dráha pro nerentabilitu Křižíkem zrušena. V září [[1903]] byly odstraněny koleje v Královské oboře a v roce [[1904]] i ve zbylém úseku.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}} Následně byly odstraněny i budovy čekárny a vozovny.<ref name="referat" />{{Doplňte zdroj}}

=== Rozvoj elektrických tramvají ===
Elektrickou dráhu na Letné následoval již v době její existence rozmach elektrických drah: roku [[1895]] byly zavedeny v [[Teplice|Teplicích]] a [[Bratislava|Bratislavě]], pak i v dalších městech včetně Prahy: [[19. březen|19. března]] [[1896]] byla zprovozněna rovněž Křižíkova [[Elektrická dráha Praha - Libeň - Vysočany|Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany]], od června [[1897]] [[Elektrická dráha Smíchov–Košíře|Elektrická dráha Smíchov – Košíře]], kterou postavil na vlastní náklady košířský starosta [[Matěj Hlaváček]], od [[25. červen|25. června]] [[1897]] [[Městská elektrická dráha Královských Vinohrad]] a od [[18. září]] 1897 první trať pražských Elektrických podniků, která se stala společně s vinohradskou tratí základem městské sítě elektrických drah.

== Reference ==
<references/>

== Související články ==
* [[Tramvajová doprava v Praze]]
* [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891]]
* [[Lanová dráha na Letnou]]
* [[Lanová dráha na Petřín]]
* [[Petřínská rozhledna]]
* [[Vozovna Letná]]

== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}

[[Kategorie:Zrušené tramvajové tratě v Praze]]
[[Kategorie:Provozovatelé městských drah v Česku]]
[[Kategorie:Bubeneč (Praha 7)]]
[[Kategorie:Letná]]
[[Kategorie:Rozchod 1435 mm]]
[[Kategorie:Doprava v Holešovicích (Praha 7)]]
[[Kategorie:Doprava v Bubenči]]