Ekonomika Československé socialistické republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Ekonomika Československé socialistické republiky byla nejsilnější v rámci RVHP.[zdroj?] Vysoká úroveň zprůmyslnění, mechanizované zemědělství i ve srovnání s ostatními zeměmi kvalitní dopravní síť vedly k relativně vysokému životnímu standardu. Struktura ekonomiky však vysoce (až několikanásobně) převyšovala možnosti země a způsobovala jí tak v dlouhodobém horizontu škody hlavně v oblasti životního prostředí (vysoká energetická náročnost, nezohlednění vlivu průmyslu na životní prostředí). Též docházelo i vzhledem k nedostatečné organizace práce k nízké produktivitě a k postupnému technologickému zaostávání, které učinilo na konci 70. let 20. století československé výrobky na světových trzích jen stěží konkurenceschopné. Československá ekonomika byla i se svojí velkou výkonností pod úrovní efektivity ekonomik zemí Západní Evropy či Severní Ameriky.

Struktura hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Jedním z hlavních cílů tehdejších vlád ČSSR bylo zrovnoprávnit ČSR a SSR ve veškeré výrobě; v rámci toho probíhala velmi úspěšná industrializace Slovenska. Podařilo se tak zajistit, aby se slovenské kraje na ekonomice podílely zhruba 1/3, což odpovídalo podílu jejich rozlohy i obyvatelstva na území státu.

Hlavní roli v československém hospodářství hrál průmysl (59,7 % podle oficiálních statistik z roku 1985), zde byl významný hlavně těžký průmysl, strojírenství a výroba určená pro vojenský sektor. Produkce spotřebního zboží naopak trpěla velkými nedostatky a poptávka drtivě převyšovala nabídku. Vzhledem k přísné regulaci cen, která byla jedním z klíčových bodů tehdejšího socialistického zřízení, však nedocházelo k logickému zdražování nedostatkového zboží. 18,9 % tvořilo zemědělství a lesnictví, 21, 9 % pak různé druhy služeb, od dopravy až po telekomunikace.

Stejně jako tomu bylo v dalších zemích socialistického tábora tak i v Československu struktura národního hospodářství odrážela do velké míry sovětský model; byla centralizovaná a řízená vládou v čele s KSČ. Rozvoj hospodářství se do budoucna pečlivě plánoval; nejznámějšími byly tzv pětileté plány, neboli pětiletky, existovaly ale i jiné, dlouhodobější plány. Ty byly navržené na období patnácti až dvaceti let. ČSR i SSR měly od roku 1969 vlastní plánovací komise, přesto význam hlavního plánu byl klíčový i nadále. Nedostatkem těchto plánů však bylo nezohlednění typických ekonomických jevů, jako nabídka či poptávka, inflace či hospodářský cyklus.

Ekonomický růst[editovat | editovat zdroj]

Zatímco většina západoevropských ekonomik se po druhé světové válce začala přibližovat v HDP na osobu Spojeným státům, země východního bloku včetně Československa nikoliv.[1] HDP na obyvatele klesl výrazně pod srovnatelné západoevropské ekonomiky:[2]

HDP na obyvatele (1990 $)[2] 1938 1990
Rakousko $1,800 $19,200
Československo $1,800 $3,100
Finsko $1,800 $26,100
Itálie $1,300 $16,800

Podobně tomu bylo i v ohledu na paritu kupní síly na obyvatele:[3]

HDP (v PPP) na obyvatele (1990 $)[3] 1950 1973 1990
Rakousko $3,706 $11,235 $16,881
Itálie $3,502 $10,643 $16,320
Československo $3,501 $7,041 $8,895(Česko)/
$7,762(Slovensko)
Sovětský svaz $2,834 $6,058 $6,871
Maďarsko $2,480 $5,596 $6,471
Španělsko $2,397 $8,739 $12,210

Související články[editovat | editovat zdroj]

  1. Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, strana 16, M.E. Sharpe, ISBN 1-56324-612-0.
  2. a b Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, strana 17, M.E. Sharpe, ISBN 1-56324-612-0.
  3. a b Maddison, Angus (2006), The World Economy, strana 185 OECD Publishing, ISBN 92-64-02261-9