Přeskočit na obsah

Egon VIII. z Fürstenbergu-Heiligenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Egon VIII. z Fürstenbergu
Rodový erb Fürstenbergů
Rodový erb Fürstenbergů
Narození21. května 1588
Špýr
Úmrtí24. srpna 1635 (ve věku 47 let)
Kostnice
Povolánívoják
ChoťAnna Marie Hohenzollernsko-Hechingenská
DětiFrantišek Egon z Fürstenbergu
Vilém Egon z Fürstenbergu
Marie Františka z Fürstenbergu[1]
Heřman Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu
Ferdinand Bedřich Egon z Fürstenbergu
Anna Marie z Fürstenbergu[1]
… více na Wikidatech
RodičeFridrich IV. z Fürstenbergu a Alžběta z Fürstenbergu[2]
RodFürstenbergové
PříbuzníVilém z Fürstenbergu (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Egon VIII. z Fürstenberg-Heiligenbergu (německy Ernst Egon VIII. Graf von Fürstenberg-Heiligenberg, 21. března 1588 Špýr24. srpna 1635 Kostnice) byl říšský hrabě z Fürstenberg-Heiligenbergu (1618–1635) a bavorský polní maršál, významný vojevůdce třicetileté války.

Egon pocházel ze šlechtického rodu Fürstenbergů. Narodil se pravděpodobně jako třetí syn Bedřicha IV. z Fürstenbergu (1563–1617) jeho manežleky Alžběty ze Sulzu (1562/1563–1601).

Arnošt Egon, držel několik církevních úřadů.

Císařským patentem z 9. září 1619 byl v průběhu Třicetileté války jmenován vojenským velitelem katolické ligy (Německo). V roce 1631 prosadil Egon z Fürstenbergu ve Frankách a Würtembersku restituční edikt. Společně s Johannem z Aldringenu po tzv. míru z Cherasca válku s Würtemberskem, která donutila würtemberského vévodu podrobit se císaři a distancovat se od rozhodnutí Lipské konvence. 14. září 1631 velel během obléhání Lipska pravému křídlu císařské armády vedené generálem Tillym.

Manželství a potomstvo

[editovat | editovat zdroj]

Egon se oženil s Annou Marií z Hohenzollern-Hechingen (1605–1652), dcerou Johanna Georga z Hohenzollern-Hechingenu a společně měli sedm synů a čtyři dcery.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Egon VIII of Fürstenberg-Heiligenberg na anglické Wikipedii.

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.