Edward Gorey
| Edward Gorey | |
|---|---|
 Edward Gorey doma v kuchyni, rok 1999 | |
| Rodné jméno | Edward Saint John Gorey |
| Narození | 22. února 1925 Chicago |
| Úmrtí | 15. dubna 2000 (ve věku 75 let) Hyannis |
| Příčina úmrtí | srdeční selhání |
| Pseudonym | Eduard Blutig |
| Povolání | spisovatel, ilustrátor |
| Národnost | americká |
| Alma mater | School of the Art Institute of Chicago (1943) Harvardova univerzita (1946–1950) Francis W. Parker School |
| Žánr | komiks |
| Významná díla | Čerstvě deflorovaná dívka a jiné příběhy |
| Ocenění | Tony Award |
| Rodiče | Edward Lee Gorey[1] a Helen Dunham Garvey[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Edward St. John Gorey (22. února 1925 Chicago — 15. dubna 2000 Hyannis) byl americký spisovatel a kreslíř, známý svými autorskými komiksovými knihami, šokujícími nonsensovým a černým humorem.
Vystudoval francouzštinu na Harvardu, mezi jeho školními přáteli byli Frank O'Hara a John Ashbery, s nimiž hrál v divadle Poets' Theatre. Pracoval jako ilustrátor pro nakladatelství Doubleday, ačkoli podle vlastních slov neměl žádné výtvarné vzdělání a talent zdědil po prababičce Helen St. John Garveyové, úspěšné autorce blahopřejných pohlednic. V roce 1953 vydal první vlastní knihu novátorsky kombinující text a výtvarnou složku, nazvanou The Unstrung Harp. Během života vydal okolo stovky knih, většinou v tak nízkých nákladech, že se již dají obtížně sehnat, orientaci v jeho tvorbě navíc komplikuje používání mnoha pseudonymů, např. Odgred Weary, Eduard Blutig, E. G. Deadworry, Edward Pig a další. Goreyho dílo později vyšlo v antologiích Amphigorey, Amphigorey Too, Amphigorey Also a posmrtně publikovaná Amphigorey Again.[2]
Používal nejčastěji techniku perokresby, jeho realistický styl se inspiroval britskými ilustrátory viktoriánského období. Také námětově vycházel z tehdejších mravoučných příběhů, které však s intelektuálním nadhledem parodoval a dával jim absurdní a morbidní vyznění: hodné děti v jeho komiksech vždy skončí otřesnou smrtí. Goreyho tvorba byla poučena anglickým suchým humorem i surrealismem, liboval si ve slovních hříčkách a překvapivých rýmech. Byl také autorem kostýmů a výpravy k broadwayské muzikálové adaptaci Drákuly, za které obdržel roku 1978 Tony Award, nakreslil i úvodní titulky televizního seriálu Mystery!. Vyráběl loutky pro představení vlastního divadla Le Theatricule Stoique, spolupracoval rovněž s excentrickou skupinou The Tiger Lillies. V roce 1989 obdržel World Fantasy Award. Závěr života prožil v ústraní v domě na Cape Cod, který byl po jeho smrti proměněn v muzeum. Byl znám jako výstřední samotář, estétský znalec baletu a klasické literatury a bezdětný starý mládenec: sám se označoval za asexuála a vysvětloval tím absenci milostné tematiky ve svém díle.[3] Byl velkým milovníkem koček a v závěti odkázal svůj majetek spolku na ochranu zvířat.
Gorey se stal kultovním autorem pro gotické hnutí.[4] Jazzový hudebník Michael Mantler vydal roku 1976 album The Hapless Child, obsahující skladby inspirované Goreyho knihami. Skupina Goreho obdivovatelů a následníků vydává v jeho rodném Chicagu internetový magazín Goreyesque.
Bibliografie v češtině[editovat | editovat zdroj]
- Kuriózní lenoška a jiné příběhy, Dokořán 2008, ISBN 978-80-7363-225-0
- Octárna a jiné příběhy, Dokořán 2010, ISBN 978-80-7363-309-7
- Čerstvě deflorovaná dívka a jiné příběhy, Dokořán 2013, ISBN 978-80-7363-442-1
- Hloupý žert a jiné příběhy, Dokořán 2015, ISBN 978-80-7363-707-1
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edward Gorey na Wikimedia Commons - (en) The Edward Gorey House
- (en) Goreyesque
