Přeskočit na obsah

Eduard Kühnl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Kühnl
Eduard Kühnl
Eduard Kühnl
Narození16. května 1884
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. května 1966 (ve věku 82 let)
New York
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Povoláníesperantista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Kühnl (16. května 1884, Praha[1]23. května 1966, New York, USA) byl československý diplomat, významný esperantista a člen Akademio de Esperanto. Během 2. světové války vedl v letech 19421947 velvyslanectví ČSR v Havaně, Kuba a od roku 1947 v Limě, Peru.

Narodil se v rodině pojišťovacího dozorce Františka Kühnla. Po absolvování reálky vystudoval strojní inženýrství na českém VUT v Praze. Na přelomu let 1918-1919 se podílel na organizování prvního československému konzulátu v Barceloně a od února roku 1919 pracoval nejprve jako smluvní a později jako řádný úředník na Ministerstvu zahraničních věcí. Od ledna roku 1920 do srpna roku 1923 byl jako kancelářský rada přidělen k československému konzulátu v Madridu a poté krátce ke generálnímu konzulátu v Paříži. Po návratu do vlasti působil od října 1923 jako kancelářský správce a roku 1926 se stal ředitelem tzv. pomocné kancelářské služby celého Ministerstva zahraničních věcí. Od listopadu 1931 sloužil jako aktuárský ředitel u československého vyslanectví v Santiagu de Chile. Odkud roku 1939 přesídlil do New Yorku, kde se zapojil do druhého československého odboje. Nejprve pracoval u tamního generálního konzulátu, kde mj. redigoval španělsky vydávaný "Boletin Checoslovaco" a roku 1942 byl pak vyslán na Kubu, aby vedl jako první „rezidentní“ chargé d’affaires e. p. tamní nově zřízenou československou legaci v Havaně. Vyslanectví se projevovalo čilou propagační prací ve prospěch exilové vlády v Londýně. Za jeho působení bylo mj. několik lokalit na ostrově přejmenováno názvem "Lidice", úřad měl i řadu dalších propagačních aktivit a z této doby pochází i používání jména Lidice jako dívčího jména. V létě roku 1946 byl přeložen do Prahy, ale již v říjnu 1947 byl jako chargé d’affaires pověřen vedením vyslanectví v Peru. V březnu roku 1948 na protest proti vývoji v Československu na úřad rezignoval a brzy odjel do Chile, kde získal i s manželkou politický azyl. Později přesídlili znovu do USA, kde mj. pravidelně přispíval do krajanského tisku.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • 1914 Kandidatoj al la Lingva Komitato. Kühnl, Eduard - Prago. Oficiala Gazeto Esperantista 6a jaro n-ro 8 (63) 1914, p. 173-174
  • 1921 N.I. [Setälä, Vilho]. Niaj Akademianoj. Esperanta Finnlando 1/1921 (jan), p. 4-8

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]