Eddystonský maják

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Eddystonský maják
Phare-d-Eddystone-Rocks.jpg
LokaceDevon, Anglie
Souřadnice
Konstrukcedřevo / dřevo / zdivo / zdivo
První stavba1698 / 1705 / 1759 / 1882
Datum zrušení1703 / 1755 / 1877 / -
Automatizován1982
Forma věžeosmiúhelník / kuželovitá / kuželovitá / kuželovitá
Výška? / ? / 18 metrů / 49 metrů
Dosah22 námořních mil (41 kilometrů)
Charakteristikabílé světlo blikající dvakrát každých 10 sekund

Eddystonský maják (anglicky Eddystone Lighthouse) je umístěn na nebezpečném Eddystonském skalisku, přibližně 14 kilometrů západně od Rame Head. Zatímco Rame Head leží v Cornwallu, skaliska jsou uvnitř hranic Plymouthu, který patří do Devonu.

Současná stavba je v pořadí čtvrtým majákem, který byl na daném místě postaven. Jak první, tak i druhý maják byly zničeny při nehodách. Třetí maják, známý také jako Smeatonova věž, je nejznámějších z těchto čtyř, vzhledem k jeho vlivu na design moderních majáků. Jeho vrchní část byla znovu postavena jako památník poblíž Plymouthu.

Winstanleyův maják[editovat | editovat zdroj]

Prvním majákem postaveným na Eddystonské skále byla osmiúhelníková dřevěná konstrukce, zhotovená Henry Winstanleyem. Stavba byla započata roku 1696 a světlo bylo poprvé spuštěno 14. listopadu 1698. Během období stavby, vešel maják poprvé ve známost, když francouzští korzáři zajali a věznili Winstanleye, který pak byl propuštěn na příkaz Ludvíka XIV. se slovy: „Francie válčí s Anglií a ne s lidmi“.

Maják sice přežil svou první zimu, ale byl ve špatném stavu, který vyžadoval opravu. Při opravě tak byla odstraněna horní část stavby a nahrazena novou částí, díky čemuž někteří autoři uvádí, že na Eddystonské skále nebyly postaveny postupně čtyři, ale pět majáků. Wistanleyova věž pak vydržela v upravené podobě až do doby, kdy 27. listopadu roku 1703 Velká bouře po ní vymazala téměř všechny stopy. Winstanley byl zrovna v té době na majáku, dokončujíc některé dodatečné práce na této stavbě. Nikdy se po něm nenašly žádné stopy.

Rudyardův maják[editovat | editovat zdroj]

Následně po zničení prvního majáku, získal smlouvu o pronájmu kapitán Lovett, kterému bylo schváleno zákonem vybírání poplatku od proplouvajících lodí ve výši 1 penny za tunu, ať se jednalo o loď vplouvající nebo vyplouvající z přístavu. Ten pak pověřil Johna Rudyarda (nebo také Rudyerda) projektem nového majáku, který byl postaven jako dřevěná kuželová stavba a uveden do provozu roku 1709. Tato stavba prokázala mnohem větší výdrž než stavba první a sloužila svému účelu téměř 50 let.

V noci 2. prosince 1755 došlo ke vznícení vrcholu majáku s lucernou, pravděpodobně od jedné ze svící používaných k osvětlování. Dva strážci majáku se pokoušeli uhasit požár nošením věder s vodou nahoru na maják, ale postupně, jak požár sílil, se museli uchýlit na samotnou skálu. Oheň byl ale zaznamenán na břehu a strážci pak byli zachráněni lodí. Povídalo se, že 94 let starý Henry Hall, který byl jedním ze strážců, zemřel posléze na otravu olovem, které při požáru kapalo z roztavené střechy lucerny majáku.

Smeatonův maják[editovat | editovat zdroj]

Třetí maják byl nejpozoruhodnější a znamenal zásadní krok vpřed ve výstavbě podobných druhů staveb. Na doporučení Královské společnosti inženýr John Smeaton vymodeloval tvar majáku ve tvaru kmene dubu, i když postavený ze žulových kvádrů. Smeaton byl na této stavbě průkopníkem v používání hydraulického vápna (spolu s kamenivem vytvářející formu betonu, tuhnoucího i pod vodou) a rozvinuté techniky ve spojování žulových kvádrů používáním rybinových spojů a mramorových spojovacích kolíků. Stavba začala v roce 1756 a světlo bylo na majáku poprvé rozsvíceno roku 1759.

Pokud byl v provozu, byl Smeatonův maják 18 metrů vysoký, u základů měl průměr 8 metrů a ve vrcholu pak 5 metrů. Tento maják byl používán do té doby, kdy se roku 1877 ukázalo, že skála, na níž maják stál, je erodovaná a každá větší vlna tak svým nárazem maják rozvibrovala. Smeatonův maják byl poté z převážné části rozebrán a znovu sestaven jako památník na Plymouth Hoe v městě Plymouth. Základy a podezdívka staré věže stále stojí na Eddystonské skále, situovány poblíž nových (a pevnějších) základů nového majáku.

Douglassův maják[editovat | editovat zdroj]

Současný čtvrtý maják byl navržen Jamesem Douglassem, za použití Robertem Stevensonem navržených a zlepšených Smeatonových originálních metod. Světlo majáku se poprvé rozsvítilo roku 1882 a maják je využíván dodnes. Je ovládán z Trinity House. Maják byl automatizován v roce 1982 a patřil mezi první tři Trinity House, majáky které byly převedeny na automatizovaný provoz. V posledních letech doznal vnější vzhled věže majáku změny díky stavbě přistávací plochy pro helikoptéry nad lucernou věže. Tato přistávací plocha má umožnit opravárenským četám snazší přístup k majáku.

Věž je 49 metrů vysoká a vysílá bílé světlo o dvou záblescích každých 10 sekund. Světelný signál je viditelný v okruhu 22 nautických mil (41 kilometrů) a v případě mlhy je doplněn výstražným zvukovým znamením, což je trojí zahoukání každých 60 sekund.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]