Dusičnan chromitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dusičnan chromitý
nonahydrát
nonahydrát
chemická struktura nonahydrátu - [Cr(H2O)6](NO3)3•3H2O
chemická struktura nonahydrátu - [Cr(H2O)6](NO3)3•3H2O
Obecné
Systematický názevDusičnan chromitý
Anglický názevChromium(III) nitrate
Německý názevChrom(III)-nitrat
Sumární vzorecCr(NO3)3
VzhledModro-fialové krystaly (bezvodý) Fialové krystaly (nonahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS13548-38-4
7789-02-8 (nonahydrát)
PubChem24598
UN kód2720
SMILES[Cr+2].O=N([O-])=O.[O-]N(=O)=O.[O-]N(=O)=O
Číslo RTECSGB6300000
Vlastnosti
Molární hmotnost238,011 g/mol (bezvodý) 400,21 g/mol (nonahydrát)
Teplota tání60,06 °C (140,11 °F; 333,21 K) nonahydrát
Teplota varu> 100 °C (212 °F; 373 K) (rozkládá se)
Hustota1.85 g/cm3 (nonahydrát)
Rozpustnost ve vodě81 g/100 ml (20 °C)
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH272 H315 H319
P-větyP302+352 P305+351+338
NFPA 704
0
3
1
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan chromitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Cr(NO3)3. Nejběžnější formou je tmavě fialový nonahydrát s chemickým vzorcem . Je však známá i zelená bezvodá forma.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan chromitý lze připravit rozpuštěním oxidu nebo hydroxidu chromitého v kyselině dusičné.[2]

V průmyslu se dusičnan chromitý připravuje reakcí hydroxidu chromitého s kyselinou dusičnou.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Je snadno rozpustný ve vodě. Rozkládá se při 100 °C. Nonahydrát dusičnanu chromitého má červeno-fialovou barvu, při 36–37 °C krystalizuje.

Při zahřátí nad jeho teplotu tání se rozkládá:

Využití[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan chromitý se používá při výrobě alkalických kovů.[3] Dále nachází uplatnění v barvířském průmyslu.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Chromic nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Gerd Anger, Jost Halstenberg, Klaus Hochgeschwender, Christoph Scherhag, Ulrich Korallus, Herbert Knopf, Peter Schmidt, Manfred Ohlinger, "Chromium Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005.
  3. Eintrag zu Chrom(III)-nitrat. In: Römpp Online. Georg Thieme Verlag, Načteno 15.7.2014.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chromium(III) nitrate na anglické Wikipedii, Chrom(III)-nitrat na německé Wikipedii a Нитрат хрома(III) na ruské Wikipedii.