Kobyliská střelnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kobyliská střelnice vznikla v roce 1890 na okraji vsi Kobylisy na sever od Prahy. Zprvu sloužila pro výcvik pěchoty, ale brzy se stala také výletním místem. Vojenské kapely tu pořádaly koncerty, byla zřízena konírna a cvičila se jízda na koni. Po 1. světové válce nacivčovaly na střelnici i měšťanské sbory, Sokol a další spolky.

Za 2. světové války zřídila německá správa Prahy v zadní části střelnice popraviště. Bývalá konírna se proměnila na poslední vězení odsouzených. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 tu byly odvetou denně popravovány desítky mužů a žen. Zvuky výstřelů byly záměrně přehlušovány spouštěnými motory autobusů a automobilů. Od 28. května do 4. července bylo popraveno téměř 1400 osob, mj. Vladislav Vančura a Evžen Rošický.

Po skončení války byla střelnice nejdříve pietně upravena Pražany. Část ještě nějakou dobu využíval Svazarm a Armádní film. V roce 1978 byla Kobyliská střelnice prohlášena za národní kulturní památku.

Dnešní pietní výzdoba areálu střelnice byla dokončena roku 1975. Na místě bývalých koníren je mozaika od Martina Sladkého, opodál stojí kříž a plastika plačící ženy od Miloše Zeta. Naproti jedinému vchodu do areálu skrz val jsou do desky vytesána verše Miroslava Floriana.

Šablona:Geo