Dušan Maravić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dušan Maravić
Celé jménoDušan Maravić
Datum narození7. března 1939 (85 let)
Místo narozeníInjoux-Génissiat, FrancieFrancie Francie
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceOfenzivní záložník
Mládežnické kluby
1945–1955 Jugoslávie Radnički Bajmok
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1956–1958
1958–1964
1964–1966
1966–1967
1967–1969
1969
1969–1973
Jugoslávie Spartak Subotica
Jugoslávie CZ Bělehrad
Francie Racing Paříž
Francie Entente Fontainebleau
Francie Racing Paříž
Jugoslávie OFK Bělehrad
Venezuela Deportivo Italia
29 (5)
232 (82)
43 (20)
5 (4)
? (?)
? (?)
? (?)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1960 Jugoslávie Jugoslávie 7 (3)
Úspěchy
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
Zlatá medaile LOH 1960 Jugoslávie
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dušan Maravić (srbskou cyrilicí: Душан Маравић; * 7. března 1939) je bývalý jugoslávský a srbský fotbalový záložník. Byl součástí jugoslávského týmu, který vyhrál zlato na Letních olympijských hrách 1960.

Mládí a hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Francii, stejně jako jeho otec pracoval v Injoux-Génissiat, malé vesnici blízko švýcarských hranic. Po druhé světové válce se rodina přestěhovala zpět do Jugoslávie a usadila se v Bajmoku, vesnici poblíž Subotice.

První fotbalové kroky podnikl v místním klubu FK Radnički Bajmok, když mu bylo šest let, o deset let později přestoupil do slavnějšího Spartaku Subotica. V roce 1958, ve věku 19 let, se stal členem týmu jugoslávského giganta Crvena zvezda Bělehrad. Za šest let v Crvene zvezdě nastoupil Maravić do 232 oficiálních zápasů, ve kterých vstřelil 82 gólů.

Maravić byl jako ofenzivní záložník také členem jugoslávské fotbalové reprezentace. Nastoupil celkem v 7 zápasech, ve kterých vstřelil 3 góly. Díky tomu, že byl členem zlatého olympijského týmu, mohl vycestovat do zahraničí před reprezentačním limitem 28 let věku. Proto se ve věku 25 let stal členem Racingu Paříž. Za tým hrál až do roku 1969, kdy se krátce přesunul do OFK Bělehrad a poté do venezuelského Deportivo Italia.

Po konci kariéry[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení hráčské kariéry strávil nějaký čas trénováním a také prací v administrativě národní fotbalové unie. Stal se zaměstnancem UEFA a FIFA jako mezinárodní trenér a delegát. Byl také nominován na prezidenta FIFA.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Hovoří plynně francouzsky, anglicky, španělsky a italsky. Současně se sportovní kariérou se Maravić věnoval studiu a dokončil Ekonomickou fakultu Bělehradské univerzity. Má syny Antoniho a Alfreda, který pracuje jako sportovní agent.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dušan Maravić na anglické Wikipedii.