FK Crvena zvezda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z FK Crvena Zvezda)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
FK Crvena zvezda
Logo FC Red Star Belgrade.svg
Název Fudbalski klub Crvena zvezda
Přezdívka Crveno-beli (červeno-bílí)
Země Srbsko
Město Bělehrad
Založen 4. března 1945
Domácí dres
Venkovní dres
Alternativní
Soutěž Jelen Superliga
2013-14 1. místo
Stadion Stadion Crvena Zvezda
Bělehrad
Souřadnice
Kapacita 55 538
Vedení
Předseda SrbskoDragan Džajić
Trenér SrbskoNenad Lalatović
Oficiální webová stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Pohár mistrů evropských zemí
Zlatá medaile 1990/1991 FK Crvena zvezda
Evropská liga UEFA
Stříbrná medaile 1978/1979 FK Crvena zvezda
Mitropa Cup
Zlatá medaile 1958 FK Crvena zvezda
Zlatá medaile 1968 FK Crvena zvezda

Fudbalski klub Crvena zvezda (srbskou cyrilicí Фудбалски клуб Црвена звезда), česky známý jako Crvena zvezda Bělehrad či zkráceně CZ Bělehrad je srbský fotbalový klub sídlící v Bělehradě. Založen byl v roce 1945.[1] Klubové barvy jsou červená a bílá. V roce 1991 vyhrál PMEZ.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po osvobození země v roce 1944 byly všechny dosavadní srbské fotbalové kluby zrušeny, protože se za okupace pokoušely zorganizovat ligu, a tak byly označeny za kolaboranty. Crvena zvezda (což znamená červená hvězda) byla založena v roce 1945 jako následovník SK Jugoslavija. Zdědila po něm stadion, hráče, barvy (červená a bílá) a také znak, do kterého byla přidána červená hvězda. Do týmu přišli i hráči bývalého BSK Bělehrad.

V sezoně 1945/46 se ještě nehrála společná liga celé Jugoslávie, ale jednotlivých republik, Crvena zvezda vyhrála srbskou ligu.

Od sezony 1946/47 už se hrála jugoslávská liga a CZ Bělehrad ji poprvé vyhrál v roce 1951.

V roce 1957 se Crvena zvezda dostala do semifinále PMEZ, kde vypadla s Fiorentinou. V roce 1958 vypadla ve čtvrtfinále PMEZ s Manchesterem United. Na zpáteční cestě z odvety v Bělehradě havarovalo letadlo Manchesteru při mezipřistání v Mnichově, zemřelo 8 hráčů.

V roce 1971 se Crvena zvezda dostala do semifinále PMEZ, kde vypadla s Panathinaikosem.

V roce 1979 se Crvena zvezda dostala do finále Poháru UEFA. Doma remizovala s Mönchengladbachem 1:1, v odvetě hrané v Düsseldorfu prohrála 0:1 gólem z penalty.

V ročníku 1990/91 se Crvena zvezda dostala přes Grasshopper, Glasgow Rangers, Dynamo Drážďany a Bayern Mnichov do finále PMEZ. To se hrálo v Bari, kam přijelo mnoho fanoušků CZ Bělehrad. Soupeřem byl Olympique Marseille. Utkání skončilo 0:0 i po prodloužení a Crvena zvezda získala pohár na penalty.

Následně vyhraje jako vítěz PMEZ v Tokiu Interkontinentální pohár nad chilským Colo-Colo 3:0.

Triumfální rok se odrazil i v anketě Zlatý míč za rok 1991. Hráči CZ Bělehrad Pančev a Savićević se spolu s Matthäusem dělili o 2. místo, navíc Prosinečki (ten v létě přestoupil do Realu Madrid) byl za nimi na 5. místě a Belodedici na 8. místě.

V ročníku 1991/92 se PMEZ hrál už novým systémem, kdy posledních 8 týmů nehrálo čtvrtfinále (a následně 4 týmy semifinále), ale hrály ve dvou skupinách a jejich vítězové finále. Jednalo se o takzvaný "nultý" ročník Ligy mistrů, jak se soutěž od příštího ročníku jmenovala. Obhájce trofeje Crvena zvezda nesměla kvůli bezpečnostní situaci v zemi hrát ve své zemi, takže hrála v Szegedu, Budapešti a Sofii. Ve skupině skončila druhá za Sampdorií a před Anderlechtem a Panathinaikosem. V sezóně 1991/92 vyhrála Crvena zvezda potřetí za sebou ligu, ale v tomto ročníku už v jugoslávské lize nehrály kluby z Chorvatska a Slovinska a kluby z Bosny a Hercegoviny ji nedohrály. Od ročníku 1992/93 už v jugoslávské lize nejsou ani kluby z Bosny a Hercegoviny a Makedonie.

Opory týmu odešly do zahraničí (a také např. Binić do Slavie Praha) a navíc byly jugoslávské (tj. srbské) kluby 3 roky vyloučeny z evropských pohárů. Vrátily se do nich zpět v sezoně 1995/96. Crvena zvezda ale vypadla už v předkole Poháru UEFA a ani nikdy později už nezažila velký úspěch.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní[editovat | editovat zdroj]

Domácí[editovat | editovat zdroj]

Mistr ligy - celkem 30x

Vítěz poháru - celkem 24x

Soupiska[editovat | editovat zdroj]

K 1. 7. 2017

Číslo Pozice Hráč
1 Srbsko B Damir Kahriman
3 Srbsko Z Branko Jovičić
4 Francie Z Damien Le Tallec
5 Ghana O Abraham Frimpong
6 Srbsko Z Uroš Račić
7 Kostarika Z John Jairo Ruiz
8 Gabon Z Guélor Kanga
9 Srbsko Ú Milan Pavkov
10 Srbsko Z Nenad Milijaš (kapitán)
11 Srbsko Z Luka Adžić
14 Ghana Ú Richmond Boakye
15 Srbsko O Srđan Babić (host z. Realu Sociedad)
16 Srbsko Ú Nemanja Milić
20 Nizozemsko Z Mitchell Donald
Číslo Pozice Hráč
21 Srbsko O Stefan Milošević
23 Srbsko O Milan Rodić
30 Černá Hora O Filip Stojković
33 Srbsko O Dušan Anđelković
40 Srbsko Z Luka Ilić
44 Brazílie O Zé Marcos
45 Srbsko Ú Aleksandar Pešić
49 Srbsko Ú Nemanja Radonjić (host z. A.S. Roma)
55 Srbsko Z Slavoljub Srnić
77 Srbsko O Marko Gobeljić
82 Kanada B Milan Borjan
89 Brazílie Z Ricardinho
90 Srbsko O Vujadin Savić
98 Srbsko Ú Vanja Vučićević

Slavní hráči[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bernd Rohr, Günter Simon: Fotbal: velký lexikon, Grada, Praha 2006, ISBN 80-247-1158-3, str. 62
  2. Champions 1946. [online]. crvenazvezdafk.com [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. http://sport.sme.sk/c/20155410/cz-belehrad-oslavuje-27-ligovy-titul-v-historii.html
  4. Yugoslavia/Serbia and Montenegro - Cup Finals, RSSSF.com (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]