Douglas Hogg, 1. vikomt Hailsham

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Douglas Hogg, 1. vikomt Hailsham
Rodné jménoDouglas McGarel Hogg
Narození28. února 1872
Londýn
Úmrtí16. srpna 1950 (ve věku 78 let)
Anglie
Alma materEtonská kolej
Cheam School
Povolánípolitik a soudce
OceněníKnight Bachelor
Politická stranaKonzervativní strana
ChoťElizabeth Brown (od 1905)[1][2]
Mildred Margaret Dew (od 1929)[1][2]
DětiQuintin Hogg, 2. vikomt Hailsham[1]
William Neil McGarel Hogg[3]
RodičeQuintin Hogg[1] a Alice Hogg[1]
PříbuzníMalcolm Hogg a Ian Graham Hogg[1] (sourozenci)
Douglas Hogg[3][1], Mary Hogg[3], Frances Evelyn Hoare[3], James Richard Martin Hogg[3] a Katharine Amelia Hogg[3] (vnoučata)
FunkceAttorney General for England and Wales (1922–1924)
Člen 32. parlamentu Spojeného království (1922–1923)
Člen 33. parlamentu Spojeného království (1923–1924)
Člen 34. parlamentu Spojeného království (1924–1928)
Attorney General for England and Wales (1924–1928)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Douglas McGarel Hogg, 1. vikomt Hailsham (Douglas McGarel Hogg, 1st Viscount Hailsham, 1st Baron Hailsham) (28. února 1872, Londýn, Anglie16. srpna 1950, Hailsham, Anglie) byl britský státník a právník, významný představitel Konzervativní strany první poloviny 20. století. Původně byl úspěšným advokátem, později přešel do funkcí ve státní justiční správě. V konzervativních a koaličních vládách v meziválečném období byl ministrem války a dvakrát lordem kancléřem. Od roku 1928 byl členem Sněmovny lordů. Jeho syn Quintin Hogg byl též významným činitelem Konzervativní strany a několikrát členem vlády.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z původně skotské rodiny s obchodními aktivitami v koloniích, byl synem podnikatele a mecenáše Quintina Hogga (1845-1903) a synovcem Jamese Hogga. Po absolvování Etonu studoval v Indii, několik let pracoval pro rodinnou firmu v Karibiku a zúčastnil se búrské války. Po návratu z jižní Afriky působil jako advokát a v oboru občanského a obchodního práva se vypracoval mezi nejlépe placené právníky. Od roku 1917 byl královským justičním radou (King's Counsel), v letech 1920-1922 byl právním zástupcem prince waleského. Ve vládě Bonar Lawa byl jmenován korunním právním zástupcem (attorney general, 1922-1924 a 1924-1928), až poté byl zvolen do Dolní sněmovny (1922-1928). Od roku 1922 byl též členem Tajné rady, v roce 1922 byl zároveň povýšen do šlechtického stavu s titulem Sir. Po smrti vikomta Cave převzal v březnu 1928 ve vládě funkci lorda kancléře, kterou zastával do pádu Baldwinova kabinetu v červnu 1929. V roce 1928 získal titul barona a vstoupil do Sněmovny lordů, po odchodu z vlády v roce 1929 byl povýšen na vikomta. V MacDonaldově vládě pak v letech 1931-1935 zastával funkci ministra války, zároveň byl vůdcem Konzervativní strany ve Sněmovně lordů. Byl jedním ze zvažovaných nástupců Stanleye Baldwina v čele Konzervativní strany, v tom mu ale zabránilo členství ve Sněmovně lordů. Ve funkci ministra války byl oblíbeným u vysokých armádních důstojníků, nepodařilo se mu ale prosadit vyšší výdaje pro vojsko, upřednostněno bylo financování letectva a námořnictva[pozn. 1]. V letech 1935-1938 byl znovu lordem kancléřem a v Chamberlainově vládě byl od března do října 1938 prezidentem Tajné rady. Zhruba od roku 1936 se zhoršoval jeho zdravotní stav, po záchvatu mrtvice v roce 1938 byl částečně ochrnutý. Duševně zůstal v pořádku a naučil se psát levou rukou, nicméně v říjnu 1938 odešel do soukromí.

Z manželství s Elizabeth Brownovou, dcerou Jamese Trimble Browna, amerického vyslance v Rusku a guvernéra státu Tennessee, měl dva syny. Starší Quintin Hogg, 2. vikomt Hailsham byl dlouholetým významný politikem Konzervativní strany, mladší William McGarel Hogg (1910-1995) působil v diplomatických službách.

První vikomt Hailsham měl čtyři mladší sourozence, bratr Ian Graham Hogg (1875-1914) dosáhl v armádě hodnosti podplukovníka a padl za první světové války. Nejmladší Sir Malcolm Hogg (1883-1978) působil jako právník, byl místopředsedou obchodní komory v Bombaji a členem indické státní rady, v roce 1920 byl povýšen do šlechtického stavu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Do úřadu ministra války byl jmenován v listopadu 1931 po rezignaci 1. markýze z Crewe. Tehdy došlo k situaci, kdy ministr války, jeho náměstek (7. hrabě Stanhope) i generální intendant armády (baron Rochester) zasedali ve Sněmovně lordů. V takovém případě přebíral obhajobu práce ministerstva v Dolní sněmovně jeho finanční tajemník, jímž tehdy byl Sir Victor Warrender. Tento stav trval i za následujícího ministra 3. vikomta Halifaxe v roce 1935.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Kindred Britain.
  2. a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]