Dolní propust

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma zapojení

Jako dolní propust se označuje lineární filtr, který nepropouští signál vyšších frekvencí.
Základní dvojbranné zapojení (pasivní), kde ke vstupu je sériově zapojen rezistor a poté paralelně kondenzátor. Tento RC člen totiž se zvyšující se frekvencí vstupního signálu zvyšuje svou impedanci. Nejdůležitějším parametrem je mezní frekvence f_0 (také značený fm, fc, nebo fd), který označuje hodnotu frekvence, při které zisk poklesne o 3dB, tedy zhruba o 29%.
Mezní frekvence f_0 se vypočte vztahem: f_0 = \frac{1}{2 \pi R C}
Často používaný filtr s mezní frekvencí 300 Hz tedy můžeme sestavit pomocí rezistoru s odporem 56 kΩ a kondenzátorem s kapacitou 0,01 uF. Od f_0 klesá zisk strmostí okolo -20 dB na dekádu. Právě strmost je dalším důležitým parametrem. Vypočte se rozdílem míst v křivce poklesu, kde je křivka protnuta mezní frekvencí a místem, kde je frekvence právě o dekádu vyšší (10*f0).

Použití[editovat | editovat zdroj]

Průběh závislosti zisku na frekvenci

Filtr se používá především v audio technice, kde propustí jen basové tóny s nízkou frekvencí, které mohou být vyvedeny do samostatného velkoprůměrového basového reproduktoru. Dále se tento filtr využívá ve stejnosměrných a nízkofrekvenčních elektronických obvodech pro zpracování signálu pro eliminaci nežádoucího šumu na vyšších frekvencích.

Související články[editovat | editovat zdroj]