Dobrinište

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dobrinište
Добринище
Letecký pohled na město
Letecký pohled na město
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 842 m n. m.
Stát Bulharsko Bulharsko
oblast Blagoevgradská
obština Bansko
Dobrinište
Dobrinište
Poloha města na mapě Bulharska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 80,36 km²
Počet obyvatel 2 356[1] (2017)
Etnické složení Bulhaři
Náboženské složení pravoslaví
Správa
Telefonní předvolba 07447
PSČ 2777
Označení vozidel E
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrinište (bulharsky Добринище) je město ležící v jihozápadním Bulharsku, v údolí oddělujícím tři pohoří: Rila, Pirin a Rodopy. Nachází se 6 km od Banska, správního střediska stejnojmenné obštiny, a má přes 2 tisíce obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší osídlení je doloženo z mladší doby kamenné, nalézá se na břehu řeky Valjabica nedaleko zdejšího minerálního pramene. Sídliště přetrvalo od první poloviny 6. tisíciletí př. n. l. až do starověku a jsou zde doloženy stopy jak po thrácké, tak i pozdější římské kultuře. V průběhu 7. století bylo místní thrácké obyvatelstvo postupně vytlačováno slovanským kmenem Smoljanů, kteří osídlili celý horní tok Mesty. Nedlouho poté sem přibyli i Prabulhaři.

Počátky osmanské nadvlády byly provázeny znovuosídledím thráckých sídlišť, podle nálezů nejspíše Bulhary, kteří zde hledali úkryt před Turky. První písemná zmínka pochází z přelomu 15. a 16. století za panování sultána Bajezida II.. V roce 1605 je zdejší dědina zaznamenána jako Dobruştene.

Koncem 18. a na počátku 19. století začala ves hospodářsky vzkvétat a v důsledku toho místní obyvatelé mohli v roce 1846 otevřít školu. Podle záznamů bylo tehdejší obyvatelstvo nábožensky smíšené, ale při sčítání v roce 1873 zde bylo zaznamenáno 333 domácností, 1000 mužských křesťanských obyvatel a 80 Pomaků. Podobné údaje pocházejí z roku 1889 – 250 bulharských a 12 pomackých domů. Podle Vasila Kănčova tu v roce 1900 žilo 1 540 bulharských křesťanů, 240 Pomaků a 45 Cikánů.[2] Město patří k Bulharsku od první balkánské války v roce 1912. Do roku 1966 neslo název Dobriništa. Městem je od roku 2006.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije 2 833 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 2 356 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]

BulhařiRomovéCircle frame.svg

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Dobrinište je významným lázeňským střediskem. Vyvěrá tu 17 minerálních pramenů o teplotě 30 – 43 °C. Od roku 1945 sem vede úzkokolejná trať z města Septemvri.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2017-03-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. KĂNČOV, Vasil. Македония. Етнография и Статистика. 1. vyd. Část II. Статистика. Sofie: Българско Книжовно Д-во, 1900. 341 s. Kapitola 20. Разлогъ, s. 192. (bulharsky) 
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]