Dnes večer Boris Godunov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dnes večer Boris Godunov
Heute abend Boris Godunov
Karmella Cepkolenková, fotografie z roku 2017
Karmella Cepkolenková, fotografie z roku 2017
Základní informace
Žánropera (monoopera)
SkladatelKarmella Cepkolenková
LibretistaKristine Tornquistová
Počet dějství1
Originální jazykněmčina
Datum vzniku2008, rev. 2011
Premiéra25. dubna 2009, Oděsa (koncertně) / 4. listopadu 2011, Vídeň, Divadlo na Vídeňce (sirene Operntheater)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dnes večer Boris Godunov (v německém originále Heute abend Boris Godunov, zmiňováno též s pravopisem Heute abend Boris Godunow) je opera pro jednoho zpěváka – monoopera či autorským označením „mini-mono-opera“ – o jednom dějství ukrajinské skladatelky Karmelly Cepkolenkové na libreto rakouské libretistky Kristiny Tornquistové z roku 2008 pro rakouského basbarytonistu Ruperta Bergmanna. Opera byla provedena poprvé koncertně 25. dubna 2009 v Oděse a v revidované podobě jevištně 4. listopadu 2011 ve vídeňském Divadle na Vídeňce v podání souboru sirene Operntheater.

Vznik, charakteristika a historie[editovat | editovat zdroj]

Významná ukrajinská skladatelka Karmella Cepkolenko (nar. 1955) se od počátku 70. let 20. století zařadila mezi ukrajinskou hudební avantgardu. Poté, co v několika instrumentálních skladbách odkazovala na divadlo (Divadelní sonáta, 1986; Koncert-Drama, 1987) a dramatický prvek byl zastoupen i některých jejích vokálních skladbách jako v kantáta Žal nad skoromochem (1987), napsala roku 1989 svou první hudebně-dramatickou práci, komorní operu Dorianův osud.[1] Následovala „mini-mono-opera“ Mezi dvěma ohni (Між двох вогнів) rovněž na libreto Serhije Stupaka, a to podle romáu Stepní vlk Hermanna Hesseho, která měla premiéru v Oděse roku 1995, a kolektivní kompozice Koncert ptáků (Konzert der Vögel), která měla premiéru v Salcburku roku 1997.[1]

Následující „mini-mono-opera“ Cepkolenkové vznikla roku 2008. Cepkolenková pořádala v Oděse každoroční festival nové hudby „2days2nights of new music“, na němž se seznámila s rakouským basbarytonistou Rupertem Bergmannem, který na něm vystoupil v letech 1997 a 2007. Po druhém vystoupení připravovali s Cepkolenkovou opětovný koncert roku 2009, pro který chtěla Cepkolenková napsat operu pro sólového zpěváka (rozumí se Bergmanna). „Naší myšlenkou bylo, že by text měl pocházet z Rakouska, mělo by to být něco monologického, šaškovského, vtipného, něco z čeho bych mohl i scénicky něco udělat,“ psal Bergmann divadelní organizátorce, vedoucí souboru sirene Operntheater a libretistce Kristině Tornquistové. Cepkolenková si přála: „[m]yslím, že to má být hudební divadlo, absurdní divadlo“, a měla předem přesnou představu o instrumentaci. Postupně vykrystalizoval námět, ve kterém Rupert Bergmann hraje sama sebe jako pěvce připravujícího se v zákulisí na vystoupení v Musorgského opeře Boris Godunov (opera).[2][3]

Budova Oblastní filharmonie v Oděse, kde měla opera Dnes večer Boris Godunov koncertní premiéru

Opera byla napsána poměrně rychle a premiéra se skutečně konala na následujícím festivalu „2days2nights of new music“ v Oděse v dubnu 2009. Jedinou roli zpíval Bergmann, doprovázel ukrajinský komorní orchestr „ensemble senza sforzando“ (umělecký vedoucí Olexandr Perepelycja), který dirigoval Ihor Šavruk.[4][5][6]

Jevištní premiéra opery se konala o tři roky později. Nastudoval ji Tornquistové soubor „sirene Operntheater“ a poprvé ji uvedl v listopadu 2011 v Divadle na Vídeňce, a to jako součást složeného programu s názvem Pták, vévoda, idiot (Vogel, Herzog, Idiot). Dnes večer Boris Godunov byla jednou ze tří monooper napsaných pro Ruperta Bergmanna; dvěma dalšími byly Modrovousové (Blaubarts) Samua Grylluse a Papagenono, výlet (Papagenono. Eine Ausflucht) Johanny Dodererové.[7] Dirigovala Anna Sushonová, režii a výpravu vedla Kristine Tornquistová, kostýmy navrhl Markus Kuscher.[4][5][8]

Dne 18. května 2013 pak byla opera Dnes večer Boris Godunov uvedena v rámci festival „Donbas Modern Music Art“ na scéně Doněckého národního akademického divadla opery a baletu Anatolija Solovjanenka.[5] Roku 2019 byla znovu uvedena v Oděse v rámci Rakousko-ukrajinského kulturního roku se stejnými účinkujícími jako o deset let dříve.[9]

Děj opery[editovat | editovat zdroj]

(Šatna malého operního divadla s kostýmy)

Mistr [Bergmann] vchází do šatny v županu a s kávou v ruce. Dnes se cítí skvěle, jako lev; dnes začíná jeho světová kariéra – v Borisi Godunovovi. Zpívá přirozeně hlavní roli – Borise: „Pravý muž má bradku, břich a bas.“ Nasazuje si divadelní korunu, odkašlává si a rozezpívává se, pak se pustí do árie z Borise.

Hlasatelem je volán do maskérny.

Mistr si stěžuje na mizerné rekvizity a pak i na roli – Godunov je od počátku odsouzen k nezdaru. Lepší je hrát zajímavou roli intrikána, knížete Šujského. Obouvá si Šujského střevíce, ale jsou mu malé. S bolestí odzpívá kousek árie Šujského, ale klopýtne a spadne.

Hlasatelem je volán urgentně do maskérny.

Nejen boty, ale i postava Šujského vlastně za nic nestojí, nemá ani vlastní bravurní árii. Lepší je nějaká výrazná charakteristická role, jako blázen Jurodivý. Mistr si zkouší bláznův kostým, hraje a zpívá kousek Jurodivého hudby – ale brzy selhává, protože blázen je tenorová úloha.

Hlasatelem je volán ihned do maskérny.

Mistr si stěžuje na režiséra, který má hloupé nápady – jako žádat po něm, aby hrál bez plnovousu. Ne, nic takového, on slouží vyššímu umění. Nebude hrát ani Borise, ani Šujského, ani Jurodivého. Místo toho půjde domů, upeče si kohoutka a uvelebí se s ním před televizí. Bude to vynikající večer.[2]

Instrumentace[editovat | editovat zdroj]

Hoboj, klarinet, dvojí bicí souprava, akordeon, klavír, housle, violoncello.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Національний заслужений академічний симфонічний оркестр України – Диригенти, солісти (Закриття xviii міжнародного фестивалю «Київ Музик Фест – 2007») [online]. Київ: Національний заслужений академічний симфонічний оркестр України, 2007 [cit. 2022-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-15. (ukrajinsky) , Karmella Tsepkolenko, composer [online]. Odessa: Association New Music, rev. 2004 [cit. 2022-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-06. (anglicky) 
  2. a b Podle libreta, viz Externí odkazy.
  3. Korespondence Bergmann / Tornquist / Cepkolenko [online]. Eugen Salzmann, 2020 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b ROSS GRIFFEL, Margaret. Operas in German. 2018: Rowman & Littlefield Publishers, 2018. 1050 s. ISBN 9781442247970. S. 220. (anglicky) 
  5. a b c Vogel, Herzog, Idiot [online]. Wien: sireneOperntheater [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (německy) 
  6. a b Two Days & Nights of New Music (April 24–26 2009, Odessa, Ukraine). Oděsa: Association New Music, 2009. 52 s. Dostupné online. S. 18. (anglicky) 
  7. Opening Night! Opera & Oratorio Premieres, Heute abend Boris Godunow [online]. Stanford: Stanford University [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Vogel Herzog Idiot – Drei Mini-mono-opern für Bassbariton und Kammerenesemble. music austria [online]. MICA (MUSIC Information Center AUSTRIA), 2011-11-03 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (německy) 
  9. +25 Festival Programme (Two Days & Nights of New Music, 2019 April 20–22). Oděsa: Association New Music, 2019. 6 s. Dostupné online. S. 263. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]