Dlažba

Zámková dlažba - detail jedné dlažební kostky

Staré dlažby z bílého mramoru a dva vápence (Lomnice nad Popelkou)

Dlažba je povrch podlahy, chodníku, vozovky, náměstí, náplavky nebo jiné podobné plochy pokrytý dlažebními kostkami nebo dlaždicemi. Zpravidla je kamenná, může však být i z betonových nebo keramických dílců, cihel a podobně.

Řemeslník, který provádí dlažbu neboli dláždění, se nazývá dlaždič (dlaždička je naproti tomu zdrobnělina od slova dlaždice, nejde tedy o přechýlený tvar slova dlaždič).

Dláždění kostkami či betonovou dlažbou

Dlažba z přírodního kamene

• dlažba z velkých kostek (tl. 140–160 mm)

• dlažba z drobných kostek (tl. 80–120 mm)
• dlažba z mozaikových kostek (ta je známa většinou na chodnících) (tl. 50 (40)–60 mm)
• dlažba z desek
• „Plzeňská deska“ - specifický druh dlažby

Dlažba z betonových prvků

• zámková dlažba (plošná vazba)
• řádková dlažba (lineární vazba)

V posledních letech^[kdy?] je dláždění betonovou dlažbou oblíbenější, než dříve obvyklý asfaltový beton. V zámkové dlažbě jsou jednotlivé dlažební kostky či dlaždice tvarované tak, aby do sebe přesně zapadaly. Přínos betonové dlažby je v ceně a v její opakovatelné rozebíratelnosti. Současně odvádí srážkovou vodu, která po vybetonované ploše pouze steče.

Zatravňovací dlažba

Používá se na zpevnění povrchů. Využívá se nejen jako zpevnění chodníků na zahradách nebo garážových stání aut před domem, ale také pro náročné a velmi zatěžované povrchy. Dlažba má protiskluzový povrch, rychle se staví a má relativně velkou odolnost proti povětrnostním vlivům, chemickým látkám a zatížení. Dlaždice se vyrábí v jednoduché variantě pro zpevňování chodníků na zahradách, až po vysokozátěžové panely pro extrémní zatížení.

Dělení stylů

• dláždění vlaštovkou
• řádkové dláždění
• dláždění diagonální (úhlopříčné)
• dlažba kroužková
• dlažba vějířová

Druhy kostek

Kostky před pražským nákupním střediskem Nový Smíchov

• kamenné
  • žulové
  • mramorové
  • vápencové
  • pískovcové
  • čedičové
  • andezitové
  • břidlicové
  • syenitové
  • travertinové a další
• betonové
• dřevěné

Dřevěná dlažba

Dlažba ze dřeva je svým vzhledem a charakterem na pohled velmi příjemná i prak­tická. Je vhodná především na menší plochy náročněji upravených odpočinkových teras a zákoutí. Dřevěná dlažba je nehlučná, teplá, charakterem po­vrchu velmi působivá, a také rychle vysychá. Velmi dobře a přirozeně působí dřevo v bezprostřední návaznosti na obytné a účelové stavby.

Trvanlivost a celková odolnost dlažby závisí na kvalitě dřeva, vhodné a důkladné impregnaci a dostatečně pevném a dobře izolova­ném uložení dřeva do půdy. Jednoduchá dlažba je často upravována z kulatých špalíků. Velmi dobré je dřevo bukové, dubové, akátové, ale i borové a jilmové. Do dlažby lze kombinovat i více různých druhů dřeva.

Dřevěná dlažba z borových, olejem impregnovaných špalíků bývala například jedním z typických znaků vozovky na Mostu dr. Edvarda Beneše v Ústí nad Labem, od jeho postavení v roce 1936. Tato dlažba sice nezatěžovala nosnou konstrukci, ale za mokrého počasí byla velmi kluzká a nebezpečná pro chodce i automobily. Přesto vydržela na místě přes 30 let a až poté, co byla v roce 1968 zrušena tramvajová doprava přes most, byla nahrazena živičným povrchem.

Mrazuvzdorná dlažba

Mrazuvzdorná dlažba je keramická dlažba s malou nasákavostí. Principem mrazuvzdornosti je neschopnost nasáknout vodu do keramického střepu. Tato voda by při poklesu teploty pod bod mrazu zmrzla, zvětšila svůj objem a tím rozrušila střep. Dnešní moderní slinuté materiály mají dle normy nasákavost okolo 0,05 %.

Související články

• Dlažební kostka
• Kočičí hlavy
• Dekorativní beton
• Neperiodické dláždění

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dlažba na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo dlažba ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph232612 PSH: 10566 BNF: cb12507054x (data) GND: 4174080-4 LCCN: sh85098835 NLI: 987007531473405171