Náplavka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vltavská náplavka v Praze u Rašínova nábřeží v Podskalí na Výtoni.
Náplavka v Praze na Smíchově u Nábřežní ulice, zaplavená při povodni v červnu 2013

Náplavka je pobřežní plocha či komunikace v nižší úrovni než vlastní nábřeží. Může být přírodního charakteru nebo může být součástí říční navigace.[1] Počítá se u ní s občasným zaplavením. Náplavky mohou sloužit pro přistávání a kotvení lodí a jiných plavidel, pro procházky a rekreaci, pro cyklostezky, případně pro zimní deponaci odklizeného sněhu, jako lodní nákladiště atd. Restaurace či prodejny mohou být umístěny na plovoucích zařízeních, případně ve stáncích, které je v případě povodně možno odvézt nebo je zajistit proti vytopení. Náplavka obvykle bývá spojena s nábřežím nebo s mosty různými schodišti a pěšími i sjízdnými rampami.

Náplavka je zdrobnělina od slova náplava, v původním významu šlo o označení naplaveniny, tj. materiál, který přinesla voda, tedy zpravidla o mírné břehy charakteru pláže, které plynule sestupovaly do vodního toku a umožňovaly tak přístup k vodě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MATUŠKOVÁ, Barbora. Náplavky jako veřejný prostor. Praha, 2017 [cit. 2020-09-04]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Ivan Rynda. s. 22. Dostupné online.