Diskuse s wikipedistou:MirLerch

Dovolenka po večerce

Založil jsem článek o této drobnosti, mohl byste se na něj podívat? Nenašel jsem žádný záznam o tom, že by se někdy hrála v českých zemích, ale možná, že o něčem víte. S pozdravem --RPekař (diskuse) 15. 11. 2015, 21:29 (CET)

Dobrý večer, skvělý článek! Možná by stálo ještě za zveřejnění, že německá verze je o poznání lepší, než později uvedená francouzská, byť se liší jen v detailech. V německé verzi je skvělá například hned předehra, jenže o její autentičnosti se vedou spory - je totiž možné, že právě tato "vídeňská" předehra není z Offenbachova pera. (Pokud máte k dispozici německou i francouzskou nahrávku, pak ony rozdílnosti obou verzí jistě znáte). Jinak máte pravdu, u nás se Dovolenka nikdy nehrála. Zdravím Vás MirLerch (diskuse) 17. 11. 2015, 19:41 (CET)

Děkuji za upozornění, a hlavně bych zdůrazil, že nejsem na Offenbacha žádný expert! Provedl jsem ještě nějaká doplnění, zejména k vídeňské verzi a o vydáních; do hodnocení obou verzí se však nepouštím, ani by se to podle mne do encyklopedie nehodilo, ledaže bych citoval mínění nějakých autorit. K té otázce s předehrou jsem nic moc nedohledal (a bez odkazů na literaturu bych nerad do Wikipedie něco psal) – mohl byste mne případně nasměrovat? Ale na internetu je digitalizovaný Offenbachův autograf (připojil jsem odkaz) a ten obsahuje obě verze - „vídeňskou“ jako Ouverture A a „pařížskou“ jako Ouverture B. Pokud by ve „vídeňské“ verzi měla být cizí ruka, bylo by vábivé hádat na Suppého - pro mé amatérské ucho by to klidně mohl být on. S pozdravem--RPekař (diskuse) 18. 11. 2015, 15:02 (CET)

Tak přece jen se mi podařilo dohledat, že se u nás Dovolenka hrála přinejmenším v Brně.--RPekař (diskuse) 27. 11. 2015, 15:01 (CET)

Ano, máte pravdu, vidíte. Šlo to pod názvem Offenbachiáda, měl jsem za to, že se jednalo o komponovaný večer z ukázkami z různých děl a ono ne, na programu byly jednoaktovky Dafnis a Chloe a Dovolenka. Každopádně díky!! MirLerch (diskuse) 10. 12. 2015, 00:58 (CET)

Dobrý večer. Doplnění jsem pročetl a opět chválím! :-) Hodnocení obou verzí proběhlo v rámci Offenbachovského festivalu v Bad Ems, ale bohužel, už si nevzpomenu na rok. Musel bych se probrat archivními materiály. Pokud byste chtěl uveřejnit informaci o předehře, pak můžete. Odkaz na literaturu je: Robert Pourvoyeur OFFENBACH, str. 141, kde o vídeňské předehře uvádí mimo jiné: [...] ačkoliv pochybujeme o její autenticitě. Ovšem na druhé straně musím konstatovat, že obě předehry jsou originálním Offenbachovým rukopisem. Pokusím se tedy zjistit nějaké podrobnosti! Bohužel, prof. Pourvoyeur již nežije (setkávali jsme se poměrně často, také jsme společně navštěvovali zmíněný festival v Emži), ale zavolám J.CH.Keckovi, samotného mě to zajímá. Když už hovořím o Jean-Christophe Keckovi: Jean-Christophe Keck v roce 2010 pracoval na rukopisu Offenbachova PŘÍSTĚNKU (doufám, že i ten se někdy objeví v originální verzi, prozatím existuje pouze německá nahrávka, vycházející z Offenbachovy úpravy pro Kolín) a zjistil, že Sauvageotovu árii skladatel znovu použil právě v DOVOLENCE, kde ji zpívá Lanternick. Jinak musím říct, že dnes je docela radost získávat informace, stačí naklepat heslo do internetu a mnohé se dá zjistit od stolu, takříkajíc v županu a trepkách. Když si vzpomenu, kolik času a mnohdy i kilometrů mě v osmdesátých a devadesátých letech stála každá nová informace.... (tím samozřejmě nechci ani náznakem snižovat Vaši práci!!!!) Navíc jsem si říkal, zda byste neměl chuť se se mnou pustit do projektu, který už mám delší dobu v šuplíku, ale stále ne a ne si na něj najít čas. Rád bych vytvořil offenbachovské webové stránky: kompletní životopis, přehled děl, aktuální premiéry, hodnocení atd atd atd. Původně jsem zamýšlel tak učinit v rámci THE JACQUES OFFENBACH SOCIETY, ale nakonec jsem se rozhodl jinak. Stránky by měly mít podobný záběr jako stránky fan clubu G. Meyerbeera, tedy nezabývat se pouze Offenbachem, ale i Auberem, Meyerbeerem, Halévym, Delibesem atd. Přeji pěkný zbytek večera MirLerch (diskuse) 18. 11. 2015, 23:17 (CET)

Dobrý večer, všiml jsem si, že jste přidal další kousek - Sen letní noci, který jste přeložil jako Sen noci svatojánské. Přimlouval bych se ovšem za název Sen letní noci, aby byla zachována ona odlišnost (La songe - La reve) i pro češtinu. Učinil tak kdysi i pan Šulc, se kterým jsem kdysi na toto téma rovněž hovořil. Díky, s pozdravem MirLerch (diskuse) 25. 11. 2015, 20:12 (CET)

Dobrý večer, podle systémů pojmenování tady na Wikipedii i podle mého úmyslu by takové články měly být pod jménem, pod jakým je uvádí česká literatura, což je v případě méně známých Offenbachových děl prakticky pouze pan Šulc. Takže rád bych použil to, co používá on; bohužel jeho knihu po ruce nemám, takže jsem to nemohl ověřit (při příští návštěvě v Čechách to napravím). Proto jsem při volbě názvu váhal, ale nakonec jsem se řídil tím, co je napsáno v článku Jacques Offenbach, protože jsem měl z nějaké dřívější diskuse pocit, že jste tam ten seznam děl dopsal Vy; ale pokud Vám rozumím dobře, mýlil jsem se a tyto pasáže nemají Vaše imprimatur. Mohl bych Vás požádat, abyste se na ten seznam podíval a případně jej opravil nebo mi dal vědět, co je třeba opravit? Rád bych z něho vycházel pro další články.

Jinak děkuji za pozvání výše. Mám jen strach, že jsem schopen slíbit něco, co bych pak nemohl splnit, nemám tolik času a chybí mi potřebná soustavnost, i zdejší články píšu velmi pomalu, moje plány mnohokrát přesahují výsledky. Několik dalších článků mám ve stadiu přípravy, ale ovšem čím známější nebo významnější předmět – v tomto případě Offenbachovo dílo – tím déle mi to trvá. A sem přispívám i proto, že tu například na Offenbacha narazí i lidé, které by hledat specializované stránky nikdy nenapadlo, takže se mohu chlácholit, jakou že to šířím osvětu. Proto bych pro Váš projekt nerad něco sliboval předem, ale ovšem upozorněte mne, pokud by se realizoval!--RPekař (diskuse) 25. 11. 2015, 21:09 (CET)

Dobrý večer, chápu. Samozřejmě Vám vědět dám, ale jsem na tom s časem asi podobně jako Vy, také já pobývám relativně často mimo ČR, ve Francii. Jinak seznam děl je skutečně dle mého seznamu orchestrální a hudebně-dramatické tvorby J.O. a české překlady jsou většinou dle pana Šulce. Tento název však někdo zřejmě opravil. Ale ani na pana Šulce se nedá stoprocentně spoléhat - název pantomimy Polichinelle dans le monde například přeložil jako Polichinell ve světě, což je vlastně jen otrocký překlad, nekorespondující ani s dějem. Já tuto maličkost nazývám Polichinell ve společnosti, možná by bylo ještě výstižnější v nóbl společnosti...co myslíte? Také Pilulky ke křtu není správně, ve Francii se podle starého zvyku darují ke křtu různě ozdobně zabalené cukrovinky, perníčky, makaronky atd atd., kterým se říká právě Dragées du bapteme. Nemám k dispozici libreto, ale myslím, že se tam o žádných pilulkách ani nehovoří... Seznam tedy projedu a opravím, Sen nechám na Vás, nemám až takové zkušenosti s Wiki a nevím, abych Vám nezničil odkaz na Vaši novou stránku. Jinak jsem moc rád že šíříte osvětu, byl jsem Vaši iniciativou mile překvapen!! Snažím se o totéž, ale jde to ztuha. Před časem se mi povedlo několika studentům konzervatoře odstranit z hlavy zažité "pravdy" o Offenbachovi a Meyerbeerovi, dokonce se z nich stali nadšení propagátoři jejich hudby. Zůstávám Vám k dispozici a přeji pohodové dny. MirLerch (diskuse) 25. 11. 2015, 23:32 (CET)

Dobrý večer, děkuju, o Sen se postupně postarám. Ostatně Dovolenku jsem také původně založil jako Dovolenku po čepobití a pak ji přesouval. A na věci jako Polichinelle dans le monde a Les dragées du baptême hned tak určitě nedojdu...--RPekař (diskuse) 25. 11. 2015, 23:42 (CET)

Ještě maličkost - asi možná víte, v prosinci má v Lyonu premiéru Král Mrkev!! Keck objevil mnoho zajímavého, jsem zvědav - budu tam! Hlavně aby to nedopadlo jako v Baden-Badenu, kde dostali k dispozici novou kritickou edici Trebizondské princezny (včetně částí, které Offenbach pro Paříž vypustil a následně některé fragmenty z odstraněného použil pro Fantasia) a výsledkem bylo naprosté torzo bez sborů, o nově objevených notách ani nemluvě. Keck měl pak logickou otázku: proč se tak stalo a proč byla inscenace tak odfláknutá? Odpověď byla nečekaná a neuvěřitelná: Protože tenhle žánr nesnáším... co dodat MirLerch (diskuse) 25. 11. 2015, 23:51 (CET)

Dobrý večer, Vážený pane Pekaři, všiml jsem si, že jste opět přidal několik novinek. Rád bych Vás upozornil na malou chybu, týkající se portrétu H. Crémieuxe. Za tuto chybu ale nemůžete Vy, protože jste přejal obrázek ze zahraniční wikipedie. Bohužel tento není správný. Na obrázku totiž není libretista Offenbachových děl, ale představitel Johna Styxe pan Bache! MirLerch (diskuse) 24. 1. 2016, 22:59 (CET)

Dobrý večer, zdravím Vás v novém roce a děkuji za upozornění. Nahrál jsem do úložiště a doplnil do článku nyní již snad správnou fotografii. Bohužel žádné relevantnější a autorsky volné obrázky přímo k Le financier et le savetier jsem nenašel.

Jaký byl Le Roi Carotte? Do Lyonu jsem ovšem cestovat nemohl, napsal jsem tam se žádostí, zda by mi mohli alespoň prodat program, ale bez odezvy.

Jako vždycky budu rád za Vaše případné opravy a chtěl jsem s Vámi zkonzultovat ještě některé názvy k věcem, které připravuji:

• • Les deux aveugles – seznam uvádí Dva slepí (podle pana Šulce?), ale myslím, že se u nás hrálo jako Dva slepci, tak je uvádí i knížečka Ratibora Budiše. Líbilo by se mi to více už proto, že slepí je možné chápat i nenáležitě metaforicky.
  • Pépito – Mám zvolit tradiční Děvče z Elizonda? Hrálo se to také jako Dívka z Elizonda nebo Děvče z Elisonda (to Elisondo by tam být nemělo, to tam myslím dodaly některé německé verze, aby to Němci nečetli "Elicondo"). Nebo mám doslovněji zvolit Pepito nebo Pépito? V tom případě bych to jméno použil raději bez francouzského akcentu, když má být španělské...
  • Vert-Vert – v seznamu je Kakadu, mám to použít? Nebyl bych proti, pod tím názvem se v 70. letech 19. století hrál i v Praze (i když v němčině), ale nevím, zda to není zastaralé.

S pozdravem --RPekař (diskuse) 24. 1. 2016, 23:26 (CET)

Dobré dopoledne, děkuji za přání a i já Vám přeji v roce 2016 hodně úspěchů.

• Několik obrázků k Finančníkovi existuje, ale nejsem si jist zda jsou, jak říkáte, autorsky volné. Možná snad titulka k původnímu klavírnímu výtahu a nevím jak to je s litografií k německému vydání partitury, ale ta asi patří stále fungujícímu nakladatelství Bote a Bock.

• Král Mrkev nebyl špatný, ale... přiznám se, že jsem nebyl zcela nadšen. Kostýmy skvělé, ale Pellyho režie mne nepřesvědčila, jako by už vykazoval jisté opotřebování. Velkou slabinou byl dirigent, mladičký Aviat nebyl správnou volbou, zejména vzpomenu-li na to, jak Offenbachovy partitury uváděl v život M.Minkowski. Pro nezkušeného dirigenta to byl trochu tvrdý oříšek. Ještě že mnohé zachránil vynikající orchestr! A samozřejmě výtečný sbor! Celkově tedy lepší průměr. Představení by mělo vyjít na DVD a možná i na CD. A pokud vše půjde dobře, pak se na CD dostane čtyřaktová verze!! Bylo by to dobré, neboť mnoho skvělé hudby zůstalo ležet ladem (mám moc rád zejména prokomponovaný obraz "Brnění"). Ale ono je to těžké, Mrkev je nejrozsáhlejší a nejsložitější Offenbachova partiturou....

• se Slepci si asi hlavu nelámejte, je to myslím jedno. Historicky hráváno jako Slepci, pan Šulc začal razit přídavné jméno a v tomto tvaru se pak tento název začal objevovat nejen v divadelních programech, ale i v tehdejších odborných článcích, jejichž autoři čerpali právě z knihy Papá Offenbach. Vzhledem k tomu, že je to jediná česky psaná Offenbachova monografie, zůstal bych u názvu Dva slepí. Přiznám se, že jsem si na to zvykl a dávám mu přednost.

• Co se týká dalších dvou děl, nechal bych původní názvy. Německá označení bych pouze zmínil v textu, ale držel bych se originálu. Tedy PEPITO - bez aksánu (pod tímto názvem dílo nahrál i Československý rozhlas) a Vert-Vert. U papouška je to složitější, slovo Vert znamená nejen zelený, ale ve slengu též sukničkář, proutník, nezbeda atd. I tak bych se ale držel původního titulů a nepřejímal ony podivné tituly z devatenáctého století. Pak bychom i Helenu museli označit za SLIČNOU, Král Mrkev by byl MRKVIČKA, Dámy z tržnice PAŘÍŽSKÉ ZELINÁŘKY, Pan Karfiol PAN KONIKLEC atd.

Přeji pěkný den! MirLerch (diskuse) 25. 1. 2016, 11:07 (CET)

Seznámení na dálku a spolupráce ohledně francouzských oper

Dobrý den, Mirku - snad Vám tak mohu říkat. Bohužel Vy zatím nebudete ode mne vědět moje křestní jméno - ani příjmení. Snad někdy později. Mám ten pocit, že Vás, pana Pekaře a mne spojuje jistá životní situace, která nám umožňuje chodit do určitých divadel. Ovšem co se mne týče, tak se do Lyonu nedostanu. Byl jsem sice už v Met a ve Státní opeře ve Vídni, ale to byly spíše výjimky. Zato intenzívně sleduji, co lze vidět na Arte a 3Satu - je toho hodně. Na ČT Art také sem tam něco je, jak jsem se dozvěděl, ale spíše dosti staré produkce, které mohou zaplatit. To je skoro smutné.

Možná jste si všimnul, že jsem dosti podstatně upravil článek Francouzská opera. Udělal jsem to na vyzvání, podle nejlepšího vědomí a svědomí. Mám ale u určitých lidí vroubky, tak se mi dostalo spíše pokárání než pochvaly. Článek ale tak zůstal a podstatně se zvýšila jeho návštěvnost (viz moje diskusní stránka). Ale také návštěvnost u Offenbacha, Masseneta a zajisté i u jiných. Dokonce i u Verdiho, jehož Vêpres siciliennes mi kdosi z článku zase odstranil. Apropos, jaký vztah máte k Massenetovi? Já ho mám rád, teď se začínám po částech dívat na jeho Werthera ze záznamu (3Sat), zpívají tam Marcelo Álvarez a Elīna Garanča. (Udělal jsem prakticky seznam, ovšem naprosto neúplný, potřebných operních pěvců a pěvkyň na Požadovaných článcích. Je to všechno červené, není článek ani o Marii Malibran. Upozorňuji na způsob psaní příjmení. Dokud se bude prosazovat jistý způsob, omezím se na nové články o pěvcích. Založil jsem články Jonas Kaufmann a Joseph Calleja - ani ty nebyly, potřebují ale rozšířit. Skvělý Kaufmann v Donu Carlosovi nedávno, společně s Anjou Harteros.) Offenbach: Les Contes d'Hoffmann je pro mne něco úžasného. V televizi byly Povídky už mnohokrát.

Pokud máme trochu odlišné priority, Vy a já, tak to by nemělo vadit užší spolupráci. Já umím trochu francouzsky, ale bez přehánění prakticky perfektně ovládám němčinu a hodně také angličtinu. Mé zájmy jdou ale také směrem k historii a politice, i té aktuální. Velmi mne baví zkoumat, kdo byl doopravdy William Shakespeare. V tom směru je velmi mnoho nových poznatků, které tu starou teorii staví do podivného světla.

Tak to by bylo zatím vše. Přeji Vám nadále hezký den, Mirku, a doufám, že mi tady odpovíte. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 11. 2015, 11:04 (CET)

Pokud Vám smím dát praktickou radu, tak byste tady měl hodně výhod, kdybyste se zde „zmodřil“. To se dělá zhruba tak, že založíte svoji uživatelskou stránku. Není třeba toho tam napsat mnoho. Podívejte se na mou stránku, tam jsem napsal jen velmi málo a dodal jsem tam tzv. Babylon - nebo jak se to jmenuje. Pak myslím (in my humble opinion - IMHO) budete mít přístup k více informacím a budete mít dokonce asi i více práv jako wikipedista. --Zbrnajsem (diskuse) 26. 11. 2015, 11:10 (CET)

Dobrý večer, Vážený pane z Brna. Velice se omlouvám, že jsem zatím nereagoval, ale poslední týden jsem značně vytížen. Určitě se ale za Vámi vrátím. Díky za pochopení a přeji pohodové dny. M MirLerch (diskuse) 2. 12. 2015, 00:40 (CET)

Chápu Vás, pane kolego. Operní resp. operetní svět je tak rozsáhlý, že není jednoduché se o všem vyjadřovat. Zcela náhodou mám něco o tom Králi Mrkvi (nebo jak) v Lyonu. Je škoda, že teď to nemohu zapracovat do Wikipedie, chystám se na cestu. Pokud máte na to právo (nevyznám se tak moc v pravidlech), co kdybyste si našel chvíli času a hlasoval do 5. února 2016 pro všechny tři kandidáty do Arbitrážního výboru (WP:AV atd.)? Obávám se, že by po tom 5. únoru mohl být AV zcela ochromen, zcela nefunkční. A co potom? Mimochodem, kolega RPekař je jedním ze tří kandidátů a jeho volba je prakticky jistá, ale ti další dva kandidáti Vachovec1 a Rosičák na tom dobře nejsou. Též hezké dny přeji, --Zbrnajsem (diskuse) 25. 1. 2016, 12:05 (CET)

Dobrý den, pane kolego. Přiznám se, že nejsem v těchto věcech zběhlý, pokud byste mě navedl, mohl bych se o hlasování pokusit. A co konkrétně máte o Mrkvi? Děkuji a přeji pěkný den i šťastnou cestu! MirLerch (diskuse) 25. 1. 2016, 12:30 (CET)

Myslím, že na podkladu těchto linků to snadno najdete:

• Wikipedie:Arbitrážní výbor/volby leden 2016/Rosičák
• Wikipedie:Arbitrážní výbor/volby leden 2016/Vachovec1
• Wikipedie:Arbitrážní výbor/volby leden 2016/RPekař

Ohledně Mrkve mám - nebo jsem měl - článek z Frankfurter Allgemeine Zeitung od Eleonore Büning (tuším, že to napsala - a že tedy byla v Lyonu). To je vynikající hudební kritička, která pravidelně píše do fejetonu FAZ. Moc se omlouvám, nevím, kdy se k tomu dostanu. Napřed si to asi naskenuji a pak uvidím. Děkuji za přání a srdečně Vás zdravím, --Zbrnajsem (diskuse) 25. 1. 2016, 12:48 (CET)

To je hrůza, já ten článek tady v tom zmatku nemohu najít. Někde jsem jej založil. Ale měl jsem to, a byla to velmi pozitivní recenze. Bylo to snad už v lednu - nebo maximálně v prosinci 2015. V knihovně by se to dalo najít. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 1. 2016, 12:50 (CET)

Díky moc. A článek pokud najdete mi prosím naskenujte a pošlete. Několik recenzí mám, ale od této paní ne. Díky a hezký den MirLerch (diskuse) 25. 1. 2016, 12:55 (CET)

Slečna Muška aj.

Dobrý den, mám další prosby o radu. Jednak bych váš ovšem poprosil, abyste se někdy podíval na Mademoiselle Moucheron, třeba ohledně té nahrávky, ale také: nevíte něci bližšího o tom, jaký byl Delibesův podíl na partituře? Většina pramenů, pokud ho zmiňuje, prostě tvrdí, že dílo instrumentoval – ale že by se tolikrát už tak-tak uvedlo a přece nebylo Offenbachem vůbec instrumentováno?

Ale také mám další dotaz, opět na název: Pierrette et Jacquot. Právě jsem článěk v přípravě dokončil, ale název mi ještě vrtá hlavou. V seznamu je Petřička a Žak, ale není to trochu zvláštní česko-francouzská kombinace? Nemělo by to být buď něco jako Petřička a Kuba – nebo prostě Pierrette a Jacquot? Také mám celkově problém se jmény postav: nechci (a podle pravidel bych neměl) podle vlastní fantazie počešťovat jména ostatních postav, ale když pak vyprávím děj, působí podivně, pokud počešťuji jen jména titulních postav a zbytku nechávam francouzská... Myslel jsem, že bych – ať už je samotný název jakýkoli – ponechal v popisu děje celkově francouzská jména, české varianty pak uvedl jen v seznamu postav tam, kde je odněkud mohu vyčíst, a případná „mluvící jména“ doprovodit překladovou poznámkou. Co si o tom myslíte? Tento problém je ovšem ještě větší třeba u Croquefera a Vent-du-Soir, kde rád použiji názvy podle pana Šulce, ale potom v popisu dějem mi jména ostatních postav dělají problém. – Až se dostanu k dílům uváděným u nás běžněji, alespoň tyto otázky odpadnou a můžu se opřít o zažité překlady.

A jen tak mimochodem, také se mi zdá, že Pellyho inscenace jsou v posledních letech trochu sázka do loterie, ne každé dílo mu také sedí. Viděl jsem Ravelovy opery v Glyndebournu a ty byly vynikající ve všech ohledech, a přitom musel zahánět porovnání s geniální výpravou Maurice Sendaka, ale Don Quichotte, kterého jsem viděl u nás v Bruselu, bylo velké zklamání.--RPekař (diskuse) 6. 2. 2016, 20:38 (CET)

Dobrý večer, není Jacquot něco jako šašek? To je jen můj momenutální nápad. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 2. 2016, 20:49 (CET)

Sorry, na fr:wiki k tomu nic takového není. Jacquot je celkem běžné příjmení. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 2. 2016, 21:46 (CET)

Dobrý den, nahrávku mám a je skutečně bez dialogů. Nebo jste se chtěl zeptat ještě na něco jiného? Co se týká Delibesa a jeho podílu - Offenbach instrumentoval pouze část díla. Z uvedení vždy sešlo a Offenbach se okamžitě začal zabývat dalšími projekty. Chybějící instrumentaci tedy po Offenbachově smrti dokončil L. Delibes, jež rovněž sestavil celou předehru (podobně jako ke Krásné Luretě). Petřička a Žak - pan Šulc se z toho nakonec vylhal celkem šťastně (za komunistů se člověk musel, chtěl-li dát svému potomkovi cizí jméno, spokojit s jeho počeštělou variantou - má někdejší přítelkyně se například jmenovala Žakléna!!! ), protože napsat Petřička a Jacques se mu moc nezdálo... (a tvar Jacquot je u nás tvarem docela neznámým). Jinak si stejně jako Vy myslím, že by se jména postav do češtiny překládat neměla. V překladu Yona k tomu osobně přistupuji tak, že pokud je jméno něčím zajímavé, vtipné, případně má nějakou souvislost s vyzněním děje, pak jméno přeložím do závorky, avšak dál striktně používám jeho francouzský tvar. Tedy podobně jako vy. Ale ten Croquefer.. Jeho autoři nejen že vytvořili směšná jména, ještě je doplnili humornými popisky. Nakonec jsem se rozhodl, že před stručný obsah děje, v němž důsledně používám originální tvary jmen, jsem umístil seznam jednajících včetně překladu jejich jmen a charakteristik - níže kopíruji:

Osoby a obsazení:

Croquefer (Chrupželezo), rytíř bez víry a studu - Pradeau. Ramasse-ta-Tête (Setnihlav), duchaplný a srdečný džentlmen, jeho synovec - Tayau. Boutefeu (Palič), sveřepý panoš - Léonce. Mousse-à-Mort (Smrtihňup), poněkud nekompletní rytíř, jež se právě navrátil z Palestiny - Michel. Fleur-de-Soufre (Sirný kvítek), nešťastná princezna, na loutnu drnkající jak Paganini, ochotná státi se vražednicí - slečna Mareschalová.

Pellyho Quichotta jsem neviděl, ale strašně mne zklamal Robert ďáblel v Covent Garden. MirLerch (diskuse) 7. 2. 2016, 16:13 (CET)

Ten mě přímo naštval! Propásnutá velká příležitost rehabilitovat toto dílo. Navíc jsem ho viděl poměrně nedlouho po Hugenotech (Olivier Py), ze kterých všichni odcházeli úplně ohromeni (ba i mí přátelé wagneriáni).

A další dotaz, na který jsem ještě s Pierrette et Jacquot narazil: Boîte au lait. Mlékařka a hrnec mléka je hezký lafontainovský název, ale dá se těžko napasovat na faktický děj. Jednak tam není žádná mlékařka (hrdinka je švadlena, která je pravda na cestě k mlékaři pro mléko), potom také „hrnec mléka“ je ovšem hrnec, ve kterém již mléko je, zatímco zde hrdinka nikdy k mlékaři nedorazí a do její nádoby se nikdy mléko nedostane, naopak v ní ukrývá různé písemnosti. Takže smysl by dávalo leda „hrnec na mléko“, ale nebyla by věcně lepší „konev na mléko“? Promiňte, Vaše odpověď mi připomenula, že vlastně při překladu musíte řešit stejné otázky, což mne jen povzbuzuje k dalším a dalším dotazům... Jednou bohdá Váš překlad vyjde a já ty články celkově zkontroluji s ním v ruce.

Také děkuji za Croquefera, právě nějakým takovým způsobem jsem měl na mysli postupovat ve článku a rád zmíním Vaše překlady, než abych vymýšlel vlastní. Když byste měl podobný postup třeba u Vent-du-Soir, řekněte mi, prosím. – U nahrávky Slečny Mušky jsem měl na mysli, jestli třeba nevíte rok pořízení, to jsem nedohledal.--RPekař (diskuse) 7. 2. 2016, 16:45 (CET)

Vaši přátelé wagneriáni smějí chodit na Meyerbeera?? Ti moji mají zapovězeného i Donizettiho, Rossiniho...o Offenbachovi nemluvě! Chodí se mnou jen jeden a na "tajňáka"! :-) Jinak, nahrávka nemá dataci ani ve fr.rozhlase, ale měl by to být přelom 60 a 70 let. Vent-du-Soir je jedna z mále výjimek, kde užívám českých jmen (Večerní Vítr, Kurážný Králík), protože tato hříčka je tu a tam inscenována i v našich krajích, byť bez hudby a v překladu překladu (někteří uvádějí úpravě) J.N. Nestroye - Naposledy plzeňská Alfa a Český rozhlas - a užívá těchto počeštělých jmen. Navíc si myslím, že zde mají jména podobnou funkci jako jména indiánská, která pochopitelně rovněž překládáme. K Mléčníku se ještě vrátím, nyní se musím bohužel vzdálit. MirLerch (diskuse) 7. 2. 2016, 18:22 (CET)

Dobrý večer, ještě bych měl takovou faktickou. Není příliš vhodné překládat "bouffonnerie musicale" jako hudební klauniádu, takový termín neexistuje. Zůstal bych u označení "hudební bufonerie", který je jasný a má oporu i v odborné literatuře, ostatně, italská buffa se rovněž nenazývá "klauniádou". Díky, a přeji pěkný zbytek dne MirLerch (diskuse) 8. 2. 2016, 20:07 (CET)

Á, to je nedorozumění z mé strany. Měl jsem pocit, že jste "klauniádu" někde používal Vy a že Vás tedy sleduji, ale ovšem jsem se mýlil, možná to byla neurčitá vzpomínka na tu "činiádu" u Ba-ta-clanu. „Bufonerii“ rád dám přednost.--RPekař (diskuse) 8. 2. 2016, 21:14 (CET)

Dovolil jsem si tedy u Rybářů opravit sám, prosím pěkně... MirLerch (diskuse) 8. 2. 2016, 23:06 (CET)