Diskuse s wikipedistou:Dana Klimešová 2

Vítejte na české Wikipedii!

Dobrý den! Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si na úvod některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Jak editovat – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články – Slovníček

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, využijte stránku Potřebuji pomoc nebo navštivte klub Wikipedie ve svém okolí; chcete-li navrhnout nějakou změnu, přidejte ji do diskuse Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách můžete na příspěvky reagovat kliknutím na tlačítko [ odpovědět ].
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie. Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Do you speak English? Please see the welcoming message in English. • Говорите по русски? Прочитайте сообщение на русском. • Sprechen Sie Deutsch? Lesen Sie Begrüßungsnachricht in Deutsch. • ¿No hablas checo? Ve la mensaje de bienvenida en español. • Bạn có nói được tiếng Việt không Kiểm tra tin nhắn chào mừng bằng tiếng Việt.

---

, --OJJ, Diskuse 10. 2. 2023, 17:15 (CET)

Dobrý den, je mi to líto, ale Váš příspěvek musel být odstraněn, jelikož byl psán neencyklopedickým stylem, a do Wikipedie se tudíž nehodil. Zkuste to jinak; podívejte se na průvodce a nápovědu, zejména sekce první krůčky v editaci, styl či jak editovat stránku. Pokud něčemu nebudete rozumět, vyzkoušejte si editaci na pískovišti nebo se zeptejte ostatních. Těšíme se na Vaše další příspěvky.

Část byla navíc opsána z [1]. Děkuji za snahu, ale je nutné články zakládat vlastními slovy a v encyklopedickém stylu. Pokud něčemu nebudete rozumět, neváhejte se mi ozvat. --OJJ, Diskuse 10. 2. 2023, 17:15 (CET)

Tvrz na Gandii

Dobrý den, děkuji Vám za informace v článku Tvrz na Gandii. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, aby splňoval základní požadavky na vzhled, encyklopedický styl a jazyk článků. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá odložené smazání. Děkuji za pochopení. --OJJ, Diskuse 13. 2. 2023, 18:43 (CET)

díky moc,jen jsem se chtěla zapojit do soutěže a mám ještě informace o tvrzi,kterou nemáte ve Wikipedii zachycenou a to je škoda.Fakt to jinak neumím,jen jsem chtěla k něčemu dobrému přispět a asi to není dobré.Oslovila jsem muzea,kronikáře,archeologii...atd...je mě to líto,ale alespoň Vám posílám to,co se mě ještě podařilo objevit a o čem nemáte zatím záznam...

už se sem nikdy nebudu angažovat,ale tyto dvě popsané tvrze by bylo škoda nedat do Wikipedie,aby o tom lidé věděli a mohli se přijet podívat...stojí to zato .Prosím,můžete mě nějak pomoci??? Nějak je ,prosím,dejte do formátu,který potřebujete...

Opravdu je toto můj první a zároveň poslední pokus...

ještě mám z místa obou bývalých tvrzí fotografie...

s pozdravem

Dana Klimešová

Újezd u Brna

Revoluční 329

66453

tel.603322540

email klimesova.dana@seznam.cz

TVRZ OTNICE

zřícenina tvrze Otnice  

OTNICE

Obec Otnice se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji, 11 km jihozápadně od Slavkova u Brna a 20 km jihovýchodně od Brna, 210 m nad mořem, v jihovýchodním výběžku pahorkatiny Ždánického lesa. Žije zde přibližně 1 600 obyvatel.

V  dnešním remízku na kopci Strážek, přímo nad Obecním úředě obcí Otnice je remízek,kde stávala tvrz.Tvrz,která se jmenovala Otnice.

První dochovalý pramen je ze 17. prosinec 1255, kdy byl v okresním městě Znojmě podepsán testament znojemského purkrabího Bočka z Obřan, svědecky stvrzený vladyky Hypolitem a jeho synem Jindřichem z Otnic. Inkriminovaná závěť, tím nepřímo dokazuje existenci jejich sídla, které muselo snad již v 1. pol. 13. st. stát. Rodové sídlo patrně obýval až do r. 1351, kdy paní Přibka z Otnic prodala své majetky i se vším příslušenstvím pánům z Jakubova. Od pol. 14. století se pak majitelé často i rychle střídali a mezi mnohými najdeme pány z Pernštejna, z Heraltic, z Hradiště či z Kravař, kteří r. 1378 po pěti letech držení tvrz Otnice prodali rytíři Geblinovi z Kučerova a Hrušovan u Znojma. Jenže ten se nově nabytého majetku zbavil ještě rychleji než oni a časté rychlé střídání vlastníků tvrze Otnice znovu pokračovalo. Jen v roce 1385 se na otnickém areálu vystřídali čtyři majitelé a poč. 15. st. se navíc stal součástí složité a na tehdejší dobu velmi nepřehledné soudní pře několika rodin táhnoucí se po mnoho let i generací. Do nevyřešeného sporu vstoupily husitské války, které historii tvrze Otnice ještě více znepřehlednily, na další dlouhou dobu protáhly a vše v pol. 2. tisíciletí ještě nanovo zamíchala následná dědická řízení. Všemu učinil konec r. 1598 Jan Kryštof Jäger z Pušdorfa, který areál koupil a ještě v závěru 16. st. již zpustlou tvrz Otnice velmi nákladně přebudoval. Po jeho smrti 13. prosince 16o5 se otnická tvrz stala opětovně předmětem rozporů, což vyřešil poručník statků Jiřík Perger z Pergu tak, že 4. května 1611 vše prodal Vilému Přepyskému z Rychemburku. Posledně uvedený zástupce nižší šlechty coby evangelík ale stál v čase 3o-ti leté války na špatné straně a když r. 162o při bitvě na Bílé hoře padl, bylo jeho sídlo v Otnicích, dle některých, pobořeno a vypleněno. V rámci konfiskací byly poté veškeré statky pánů z Rychemburka zabaveny a r. 1626 je odkoupil Maxmilián z Lichtenštejna. Připojením tvrze Otnice ke ždánickému panství ztratil objekt svůj původní sídlení účel a tím, že byl celý areál značně poničen, neměl bohatý rod zájem na jeho  obnově. Zbytek použitelného stavebního materiálu z otnické tvrze poté rozebrali místní obyvatelé na stavby svých domovů a to, co zůstalo ležet ladem, pohltila příroda. Na ruiny otnické tvrze časem všichni zapomněli a jako součást lichtenštejnského majetku byl r. 1945 zestátněn. Od 2. poloviny 20. století, kdy se zřícenina tvrze stala majetkem obce Otnice zarůstala travou i náletovými dřevinami a na přelomu 2. a 3. tisíciletí byla při orientačních sondážních archeologických pracech její existence potvrzena. Areál zříceniny tvrze Otnice je v majetku obce i dnes a je stále veden jako pozemek určený k plnění funkce lesa bez evidence způsobu ochrany či omezení.

Nyní má zřícenina tvrze Otnice podobu hustě zarostlých nevýrazných reliéfních pozůstatků v krajině a z celého areálu se zachovalo pouze drobné torzo ochranných valů i obvodního příkopu.  

Protože je areál zříceniny otnické tvrze ve vlastnictví obce stále veden jako lesní pozemek nemající hospodářský účel, ale  coby remízek s biokoridorem pro úkryt zvěře i drobného ptactva, je pro všechny zájemce o dějiny profánních sídel celoročně veřejně přístupným turistickým objektem.

Obec vybudovala k remízku cestu,osázela ji stromy a brzké době se chystá umístit na místě informační ceduli.A to ve spolupráci s panem Danielem Rubešem,který se tomuto tématu věnuje.

TVRZ OTNICE V DATECH

1. polovina 13. století – Předpokládá se, že otnická tvrz stála.

17. prosinec 1255 – Ve Znojmě byl podepsán testament purkrabího Bočka z Obřan, stvrzený vladyky Hypolitem aJindřichem z Otnic.

1351 - Paní Přibka z Otnic prodala své majetky i se vším příslušenstvím včetně areálu tvrze pánům z Jakubova.

Polovina 14. století – Majitelé tvrze Otnice se často a rychle střídali.

1378 – Páni z Kravař po pěti letech držení tvrz Otnice prodali rytíři Geblinovi z Kučerova a Hrušovan u Znojma.

Poslední třetina 14. století - Časté rychlé střídání vlastníků tvrze Otnice znovu pokračovalo.

1385 - Na areálu otnické tvrze se vystřídali čtyři majitelé!

15. - 16. století – Tvrz Otnice se stala součástí složité nepřehledné soudní pře několika rodin.

1598 – Areál zpustlé tvrze Otnice koupil Jan Kryštof Jäger z Pušdorfa a velmi nákladně ji přebudoval.

4. květen 1611 - Poručník otnických statků Jiřík Perger z Pergu tvrz a vše ostatní prodal Vilému Přepyskému z Rychemburku.

1626 - V rámci konfiskací byly otnické statky pánů z Rychemburka zabaveny a odkoupil je Maxmilián z

Lichtenštejna.

Závěr 1. třetiny 17. století - Připojením k panství Ždánice ztratila značně poničená tvrz Otnice účel sídla

a nebyla obnovena.

1945 - Jako součást lichtenštejnského majetku byl areál zestátněn.

Přelom 2. a 3. tisíciletí - Při orientačních sondážních archeologických pracech byla existence tvrze Otnice potvrzena.

2o21 - Areál zříceniny tvrze Otnice je majetkem obce a jako pozemek určený k plnění funkce lesa je

celoročně volně přístupným turistickým objektem.

Čerpám  i z podkladů pana  Daniela Rubeše,který publikoval články v novinách ZNOJEMSKÝ TÝDEN --Dana Klimešová 2 (diskuse) 14. 2. 2023, 13:21 (CET)

Rozhodně bych byl nerad, abych Vám Wikipedii znechucoval. Na těch článcích ale bude ještě obrovské množství práce, bohužel běžné encyklopedické heslo to zdaleka nepřipomíná... Navrhuji, že bychom to přesunuli do Vašeho uživatelského prostoru a tam se to v klidu dopracovalo. OJJ, Diskuse 16. 2. 2023, 09:44 (CET)

moc děkuji,byl to jen můj pokus...přeji hezký den

Dana Klimešová --Dana Klimešová 2 (diskuse) 25. 2. 2023, 19:51 (CET)

Dobrý den, text článku jsem přesunul na Wikipedista:Dana Klimešová 2/Tvrz na Gandii. --Jvs 27. 2. 2023, 19:22 (CET)