Diskuse s wikipedistkou:Šumachr
Přidat témaZačal(a) jste dobře. Děkujeme za Vaše příspěvky k tvorbě encyklopedie.
Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:
Několik základních rad:
- Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace určitého charakteru, můžete využít stránku Pískoviště.
- Potřebujete-li s něčím poradit, či chcete-li navrhnout změnu čehokoliv, navštivte stránku Pod lípou.
- Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy, či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
- Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky
~~~~
nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují. - Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.
Další informace najdete na portálu Wikipedie.
Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.
Přeji Vám pěkný den a těším se na Vaše další příspěvky! -- Mercy (☎|✍) 19:48, 28. 6. 2008 (UTC)
Kategorizujte
[editovat zdroj]Děkuji za Vaše příspěvky do Wikipedie. Zároveň bych Vás chtěl poprosit, abyste každé nově vzniklé heslo opatřil příslušnou kategorií (popř. kategoriemi). Dělá se to připsáním [[Kategorie:Název kategorie]], například [[Kategorie:Němečtí fyzikové]] na novou řádku u konce stránky.
- Proč kategorizovat?
Kategorizace článků je výhodná, protože uživatelé Wikipedie mohou hledané články procházet nejen podle jména ale též podle právě takto vytvořených kategorií. Jediným kliknutím na odkaz pod daným heslem zobrazí seznam všech článků v dané kategorii, čímž získávají kontext k tématu, které je zajímá.
- Nejčastější příklady
- U osob, u nichž je znám rok narození (a/nebo úmrtí), se přidává šablona [[Kategorie:Narození|Rok narození]], analogicky pak [[Kategorie:Úmrtí|Rok úmrtí]]
- U obcí, okresů, krajů apod. je zvykem vložit minimálně kategorii státu, do kterého patří, například [[Kategorie:Estonsko]]
- U bibliografií osob (popř. též u cizojazyčných názvů, které uvozuje určitý člen) je možno upravit pořadí, ve kterém se tyto budou v kategoriích zobrazovat. A sice přidáním šablony {{DEFAULTSORT|Název, tak jak má být zařazen}}, například pro heslo Jiří Stanislav Guth-Jarkovský by to bylo {{DEFAULTSORT:Guth-Jarkovský, Jiří Stanislav]]}}
- Další odkazy
- Základní kategorie – otevřete (nejlépe v novém okně) pokud nevíte, která kategorie se nejlépe hodí, popř. chcete-li ji nalistovat.
- Nápověda:Kategorie – velmi podrobný popis
- Wikipedie:Kategorizace – další pokyny pro kategorizaci -- Mercy (☎|✍) 18:33, 29. 6. 2008 (UTC)
Přejmenování
[editovat zdroj]Zdravím, přejmenování účtu není možné provést přesunem uživatelské stránky stránky na jiný název. Proto jsem Váš přesun vrátil zpět. O přejmenování můžete požádat naše byrokraty na stránce Wikipedie:Změna uživatelského jména. S přáním pěkného léta -- Mercy (☎|✍) 08:45, 4. 7. 2008 (UTC)
- Za přesunutí se omlouvám.Netušila jsem,že přesunutím svého nicku n ajiný odkaz ho automaticky změním.Tímto děkuji za upozornění. Šumachr 16:41, 10. 7. 2008 (UTC)
Zdravím, chtěl bych Vás požádat, abyste články o mangách psala česky a ne anglicko-česky. Pokud je mi známo, ani Češi, ani Japonci nepatří mezi anglofonní národy, ani pro nás není (zatím - bohudík) angličtina úředním jazykem. Názvy/termíny, pocházející z jazyků, které používají jiný systém písma, než latinku (zvýrazněno záměrně mnou), kde je zvykem přepisovat tato slova foneticky, co nejblíže k výslovnosti, ve speciálních případech určitým dohodnutým systémem přepisu. (příkladem může být čínština). Pro japonštinu existuje チェコ式ローマ字 (čekošiki rómadži) - český styl přepisu z japonštiny do latinky, proto není vhodné používat ヘボン式ローマ字 (hebonšiki rómadži) - hepburnův styl přepisu z japonštiny do latinky (nebo jiné, odvozené systémy přepisu, vhodné pro anglicky mluvící), vhodný pro anglicky mluvící, který zavedl James Curtis Hepburn ve svém japonsko-anglickém slovníku, publikovaném v roce 1886. Kromě těchto zmíněných je ještě několik dalších systémů přepisu z japonštiny do latinky. Podobně jsem proti zlozvyku používat anglický styl přepisu z azbuky, řecké abecedy a podobně. Nejsme Angličané a není vhodné kazit již tak značně anglicizmy (germanizmy a dalšími -izmy) ohrožený mateřský český jazyk. V případě, že si nejste jistá s přepisem a/nebo výslovností, obraťe se prosím na kolegy, kteří jsou s japonštinou obeznámeni aspoň do té míry, aby mohli správně poradit. Děkuji. Přeji hodně elánu do další práce a nenechte se poznámkou znechutit - to nebylo cílem. --Kusurija 24. 2. 2010, 15:53 (UTC)
- Děkuji za upozornění. Budu se snažit na to brát zřetel. Avšak i tomuto vašemu tzv. počešťování mám své výhrady a zásady, na kterých si stojím a mylsím,že nejsem sama. Počeštit respektive napsat jak se to vyslovuje nikoliv jak se to píše, mi nezlobte se, přijde trochu dětinské. I v češtině máme spoustu rize českých slov, která se jinak píšou i jinak čtou, někdy může dojít dokonce i k záměně významu slova, pokud ho napíšu tak jak se vyslovuje a ne tak jak se čte (klasika y/i; s/z) Proto nemohu slouhlasit, že napsat výrazy (zvlášť u anime a amangy, kdy pro některé věci jsou prostě už ustálené výrazy a jakákoliv odchylka může vést k zbytečnému zmatení) foneticky nikoliv gramaticky je dobré. Myslím si, že to má své meze. Hlavně co se týče jmen. Nemohla jsem si nevšimnout přepisu stránky InuYashi na InuJaša. Ano čte se to tak, ale zkuste tohle anime pod tímto názvem najít na internetu. Vyhledávače vás buď přesměrují na InuYashu nebo tento výraz nenajdou. NA druhou stranu náš jazyk je opravdu krásný a byla by škoda ho zanést dalšími cizími slovy. Navrhuji kompromis. Slova se budou psát, tak jak se mají (nikoliv počeštěnou verzí) a do závorek se může psát fonetický přepis (jak se to také píše ve slovnících). Zachová se tak původní název a Češi budou mít i svůj český název, jestli mě chápete. Neberte si tento příspěvek osobně, ale spíš jako radu, že nic nemá přehánět (podívejte do hostorie, zvláště do té části, co se zmiňuje o národním obrození a vzpomeňte si na Jungmana a na jeho počeštění a budete ještě rád, že máme i cizí slova. ;-) ) Šumachr
- "...I v češtině máme spoustu rize českých slov..." - promiňte, mohla byste mi vysvětlit význam slova rize? Ačkoliv jsem Čech, takové slovo neznám. Znám jen slovo "Rize": jedná se o počeštěný název města Rīga ve 3. nevo v 6. pádě, ale to jste zcela jistě neměla namysli. ;-) . To jen jako ilustrace k tomu, proč si Vaše doporučení nebudu až tak moc brát k srdci.
- Ano toto slovo opravdu neexistuje, alespoň s tímto i, ale s y už ano,tedy ryze. Děkuji za upozornění na tuto gramatickou chybu. Ale zase na druhou stranu byste si i vy měl dávat pozor na to co píšete, protože ač jsem Češka, tak nevo mi taktéž nic neříká. Toť k výtkám za pravopis a význam slov. ;-) Šumachr
- "...I v češtině máme spoustu rize českých slov..." - promiňte, mohla byste mi vysvětlit význam slova rize? Ačkoliv jsem Čech, takové slovo neznám. Znám jen slovo "Rize": jedná se o počeštěný název města Rīga ve 3. nevo v 6. pádě, ale to jste zcela jistě neměla namysli. ;-) . To jen jako ilustrace k tomu, proč si Vaše doporučení nebudu až tak moc brát k srdci.
- Nyní ke správnému pravopisu jména InuJaša. Máte pravdu v tom, že v originále v tomto tvaru není. Nemáte ale pravdu v tom, že by v originále mělo být InuYasha, protože v originále je 犬夜叉. Můžete se pokoušet ještě namítnout, že jde o původní přepis výslovnosti. I v tom Vás musím zklamat: původní přepis výslovnosti zní: いぬやしゃ. Chybné by bylo například "犬 夜叉" nebo "いぬ やしゃ" jak by se nabízelo podle běžného úzu pravopisu japonských jmen, psaných v "poevropštěné"/"poameričtěné" formě zápisu v řádcích, psaných zleva do prava a po sobě následujících zhora dolů. Bohužel, nemám tu instrumenty, jak to napsat "úplně správně" - tedy ve sloupečcích, psaných shora dolů a po sobě následujících zprava doleva, jak by to mělo vypadat ve zcela původním textu. Pokud nevěříte, nahlédněte sem. Předpokládám, že nechcete tvrdit, že slovo 犬夜叉 je anglofonního původu... Častost výskytu formy zápisu, nalezeného Googlem (nebo podobnými vyhledávači) nic nenapovídá o tom, zda je tato forma gramaticky správná. Vypovídá pouze o tom, v kolika stránkách se daná forma vyskytuje, bez ohledu na to, zda autoři psali s gramatickými nebo bez gramatických chyb a v jakém jazyce psali. Uznáte jistě, že vyhledávání v české Wikipedii podle originálního názvu by nebylo zrovna praktické, přepisujeme tedy podle českého systému přepisu z japonštiny, který se nazývá, jak jsem již uvedl "čekošiki". Japonci, pokud japonská slova v dobré vůli přepisují do latinky, se nejčastěji orientují na nejčastější "konzumenty" této pomoci - na anglicky mluvící/rozumějící a proto používají někloik systémů přepisu k tomuto účelu vhodných, nejčastěji ヘボン式ローマ字 (hebonšiki rómadži), v některých speciálních případech, kdy by mohlo dojít k nedorozumění - kunreišiki nebo dokonce styl přepisu, používaný spíše pro německy mluvící. (napsáno speciálně pro Wikipedistku シューマッハ [čti: Šumachha]). :-) --Kusurija 25. 2. 2010, 07:20 (UTC)
- Ano, jistě se shodneme na tom, interpretovat původní japonské znění těchto slov do naší mateřštiny je občas velice obtížné a není žádnou výjimkou, že se narazíme na několik navzájem se lišících překladů. Proto bychom se měli vyvarovat dalšímu tzv. matení nepřítele přidáváním jiných výrazů pro stejné slovo. Můžete namítnout, že čeština hodně využívá tohoto jevu, kdy jednu věc je schopná popsat třeba i deseti slovy ( i když někdy dochází k nepatrnému posunu významu) a já s vámi soulasím. Je dobře, že náš jazyk je takto obohacen, některé takové štěstí nemají a ani neví, o co přicházejí. :-) Co se týče vaší ukázky japonských klikiháků (nezlobte se za ten výraz, ale jinak to pojmenovat neumím), tak zde vám nemohu odporovat ani v nejmenším a budu vám muset věřit, neboť se v tomto odvětví neorientuji. Jenom taková všetečná otázka, jak jste dokázal přeložit moji přezdívku? Šumachr
- Co Wikipedie není - ačkoliv to není v článku výslovně uvedeno, Wikipedie také není chat nebo diskusní fórum. Máte svůj rozum, své názory, které respektuji, a předpokládám, že se jimi řídíte v dobré vůli pomoci zlepšit kvalitu Wikipedie. Protože ke svým poznámkám nemám co podstatného dodat, tuto diskusi končím. Přeji hodně úspěchů v dalších editacích. --Kusurija 26. 2. 2010, 07:46 (UTC)
- Ano, jistě se shodneme na tom, interpretovat původní japonské znění těchto slov do naší mateřštiny je občas velice obtížné a není žádnou výjimkou, že se narazíme na několik navzájem se lišících překladů. Proto bychom se měli vyvarovat dalšímu tzv. matení nepřítele přidáváním jiných výrazů pro stejné slovo. Můžete namítnout, že čeština hodně využívá tohoto jevu, kdy jednu věc je schopná popsat třeba i deseti slovy ( i když někdy dochází k nepatrnému posunu významu) a já s vámi soulasím. Je dobře, že náš jazyk je takto obohacen, některé takové štěstí nemají a ani neví, o co přicházejí. :-) Co se týče vaší ukázky japonských klikiháků (nezlobte se za ten výraz, ale jinak to pojmenovat neumím), tak zde vám nemohu odporovat ani v nejmenším a budu vám muset věřit, neboť se v tomto odvětví neorientuji. Jenom taková všetečná otázka, jak jste dokázal přeložit moji přezdívku? Šumachr