Diskuse:Vesmír

Fakta

Kromě toho, že v tom článku zcela chybí informace např. z filosofie či náboženství, mám pochybnosti o přesnosti tam uváděných fakt. Zdá se mi, že se zde jako fakta prezentují dosud ne zcela prokázané názory. Opravdu už jsou otázky ohledně zrychlování rozpínání, temné hmoty atd. víceméně jasné? Článku by prospělo výrazné rozšíření (a reorganizace některých informací), ale na to si sám příliš netroufám, od absolvování čtyř(?)kreditové astrofyziky už jsem lecos zapomněl. ;-) Jelikož vím, že tu je kolem dost odborníků, rád to nechám na nich. --Mormegil ✉ 15:48, 12. 11. 2005 (UTC)

Předělal jsem první dva odstavce. K odstranění šablony by bylo vhodné se podívat ještě na ty další. O věcech z filosofie či náboženství nemluvě. Výrazné rozšíření určitě ano - ale pozor na duplicity, existuje např. rozsáhlý článek Velký třesk. --Wikimol 18:39, 14. 11. 2005 (UTC)

Zrychlování rozpínání se považuje za prokázáné. Množství temné hmoty a temné energie také. WMAP převrátil naše poznání Vesmíru vzhůru nohama. Samozřejmě, v měření může být vždy nějaká systematická chyba, ale nedá se s to předpokládat. Jsou ještě nějaké pochybnosti?

Mimochodem, naměřené množství temné energie se od teoreticky vypočítané hodnoty z KTP liší o 120 řádů. Vznikly už i modely, které počítají s tím, že projevy temné energie jsou ve skutečnosti důsledky svinutých dimenzí, ale tohle se za prokázané určitě považovat ještě nedá.

Jináč rozšiřování a úpravy jsou určitě vítány. Článek jsem jen tak prolétl, jestli tam není opravdu něco úplně mimo a podle mě není. --Miraceti ✉ 18:54, 14. 11. 2005 (UTC)

Nebyl bych tak optimistický. Např. toto Největší část vesmíru tvoří temná energie (energie vakua), kterou můžeme díky Albertu Einsteinovi vypočítat. Pomocí vzorce E=mc² vypočítáváme hmotu, která náleží odhadované energii vakua. sice na první pohled není uplně mimo, ale znamená to asi toto Největší část energie másla tvoří tuky, jejichž hmotnost můžeme díky Blátotlačce Másložravé vypočítat. Pomocí vzorce 1kg=1000g vypočítáme hmotnost tuku, které odhadujeme ve čtvrtkilovce másla. To je skoro tak dobré, jako můj kondenzovaný popis reliktního záření: Toto tzv. reliktní záření je dosud pozorovatelné jako tzv. reliktní záření. :-) --Wikimol 19:16, 14. 11. 2005 (UTC)

Procentuální poměr temné energie se dnes už nijak vášnivě nediskutuje. Spíš to, co to ta temná energie vlastně je. Osobně bych tu číst o E=mc² vyhodil. --Miraceti ✉ 20:10, 14. 11. 2005 (UTC)

Pozorovatelný vesmír má průměr 78 miliard světelných let? Já jsi myslím,že pro nás je pozorovatelný jen ten vesmír, odkud k nám mohlo doletět světlo, tedy o dost méně, viz např. http://objekty.astro.cz/galaxie/nase/universe.html. Zkrátka jsi myslím, že pro nás horizont je někde jinde --Mirek256 19:40, 14. 11. 2005 (UTC)

Tak jednoduché to není. Vesmír expanduje. Představte si, že informace ("světlo") urazí 9j, pak se rázem všechny vzdálenosti zdesetinásobí, a pak doběhne 10j. Celkem bude horizont ve vzdálenosti 100j, ačkoli z rychlosti světla by plynulo 19j. --Wikimol 19:53, 14. 11. 2005 (UTC)

Průměr pozorovatelného Vesmíru je dost zajímavý problém definice. Ono je důležité, co si pod tím průměrem představujeme. Těch 78 miliard světelných let je dvojnásobek vzdálenosti, ve které jsou nyní ty nejvzdálenější objekty, které pozoroujeme. Problém je, že my ty objekty vidíme, jak vypadaly před nějakými 10-12 mld lety. Za tu dobu se i Vesmír v jejich blízkosti rozepnul. Takže průměr není těch 20-24, ale 78. To číslo je vlastně spočítané díky poměrně přesnému měření zrychlování rozpínaní, přičemž se měří i to, jak se Vesmír rozpínal dříve. --Miraceti ✉ 20:10, 14. 11. 2005 (UTC)

Zrychlená expanze byla novějším měřením popřena, viz [1]. Původní objev měl jen 3 sigma a novější měření bylo provedeno na více než desetkrát větším počtu supernov Ia. Přijde mi alarmující, že nikoho nenapadlo prověřit tento objev dříve. Opravit to na wikipedii bude velmi obtížné, protože to byl základ důmyslné teorie a vypadá to, že si tohoto měření kosmologové ještě nevšimli. --2A00:1028:919A:DF32:A56C:CFE:9C30:AD2A 7. 5. 2017, 12:17 (CEST)

Citovaný článek to říká velmi opatrně a v diskusi jsou obě stanoviska. --Sokoljan (diskuse) 7. 5. 2017, 17:14 (CEST)

Toto stanovisko v diskusi určitě není, protože poslední příspěvek k tomuto tématu je více než 10 let starý a nové měření deceleračního parametru bylo loni. Z toho, že původní měření mělo jen 3 sigma a článek závěr zpochbňuje s desetkrát více měřenými supernovami, je mi jasné, že expanze není zrychlená. Bohužel s tím asi na wiki nic nezmůžeme, dokud si toho teretičtí kosmologové nevšimnou. --2A00:1028:919A:DF32:A56C:CFE:9C30:AD2A 9. 5. 2017, 19:31 (CEST)

Metrika uzavřeného vesmíru.

    2     2   2   (  R   )4   2     (  Rr  )2     2       2       2
  ds  =  c  dt  - (------)  dr   -  (------)  ( dθ  +  sin  θ  dφ   )
                  ( R - r)          ( R - r)

Zde s = délka, tedy ds je element délky,

   c = rychlost světla ve vakuu,
   t = vlastní čas, tedy dt je element času,
   R = "poloměr vesmíru" tento pojem vysvětlím později,
   r,θ,φ jsou sférické souřadnice prostoru.

Tři závorky pod sebou považujte, prosím, za jednu velkou závorku. Já to jinak napsat neumím.

Vzorec předpokládá, že existuje číslo R takové, že svělo nikdy nepřekročí oblast o poloměru R. Tento požadavek je oprávněný, když připustíme, že na okraji vesmíru je Schwarzschieldova sféra. R můžeme tedy považovat za jakýsi "poloměr vesmíru" měřený ovšem jinou metrikou, než tou, která platí uvnitř Schwazschieldovy sféry. V této "jiné" metrice se náš vesmír bude jevit asi jako koule o poloměru R.

Jak jistě víte, vnitřek Schwarzschieldovy sféry může být libovolně řídký. V tom případě má tato sféra velký poloměr. Myslím si, že to je situace, která nastává pro celý vesmír. Jinými slovy pro jakkoliv nízkou hustotu hmoty ve vesmíru existuje polměr R, krerý ohraničuje všechnu hmotu uvnitř Schwarzschiedovou sférou. Světlo k této sféře letí stále stejou rychlostí a nikdy ji nedosáhne. Z tohoto pohledu je vyloučena existence otevřeného modelu vesmíru.

V uzavřeném modelu vesmíru se snadno vysvětlí proč je v noci tma. Mám za to, že se tím vysvětlí také proč se vesmír rozpíná přibližně kritickou rychlostí. Rozpínání je způsobeno stále probíhající deformací prostoru uvnitř Schwarzschieldovy sféry. Případné malé změny v rychlosti rozpínání nejsou vyloučeny. Také existenci kvasarů lze vysvětlit. Jsou to objekty nacházející se blízko této sféry měřeno ovšem naší "jinou" metrikou.

Einsteinova obecná teorie relativity je dnes již trochu zastaralá. Popisuje černou díru jako statický ojekt. Shwarzschieldovo vnější řešení Einteinových rovnic je jediné možné. Popisuje metriku protoru kolem černé díry jen zvenku. Ve skutečnosti je černá díra objekt dynamický, tj zakřivování prostoru kolem ní stále pokračuje a nikdy neskončí. To také platí pro oblast pod Schwarzschieldovou sférou.

Pro R jdoucí k nekonečnu a také pro r mnohem menší než R přechází výše uvedený vzorec na známý vzorec Eukleidovské metriky časoprostoru.

Prohlašuji, že tento vzorec jsem postuloval sám, bez použití odkazů z literatury. Myslím si, že už bude dávno znám. V tom případě uvítám Váš odkaz na příslušnou literaturu.

coupekl@seznam.cz -- Tento komentář byl přidán 28. 1. 2007

Nevím přesně, jak je tento článek myšlen, každopádně opravím pár chyb. Jednak bych chtěl upozornit, že na Wikipedii nepatří vlastní výzkum, tenton text je přinejmenším na pomezí. Vaše metrika vypadá přibližně jako FRW metrika, což je správná metrika popisující obecný homogenní izotropní vesmír. Schwarzschildovo řešení není otázkou zastaralosti obecné relativity, dá se (plně v rámci obecné relativity) analyticky rozšířit pomocí tzv. Kruskal-Szekereszových souřadnic, ve kterých je již vnitřek černé díry popsán úplně. Jak to ale souvisí s článkem o vesmíru? Ještě bych dodal, že vesmír není vnitřkem černé díry, jak píšete, k tomuto tématu vizte prosím článek zde. --Irigi <♠|☼> 22:25, 16. 1. 2008 (UTC)

Velikost vesmíru

Poznámka čtenáře - tvrzení, že současná velikost vesmíru by měla být 78 miliard světelných let by ale znamenalo, že by se vesmír musel rozpínat rychlostí v průměru až 3x převyšující rychlost světla.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.165.240.16 (diskuse • bloky) 11:24, 11. 3. 2007 (CE(S)T)

Ještě bych to upřesnil.. Chyba je v tvrzení, že současná velikost POZOROVATELNÉHO vesmíru je 78 mld světelných let. To není správné. Pro nás POZOROVATELNÝ VESMÍR je opravdu veliký pouze oněch cca 13 mdl světelných let - NIKDO DOPOSUD NEVIDĚL nic staršího.

Dovolím si prohlásit, že je zde nějaká CHYBA.. Buď je vesmír starý 13 mld let, přičemž se rozpíná rychlostí světla a MY vidíme až na jeho konec. Nebo nevidíme až na jeho konec a on dosahuje ještě nějaké ty miliardy světelných let za místo, které ještě vidíme.. PAK ALE (vzhledem k tomu, že žádný hmotný bod ani žádné záření NEMŮŽE překročit rychlost světla) by to znamenalo, že se rozpíná již déle než oněch cca 13 mld let a že je tedy STARŠÍ). Pokud by se po celou dobu své existence rozpínal rychlostí světla, musel by být starý 78 mld let. Budeme-li trvat na tom, že je starý cca 13 mld let a přitom je velký 78 mld let, musel by se opravdu rozpínat rychlostí 3x převyšující rychlost světla a bylo by tedy na čase opravit onu základní hypotézu o rychlosti světla....-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 193.165.240.16 (diskuse • bloky) 12:00, 11. 3. 2007 (CE(S)T)

Pokud pozorujeme událost ve vzdálenosti 10 miliard světelných let, jedná se o událost která se stala před 10 miliardami let na místě, které je nyní vzdáleno více než 10 miliard světelných let - i bez narušení rychlosti světla by nyní mohlo být i 20 miliard světelných let daleko.

To ovšem nic nemění na tom, že stáří vesmíru a jeho velikost ukazuje, že vesmír expanduje rychleji než je rychlost světla. To ovšem není pro vědce žádná novinka nebo problém. Na anglické wiki se můžeš dočíst, že Because it is the metric defining distance that is changing rather than objects moving in space, this expansion (and the resultant movement apart of objects) is not restricted by the speed of light upper bound that results from special relativity. -- Hkmaly 11:16, 11. 3. 2007 (UTC)

Myslím si, že diskuse o velikosti vesmíru je bezpředmětná. Jeho velikost nemůžeme měřit metrikou, která platí uvnitř tohoto vesmíru. Vzhledem k této metrice je vesmír nekonečný. Spekulace o jeho velikosti jsou založeny na představě, že můžeme změřit okamžitou vzdálemost od nás k tělesu, které se od nás vydaluje rychlostí světla. To není možné už z toho důvodu, že mezi námi a tímto tělesem je deformován vlastní čas v obou bodech měření a také vzdálemost mezi nimi. To vyplývá z Obecné teorie relativity, která nebyla dosud žádným nezvratným způsobem zpochybněna. – Tento příspěvek přidal(a) 83.208.187.56,13:52, 12. 3. 2007 SE(L)Č

To není pravda! Metrika vesmíru je dobře známá a změřená (FRW metrika) - touto metrikou můžeme měřit aktuální prostorovou velikost vesmíru. Není pravda, že by vzhledem k ní byl vesmír nekonečný - hranice viditelného vesmíru je dobře definovaná a nachází se v konečné vzdálenosti (to je to, co se obyčejně myslí velikostí vesmíru) - tuto vzdálenost odměříme právě metrikou. Pokud je vesmír uzavřený, jeho objem je konečný a také se dá v principu měřit metrikou (byl by určen poloměrem křivosti, kdybychom ho uměli změřit dost přesně.)

K diskusi výše bych podotknul, že viditelný vesmír je sice prostorově větší než 13.7 miliard světelných let, ale tento údaj se může lišit podle toho, jak rychle se vesmír rozpínal v minulosti. Proto se typicky uvádí jeho stáří - prostorová vzdálenost není nijak užitečná, protože ji nikdo přímo neměří (měří se jen čas, jak dlouho k nám letí světlo z dané vzdálenosti). --Irigi <♠|☼> 22:46, 16. 1. 2008 (UTC)

Při čtení příspěvků jsem si vzpomněl na jedne stránku, na které byla velikost odvozena od Rudého posuvu(Red shift) je k tomu nádherná animace- [[2]] --Genius920308 12:58, 16. 1. 2008 (UTC)

všiml jsem si že tu pánové diskutují o tom je li něco rychlejší než světlo předpokládejme že ano pak by se muselo jednat o malé částice putující vesmírem od jeho začátku pak bychim si ale museli položit otázku jak rychle vesmír v obdubí asi tak deseti vteřin vypadal a co bylo pred velkým třeskem a kde se ty částice vzali velký třesk nemohl tak náhle a bez příčiny vzniknout nebo snad ano muselo se přece jednat o trochu zdlouhavější proces než necelá jedna vteřina a co bylo před ním představte si bod ve vesmíru malý nepatrný bod ve vesmíru najednou se začne rozšiřovat na všechny strany ale nerozšiřuje se úplně rovnomérně co nám vnikne za těleso nebo za tvar samozřejmně že nepravidelné a trochu sploštělá koule takový má tvar asi dnešní vesmír vraťme se ale k velkému třesku eploze nebo jak to mám nazívat vyvrhla obrovské množstvý částic rád bych znal a prozkoumal jejich rychlost potom by se ukázalo kdo zvás má pravdu též bych se rád podíval na deformace a ohýbání časo prostoru pokud někdo chce tak a´t si to také vypočítá do doby neź nědo pŕíde s nějakým rozumným řešením tak tu podle mne není důvod k dyskuzím

vesmír nebo Vesmír

Když se napíše Galaxie, máme na mysli Mléčnou dráhu tj. naši galaxii. Není něco obdobného i u V(v)esmíru?--Genius920308 13:04, 16. 1. 2008 (UTC)

Podle PČP se má psát jen "vesmír", ale třeba Josip Kleczek píše velké "V". Jinak ale PČP jsou nedůsledná, protože třeba rozlišují Slunce/slunce, Galaxie/galaxie, ale uvádějí jen "sluneční soustava" (nikoliv "Sluneční soustava"). --Luděk 13:09, 16. 1. 2008 (UTC)

Já si myslím že by se mělo psát Vesmír protože žádný jiný vesmír není a tak je tojméno,, a jméno je s velkým písmenem

-)

-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Genie155 (diskuse) 31. 12. 2013, 11:42 (CE(S)T)

Budoucnost

Je tu sekce o historii a stáří, proč ne i o možné budoucnosti (http://en.wikipedia.org/wiki/Future_of_an_expanding_universe )- ačkoliv na druhou stranu tento nástin může být značně depresivní. 85.132.151.252 24. 5. 2009, 13:10 (UTC) Hondrej

Dotaz

Dobrý den všem. Mám jednu otázku - hádali jsme se o tom s kamarádem a nemůžeme se nějak shodnout. Jde o toto: Jestliže se človek ocitne ve vesmíru BEZ SKAFANDRU roztrhne ho jeho vnitřní tlak? Nebo jen prostě umrzne? A je možné, aby člověk přežil ve vesmíru - dejme tomu - 5 vteřin? (já tvrdím, že ho to okamžitě roztrhá, kamarád, že jde jen o tu hroznou zimu a že člověk může 5 vteřin přežít. Prosím napište jak to teda je. Předem moc děkuji Enigmma 19:12, 29. 3. 2008 (UTC)

Tady se píše encyklopedie, nezodpovídají se dotazy. S těmi se obraťte třeba na [3]. --Miraceti 20:45, 29. 3. 2008 (UTC)

Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme.

Jak již psal kolega Miraceti, toto není populární diskuzní kroužek. Každopádně, používejte google a anglickou wikipedii - dostal byste ihned výsledky jako např:

• http://en.wikipedia.org/wiki/Outer_space#Effect_on_human_bodies
• http://answers.yahoo.com/question/index?qid=20080303130724AAfBAOR

85.132.151.252 24. 5. 2009, 13:04 (UTC) Hondrej

Věty

"S dalším ochlazováním jádra s elektrony vytvořila atomy a vesmír se tak stal průhledným pro záření. Toto záření je dosud pozorovatelné jako tzv. reliktní záření." by podle mě bylo vhodné upřesnit nebo objasnit. Konrktétně: Jaké záření je myšleno zájemenem "Toto" na začátku druhé věty. Dále nesouhlasím s generalizací průhlednosti vesmínu, konkrétně hmota vzniklých atomů, pokud je mi známo, pro mnoho druhů záření průhledná není, navíc (mi) není jasné, proč by před vznikem atomů nemohlo nějaké záření existovat. Ještě pravopisně, neměla by v první citované větě být použita vazba s vícenásobným podmětem a tvar slovesa pak "vytvořili"? --Huge 13. 4. 2010, 13:56 (UTC)

"Toto záření" se zamozřejmě váže k záření z konce předchozí věty. Jde o elektromagnetické záření, čili světlo (v nejširším slova smyslu).

"Zprůhlednění Vesmíru" je terminus technicus, takhle se oddělení látky od světla popisuje prakticky vždy. Vesmír v té době v drtivé většině obsahoval vodík a helium a navíc již ne v nějak velké koncentraci. Tou průhledností se myslí, že již fotony nebyly rozptylovány na volných elektronech a protonech. Díky tomu elektromagnetické záření v průměru začalo dolétávát do mnohem větších vzdáleností. Ve velmi krátkém časovém období se Vesmír radikálně změnil. Jestli počítám dobře, v té době bylo v kubickém metru Vesmíru něco přes miliardu atomů, z největší části vodíkových, což je třeba s porovnání se vzduchem doma v pokoji velmi málo. Vidět tedy začalo být velmi daleko (prakticky na všech vlnových délkách).

Jádra vytvořila. Miraceti 13. 4. 2010, 19:39 (UTC)

Jádra s elektrony vytvořily.

Speciální teorie relativity a časoprostor

Byl jsem trochu rozpačitý už nad oddílem o obecné teorii relativity (proč zde popisovat OTR jako takovou?). Nad oddílem o STR a časoprostoru se hněvám. Do konceptu článku moc nezapadá, vlastně by měl patřit spíš do článku o časoprostoru. Hlavně mě ale překvapila nedotaženost překladu a z toho plynoucí věcné chyby.

Text je sice původně z en, ale asi bych dal přednost nějaké naší vlastní verzi. Anglická verze není nejšťastnější. Miraceti 13. 7. 2011, 12:30 (UTC)

Nechte mi ještě chvilku, vůbec to není hotové, ani náhodou.--Mirek256 13. 7. 2011, 12:46 (UTC)

Chápu, proto do toho nezasahuju. Ale nejsem si jistý, jestli je vhodné v tom pokračovat. Bude to potřeba probrat a dost toho vyškrtat. Nicméně iniciativě se meze nekladou. Miraceti 13. 7. 2011, 21:56 (UTC)

Katastrofální úroveň článku

Všiml jsem si, že článek je po podstatném rozšíření přihlášen k recenzi, tak jsem se na něj podíval a byl jsem zděšen. V porovnání s vědeckým bulvárem typu 21. století, který je sám o sobě příšerný, je snad článek ještě o řád horší. Hromadí a plete si pojmy (možná jen kvůli mizernému překladu), nerozlišuje pozorovaná fakta a hypotézy, vymýšlí si nesmysly a formálně většinou připomíná strojový překlad. Fyzikální pasáže by bylo nejlepší úplně smazat a zgruntu přepsat. Nemá cenu proto vypisovat z každého odstavce chyby, nepřesnosti a špatné formulace, shrnu jen základní prohřešky:

• editor libovolně přechází mezi různými významy termínů, jako pozorovatelný vesmír (zpravidla ignoruje časový rozměr významu), hmota (jednou je to včetně temné energie, jindy hmota tvořená kvarky, jindy hmota tvořená kvarky i částicemi polí, jindy ve významu hmotnost), silná jaderná interakce (střídá mezi základní "barevnou" interakcí rostoucí se vzdáleností a zbytkovou interakcí mezi systémy vázaných kvarků, která na větší vzdálenosti prudce klesá) apod.
• editor si plete kauzální vazby pojmů (cit. "silná nukleární síla popisuje kvantovou chromodynamiku"), vymýšlí si neexistující fakta (cit. "obecná teorie relativity obsahuje deset parciálních diferenciálních rovnic druhého řádu pro metrické koeficienty časoprostoru, z nichž každá obsahuje sto členů"), mezi teoretickými modely vesmíru uvádí speciální teorii relativity
• editor si vymýšlí novotvary zavedených matematických a fyzikálních pojmů: izotropický (namísto izotropní), černé spektrum (spektrum záření černého tělesa), délka stupnice (měřítko), hladký (ve smyslu spojitý, nikoli diferencovatelný), karteziánský (kartézský), kužel světla (světelný kužel, resp. kauzální kužel) apod.
• editor pravděpodobně nic netuší o kvantové teorii (m.j. odstavce "Nejširší definice: realita a pravděpodobnost", "Teorie mnohovesmíru"), teorii relativity, interakcích ani jiných částech fyziky (m.j. odstavce "Velikost, stáří, obsah, struktura a zákony vesmíru", "Teorie mnohovesmíru"), ani o geometrii a topologii prostoročasu (m.j. odstavce "Řešení Einsteinovy rovnice pole", "Tvar vesmíru"), přestože o nich rádoby "zasvěceně" ale úplně chybně píše
• jsou používány nepatřičné básnické přívlastky ("je nesmírně velký", "tajemný proces", "konečný osud vesmíru"), a to i ve větách, které neuvozuje slovy "poeticky řečeno"
• o bezpočtu nečeských vět ("smrdících" anglickou skladbou a frázemi), anglických názvech latinsky psaných knih a stovkách překlepů raději pomlčet.

Pár perel "neobratného" překladu:

• "Na menší vzdálenost jsou pozorovány "shluky" hmoty, kde je mnoho atomů stlačeno do hvězd."
• "Důležité konstatování v této diskusi je, že pro pozorovatele existuje vesmír, který je doladěn tak, že je schopen podporovat inteligentní život."
• "To může vypadat jako jasnozřivé, že nekonečný, a nekonečně hustý vesmír mohl vzniknout v jediném okamžiku velkým třeskem, kdy R=0, ale právě to lze matematicky předpovědět, když k není rovno 1."
• "Podle definice neexistuje nic, co by z jednoho vesmíru mohlo ovlivnit druhý vesmír, a co by mohlo mít dopad na jiný vesmír, v případě dvou vesmírů co by mohlo ovlivnit druhý vesmír, musel by být součástí jednoho vesmíru."

Závěrem: Namísto skutečné recenze pro návrh na zařazení mezi DČ mě přečtení dosavadní podoby článku vedlo k přidání šablon Přesnost, Upravit a Pravopis, a velmi jsem váhal, zda Přesnost nemám nahradit kategorickým Celkově zpochybněno.

Je mi to velice líto ve vztahu k velké snaze editora, ale nemohu jinak. V tomto stavu je totiž článek pro čtenáře souhrnem zavádějících až nesrozumitelných a chybných nečeských vět, a rozhodně nikomu nemůže zlepšit představu o vesmíru. Petr Karel 15. 8. 2011, 13:38 (UTC)

Já věděl, že článek není dobrý, ale napíšu jednu věc, nevadí mi, že jsem napsal (či se pokusil o něco), aspoň něčemu trošku víc rozumím, ve svých omezených mezích. Já nechtěl napsat dobrý článek, to ano náhodou, právě jsem chtěl vymazat nesmysly. I na té anglické wikipedii článek prochází vývojem, a někdy až moc velkým. On taky není dobrý, možná by bylo napsat opravdu článek úplně nový. Není to jednoduché téma, je víceoborové. A o ničem zasvěceně nepíšu, to se vám jen zdá. Latinský název knihy je v článku jednou, to izotropické tam taky bylo jednou. A já se až tak nesnažil, mě je jedno, když se celý článek smaže, úplně. Klidně vše, co jsem tu napsal. Já do wiki nepíšu proto, že bych chtěl někoho obohatit, ale abych se trošku poučil, něco přečetl, něco se dozvěděl. A to tady tak trošku splnilo účel, i vaše kritika. Problém asi bude, že jste vědec, a chcete mít vědecký článek, ten úmysl jsem já neměl, ani náhodou. Dalším takovým problémem je, pro mě, že Vy jste toho zrovna moc nenapsal, ale sloužíte zde jako kritika (což je taky dobré), ale něco byste napsat mohl, nejenom jen přidávat kategorie, či či šablonu upravit atd. například toto jste rovnou mohl upravit 2 eurocenty. Ale to nesouvisí s mým špatným článkem, ani náhodou. A zrovna u Elektroslabé interakce jste mohl napsat něco víc něž pahýl. Zkrátka Vy chcete mít vědecký článek, na mě se hodí definice Oldřicha Klimánka, že do wikipedie může přispívat každý cvičený klokan, viz [4]. No, nic mějte se hezky, a hledejte zde dál chyby.--Mirek256 15. 8. 2011, 16:51 (UTC)

Díky za reakci, těší mě i zájem o mé editace z r. 2008.

Na článek mě upozornila žádost o recenzi, proto jsem předpokládal, že je již v hotovém stavu a potřebuje jen závěrečné skouknutí před nominací na DČ (myslel jsem si, že chcete získat trofej ve sponzorské soutěži, a chtěl tak včas upozornit na nedostatky, abyste je mohl upravit a dosáhnout vysoké kvality článku), a takovou laťku jsem si zprvu nasadil i pro posouzení. Sám bych se ale styděl přijít se žádostí s článkem, ve kterém není opravený ani pravopis a jehož některé věty nedávají smysl.

Neplatí "čím více, tím lépe", doporučuji nepřidávat žádné odstavce, u kterých nevíte, o čem píšete, třebaže to odněkud překládáte (je velká pravděpodobnost, že pak takový překlad bude chybný). Nerozumí-li větě ani editor, jak jí má rozumět čtenář? Neřadím se mezi delecionisty, ale někdy musím uznat, že namísto nesrozumitelných odstavců je lepší nechat některé oddíly článků prázdné.

Nechci vědecký článek, mnohem víc si naopak vážím článků popularizujících odborná témata, musí však být napsané správně. Je to mnohem těžší, než napsat něco odborně.

Váš problém, že jsem "toho zrovna moc nenapsal, ale sloužím zde jako kritika" neřeším, ale za ty články, které jsem napsal či spíše rozšířil, se nestydím. Je pravda, že na větší články nemám v poslední době zrovna čas. Pahýly zpravidla nepíšu, nepotřebuji-li pouze odčervenit některé odkazy v jiném článku (tehdy u elektroslabé interakce v mých wikipedistických začátcích kvůli úpravě Standardního modelu). (Abych ozřejmil i pouhé šablony v "mincovních" článcích: reagoval jsem na akci CommonsDelinker, který likvidoval neoprávněné obrázky, a chtěl tak upozornit wikipedisty, kteří se problematikou zabývají, že si mají opatřit buď jiné obrázky nebo upravit články - protože problematice nerozumím, needitoval jsem, protože jsem nevěděl, které řešení je správné.)

Omlouvám se, ale "hledat zde dál chyby" zatím nebudu a počkám si na upravenější verzi článku, vypisovat jednotlivé body ke každému odstavci by bylo neproduktivní, to už spíš některé odstavce přepíšu, ale až po skončení sponzorské soutěže, ve které se nechci angažovat.

Na mou kritiku se klidně vykašlete a počkejte si na recenzi od nějakého aktivnějšího wikipedisty, s jehož produktivitou nebudete mít problém. Klidně si odstraňte z článku i přidané šablony, jste-li přesvědčen o věcné správnosti i korektnosti českých vět. Nezahořkněte z jedné kritiky a pokračujte v editování, jen Vás prosím, abyste ze sebe nedělal, jak píšete, "cvičeného klokana", ale pokusil se psát jen takové věty, za kterými si můžete po věcné i formální stránce aspoň trochu stát. Petr Karel 16. 8. 2011, 09:04 (UTC)

Nebojte, já nezahořknu, a dík za Vaši snahu. Já už po několika odstavcích věděl, že tento článek je na mě moc, ale to nic. Někdy se člověk zkrátka přecení (když nejde o život, ještě to není tak hrozné). Jen jste mě včera sjel, no člověk občas kritiku potřebuje. Na mě se nezlobte, kdyby se článek psal na větší wiki, někdo by to psal třeba se mnou, zde to bohužel tak není. Já odbočím, vím, díky třeba i vesmíru, jak je česká wikipedie malá (nejen počtem hesel), ale i jejich obsahem proti velkým wikipediím. Tak se jednotlivec zhostí něčeho, co jej trošku přesahuje. To jsem ostatně řekl i na IRC. Z recenze dám vesmír pryč, u mě nějak účel splnila. Na de mají některé články recenzí víc, než je jedna. Ještě jednou díky.--Mirek256 16. 8. 2011, 15:26 (UTC)

Redakce článku

Milý kolego, ve Váš prospěch mluví základní zásada Wikipedie, "editujte s odvahou", a tu jste skutečně prokázal. Možná jste si ukousl až moc těžké sousto a části o mytologii a filosofii, v nichž se trochu vyznám, bude ještě potřeba přepsat. Ve fyzice a kosmologii se moc nevyznám, ale pokusil jsem se opravit chyby, překlepy a věty, které nedávaly smysl. Snad byste teď mohl požádat kompetentnější kolegy (třeba Petra Karla), aby kosmologii věcně přehlédl a opravil. Na dobrý článek to zatím není, ale kus práce jste udělal. Zdraví --Sokoljan 16. 8. 2011, 10:06 (UTC)

To máte pravdu, vzal jsem moc sousto, jenže jsem to nespal na svém pc, ale zde. Další články už dělám jinak. A Vám moc děkuji, že jste část článek po mě opravil, za to Vám patří můj dík.-:))).--Mirek256 16. 8. 2011, 15:13 (UTC)