Diskuse:Ukrajinská opera

Článek byl 30. 10. 2015 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 6. 12. 2015 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Z hesla Ukrajinská opera byla v období od 28. září do 4. října 2015 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … ukrajinská opera má velkou návaznost na lidové tradice?“

Článek týdne

Tento článek byl v 34. týdnu 2016 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Marek Koudelka

Dobré odpoledne, uvedu zde jen pár bodů, protože mě toho po přečtení příliš nenapadá. Na zamodřování odkazů jak vidím pracujete, takže to odpadá :-)

• v úvodu jsou u Mejtuse a Daňkevyče zmíněna ukázková díla, zatímco u třetího tam jmenovaného nikoliv.

• větu v závorce začínající slovy „Vysoká šlechta si totiž až do zrušení nevolnictví“ bych možná zkusil dát do poznámky (použití viz například článek John Cale), případně tu závorku odstranit.

, trochu jsem to přeformuloval a přesunul bez závorky o kus níže, kde se mluví o zrušení nevolnictví podruhé.

• … přispívali i domácí skladatelé (Katakuzenos: Antonio Foscarini, Jurjevič: Marino Faliero a Pietro di Calabria) − odkaz na skladatele?

, odkaz jsem uvedl u Katakuzena, který není úplně neznámý, ale k Jurjevičovi jsem kromě toho (trochu podezřelého) jména v uvedeném pramenu nic nenašel

• 27. října (8. listopadu) 1867 − předpokládám souvislost s juliánským/Gregoriánským kalendářem, možná by ale stálo za to tam tuto informaci nějak uvést.

Věřím a budu rád, když se článek dostane na úroveň zdejších Nejlepších. S pozdravem Marek Koudelka (diskuse) 30. 11. 2014, 14:46 (CET)

Juandev

Je to velmi pěkný článek. Je vidět úsilí se kterým byl sepsán, hodiny na něm vynaložené i autorova orientace v tématu. Článek jsem začal číst a objevuje se v něm několik stále se opakujících problémů. Proto jsem se rozhodl předložit k nápravě a diskusi poznámnky, které jsem si zatím udělám. Jak říkám, článek jsem zatím celý nepřečetl a moje poznámky tedy reagují na to co jsem zatím přečetl. Tím, že se ale některé problémy stále opakují, myslím si, že by bylo vhodné se jim začít věnovat už nyní. Namátkově: a) nejsou rozepsány zkratky (lidí), b) hodně odborných slov, c) podivná pozice referencí (typografie?), d) typografická nestálost. Konkrétně tedy v poznámkách:

Ad obecná připomínka a) (nejsou rozepsány zkratky) – pokusil jsem se, viz níže

Reaguju tady mezi řádky. Už to že vy reagujete jinde, je pro mne obtížně čitelné.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 18:42 (CET)

Aha, díky to je mnohem lepší. Doufám, že vy se v tom teď orientujete. Ještě tu mám pro Vás nějaké zrkatky lidí: L. Rapport, F. Berger z Petrohradu, L. Mlaškin, V. Suk, M. Lysenka, M. Sadovs’kého, A. S. Puškina, S. Hulaka-Artemovského, N. V. Gogola, M. Ivanova, K. Nečuje-Gruzeviče, B. Hartewelda, E. Granelliho, N. Korženěvského, A. Gluchovceva, K. H. Stecenko, B. Janovs’kyj, I. Rojzentura, B. Janovs’kého - atd. Mám to všechno vypisovat? Stačí si zadat CTRL+F pro výraz ". " a máte to.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

Tady jsou myslím dvě věci: za prvé, jestli musím ta jména vypisovat celá pořád. U asi poloviny jde o to, že jsem nejprve to jméno použil celé a pak jsem používal už jen s iniciálou. To ovšem můžu změnit. Druhá věc je tam, kde prostě ta křestní jména nemůžu dohledat. Například první porevoluční ukrajinská opera – což je myslím zaznamenáníhodná uálost – je od jakéhosi I. Rojzentura: prošel jsem všechnu možnou literaturu, ale všude ho uvádějí jen jako "I.". Co s tím mám udělat? Mám kvůli tomu celou zmínku vypustit? To se mi zdá jako vylét s vaničkou dítě. Takových je bohužel více, od F. Bergera po E. Granelliho.--RPekař (diskuse) 16. 1. 2015, 23:41 (CET)

Co třeba Иссай Миронович Розентур? [1],[2]--Juandev (diskuse) 17. 1. 2015, 00:36 (CET)

To je on, moc děkuju! Moje knihy (jež od sebe asi opisovaly) ho uváděly mylně jako "Pойзентур", a to jsem nalézt nemohl. Je to poučení, pokusím se ještě zapátrat i u těch dalších.--RPekař (diskuse) 17. 1. 2015, 11:43 (CET)

Ad obecná připomínka b) (hodně odborných slov) – Pokusil jsem se některé pojmy lépe ozřejmit jejich prolinkováním. Ale jinak je pro mne samotného obtížné posoudit, co není obecné veřejnosti dost srozumitelné: osobně nemám žádné hudební vzdělání a použitá slova a obraty se mi zdají být v mezích obecného středoškolského vzdělání, ale nemohu se na svůj text podívat "zvenčí". (Když se podívám třeba na Plastidová DNA nebo Volkswagen Golf, zdají se mi terminologicky i syntakticky o dost náročnější.) Někdy bych také nerad přeformulovával některá tvrzení uváděná zdroji, aby mi někdo nemohl vytýkat příliš volnou interpretaci. Ale samozřejmě pokud mi označíte konkrétní slova nebo pasáže, přepracuji je, to není problém.

Dobrá, tady jste si sloučil dvě připomínky, ale vraťme se nejprve k té první. Proč ta jména nejsou rozepsána? Odborník (nebo jak vy říkáte středoškolsky vzdělaný člověk) možná ví - btw, já jsem také středoškolsky (dokonce humanitně) vzdělaný člověk (ale neměli jsme na střední škole vůbec hudební výchovu)) - nevím. Wikipedie má být úplná.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 18:42 (CET)

Ad obecná připomínka c) (podivná pozice referencí) – Snažil jsem se projít reference podle Wikipedie:Typografické rady#Reference tak, aby byla reference za tečkou, výhradně vztahuje-li se k celé větě; za čárkou, vztahuje-li se k celé části věty před čárkou (až po případnou předchozí referenci); a uvnitř věty, vztahuje-li se jen "k předcházejícímu slovu či části věty". Přirozeně však zatím nemám nástroj, jak přesněji vymezit "část věty", ke které se reference vztahuje. Můžete případně připomínku k referencím konkretizovat (zatím se podstaty Vašich námitek jen dohaduji)? Konkrétně k čemu Vám chybí zdroj v pasáži o Kvitku-Osnovjanenkovi a Kucharenkovi?

Popravdě řečno, nechci Váš těmi refy nějak pranířovat, jen jsem tam vložitl párkrát žádost o zdroj, aby jsme si to ujasnili. Napřed nějaké příklady:

• Pouze zde se také italská představení udržela až do počátku 20. století.[zdroj?] - který ref dokládá tuto skutečnosti? Následující ref 1?
• V Oděse se opery v ruštině začaly hrát roku 1873,[20] avšak ruská opera plně nahradila italskou až roku 1910.[zdroj?] - ref 20 se zde jasně vztahuje k první části věty. Druhou část věty tedy dokládá následujíc ref 20?
• ,[42][43] nebo kozácký generál Jakiv Gerasymovyč Kucharenko (1799/1800–1862), autor etnografické komedie Černomořský pobyt na Kubáni v letech 1794–1796 (Чорноморський побит на Кубані між 1794–1796 роками, 1836)[44][17].[zdroj?] - to je právě o té pozici refů. Není nic špatného na tom, že se refy odstnou před tečkou někde ve vědě. Otázka je, jestli tu poslední část souvětí potažmo celé souvětí dokládá ref 45 (viz nebo Po revizi (По ревізії) Marka Kropyvnyc’kého.[45]), nebo refy 44 a 17 a jen jsou blbě umístěné.

Máte tedy pravdu, že je někdy problém určit co se pod danným refeem skrývá - co je jím refováno. V odborné literatuře je to jednoduché - tam se refují, jen velmi jasné celky informace. Na Wikipedii je to naopak a refuje se skoro vše (vyjma zjevných faktů). A tady vzniká ten problém, když vytvoříme souvětí z více zdrojů, jak tom vhodně ty reference vložit. Nicméně základní pravidlo je, vkládat to za nějaký jasně vymezený úsek. Proto je třeba dobré ukončit každý odstavec refem. Proto je také dobré vkládat refy za tečky, protože tečka uvozuje konec věty či souvětí. Ale to jste myslím pochopil - jen občas to tam ještě nějak hapruje. Co se týče těch refů, které dokládají jen část věty/souvětí a nejsou větou, tak je to komplikované. Buď je na první pohled - např. z kontextu jasné jaký ten úsek je, nebo není. Byly tu takové návrhy, že to budeme psát do poznámky.

Na závěr ještě jednou zopakuji, že Váš za to nechci pranýřovat - protože je to na wp stejně nedokonalé. Vznesl jsem to hlavně proto, že se Vámi ty reference povalovali všude možně a já si nebyl jistý, že té problematice rozumíte. Jde tedy spíš o to tomu poruzumět a v budoucnu to již děat pořádně.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

Dobře, projdu to ještě jednou a tam, kde to není na první pohled jasné, doplním příslušné upřesnění přímo do poznámky, to nebude tak obtížné.--RPekař (diskuse) 16. 1. 2015, 23:41 (CET)

Ad obecná připomínka d) (typografická nestálost) – Snad jsem některé nejednotnosti nyní odstranil, ale jinak bych poprosil o konkretizaci.

1. je to velmi rozsálhý a pěkný článek
2. vyhnout se zkratkám typu F. Berger z Petrohradu a L. Rapport a rozepisovat je

   Takové pravidlo neznám a nejsem si jím jist, v literatuře je uvádění křestních jmen zkratkami docela běžné… Ale doplnil jsem všechna jména, která jsem dohledal. Kde ale zdroje celé jméno neuvádějí a ani jinde jsem ho nedohledal, musím nechat iniciály; snad nemáme žádné pravidlo bránící zmiňovat osoby, jejichž plné jméno neznáme…

   Ano, vyskytuje se to v literatuře a mě to vadí. Když ty lidi neznám, je pak těžké je dohledat - např. J. Novák (architekt) je Jan Novák architekt, nebo Josef Novák architekt? Co se týče Wikipedie, tak Vás zklamu. Bude tu min. doporučení, které říká, že se to má psát celé. Výše jsem uvedl nějaká jména ještě - pokud je nejste schopen dohledat pak narážím na samou podstatu problému. Wikipedie má přinášet úplné informace a být srozumitelná. Co když se o těch lidech budu chtít dozvědět více? K čemu to je uvádat zkratky - to nevypadá jako text určený pro středoškoláka, ale pro odborníka v dané problematice, protože jen odborník na danou problematiku ví o kom se v textu píše.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

3. 30-50členné zde bych řekl, že má být En dash a tam kde je Em dash používat taky En dash - je toho tam více k úpravě

   Tady konkrétně jsem to opravil. Jinak mám tam někde dlouhou pomlčku? Tu ani neumím psát, myslel jsem, že jsem dal všude krátkou (Alt-0150).

   Dobře, to kdyžtak doopravím sám.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

4. na cizí názvy používat šablonu v cizím jazyce

   Myslím, že není.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

   Doplnil jsem k názvům oper, doufám, že to není třeba v referenčních šablonách?

5. dost je tam používáno uvozovek - uvozovky ale uvozují přímou řeč! zvírazňuje se kurzivou. Přesto si nejsem jistý, jestli to není nadbytečné

   No, podle PČP "[d]o uvozovek se dávají ty části projevu, které doslovně citujeme nebo které chceme z různých důvodů od ostatního textu odlišit," takže máme volnější pole působnosti. Přímá řeč je jen jeden z případů. Prošel jsem to a na četných místech jsem uvozovky odstranil, ponechal jsem je pro případy, které PČP samy zmiňují, totiž 1) doslovné citáty včetně citátových slov (např. "formalismus" – tento pojem sice v hudební vědě existuje, ale v jiném významu; zde jde o uvedení výrazu užívaného ždanovovskými kritiky zmiňovanými v dané větě, ne skutečného pojmu) nebo 2) uvedení nových pojmů ve spojitosti s jejich vysvětlením (např. "živý vertep"). Jinak právě kurzívu bych zrovna ke zvýraznění nepoužíval, vyhradil bych ji v tomto článku pro označení názvů děl (jsou jich stovky) a využití k dalším účelům by se mi zdálo matoucí.

   Ne že bych chtěl zatracovat PČP. Spíše by mě zajímalo co na to doporučení/pravidlo Wikipedie. Obávám se, že tam bude napsáno, že na odlišování se používá kurziva a tučné písmo.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

   Je tam napsáno, že to jsou „hlavní způsoby“, což mi nezní tak kategoricky. Ale hlavně bych řekl, že uvozovky používám k jiným účelům než ke zvýraznění. Můžu celkem bez problémů odstranit uvozovky v těch definicích a nechat je výlučně pro citáty a citátová slova, což bych přece jen řekl, že je jejich vlastní účel.--RPekař (diskuse) 16. 1. 2015, 23:41 (CET)

6. co to je záporožec? - aha, to bude asi nějaký region ne? o kus dál je uveden obrat " záporožský kozák," - možná tedy nalinkovat, nebo vysvětlit

   Dal jsem prolinky do toho dalšího výskytu, nemyslím, že je třeba něco vysvětlovat přímo u názvu opery (i řada z dalších názvů ostatně obsahuje neznámé termíny), v případě Záporožce za Dunajem myslím stačí vysvětlení názvu v příslušném článku.

7. nedělat linky typu: Zlatá obruč Boryse Ljatošyns’kého - odkaz na pána bude ve Zlaté obruči

   S tím bych nesouhlasil, myslím, že by v úvodu měly být linkováni reprezentativní skladatelé i díla. Ale pokud je problém v řetězení linků, mohl bych to nějak vyřešit stylisticky, třeba "Zlatá obruč skladatele Boryse Ljatošynského…", "opera Myroslava Skoryka s názvem Mojžíš…"

   Dobrá ten úvod se dá tedy zkousnout. Nicméně, kdyby to bylo v textu, tak ten váš návrh je ideální.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

   Čím více linků na Vaši pobídku, tím větší riziko, že se to tak objeví :) Pokusím se to projít a takovým kolizím se co nejvíce vyhnout nějakým přeformulováním.--RPekař (diskuse) 16. 1. 2015, 23:41 (CET)

8. Nejvýznamnějšími operními scénami na Ukrajině jsou národní divadla opery a baletu v Kyjevě, Charkově, Oděse, Lvově a Doněcku. - a není lepší pojmnenovat a nalinkovat ty nevýznačnější?

   Stačí takto? Spíše než stanovit vlastní kritérium bych uvedl ty, které jsou "národní" – na rozdíl třeba od Česka, kde si divadla dávají názvy sama, jsou na Ukrajině "národní" jen ta divadla, kterým ten titul udělí vláda. – Bohužel to pro mne znamená, že musím napsat další dva články navíc…

   Ano to by šlo. Usilovat o NČ je heroický výkon hodný trpělivého člověka. Já sám s tím mám problém.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

9. Veřejná divadla vznikala ve městech od konce 18. století, a to nejdříve ve Lvově, - napřed se hovoří o Rusku a pak se skočí na Ukrajinu. Veřejná divadla ve městech nevznikala v Rusku? ten přechod bych udělal pozvolnější.

   Snad napraveno. Hovořil bych jen o vzniku veřejných divadel na Ukrajině. Co se dělo v (dnešním) Rusku nebo jinde, bych nechal stranou.

   Já vám rozumím, že chcete psát jen o Ukrajině - také ten článek je o ukrajině. Ale zrovna v téhle sekci se uvádí, že to bylo ovlivněno ruskem.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

10. „Ruská operní společnost“ - proč uvozovky?

    Uvozovky odstraněny.

    A to je právě to o čem hovořím výše. Pokud tedy tole nebyla citace, tak jste to chtěl asi zvýraznit. A jak jsem již psal a je to i v doporučeních a pravidlech Wikipedie, tak zvýrazňování by se mělo omezit. Z prostého dvodu: vnáší to určité POV do článku. Ale wp se snaží být NPOV, ne POV. Je na čtenáři aby si na to udělal svj vlastní názor, ne na autorovi, aby využíval uvozovek a vypíchával mu nějaká věci.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

    V tom s Vámi zcela souhlasím, doufám, že uvozovky jako nástroj zvýrazňování jsem odstranil, při novém pročítání to ještě zkontroluji.--RPekař (diskuse) 16. 1. 2015, 23:41 (CET)

11. se stala v 19. století významným střediskem italské a francouzské opery[15][16], - co konkrétně dokládají reference?

    Šlo jen o pozici reference (tu jsem změnil)? V každém případě dokládají tvrzení "Oděsa byla v 19. století centrem italské a francouzské opery".

12. jakej Jurjevič?

    Viz výše (u kolegy Marka Koudelky): bohužel zdroje neříkají, jaký Jurjevič, a není to podle mne podstatné; cituji je doslovně. Informace prostě příkladem podporuje tvrzení, že domácí (ruští) autoři psali pro oděské divadlo opery na italská libreta.

13. hraběte Lopuchina - to je dost útržkovitá informace

    To můžu možná nějak přeformulovat, ale postup uvádění informací je snad logický, přebírám ho ze zdrojů. Hovořím nejprve obecně o tom, že za nevolnictví byli hudebnicí vesměs vázáni na šlechtu, která si tak vydržovala (zdarma) nevolnické orchestry, a že proto byl nedostatek hudebníků pro vznik veřejných orchestrů včetně divadelních; po zrušení nevolnictví se podmínky změnily, šlechtické orchestry byly rozpuštěny a z uvolněných muzikantů (a herců a technického personálu…) mohla vznikat stálá veřejná divadla. Pak konkrétně uvádím, že několik let po zrušení nevolnictví, roku 1867, takto vzniklo operní divadlo v Kyjevě a že jeho orchestr se rekrutoval právě z takových zdrojů, konkrétně z orchestru hraběte Lopuchina.

    To si asi nerozumíme. Mě jde o to, že je to neúplná informacema. Je to jako psatní těch jmen zkratkami. A tady to není ani linkováno. Jak se tedy čtenář doví víc. Má si zadat do vyhledávače Lopuchin? Co když těch Lopuchin bude víc? Jak pozná, který je ten pravý.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

    K vlastnímu překvapení jsem ho dohledal: Pavel Petrovič, 1788–1873... Doplním.--RPekař (diskuse) 16. 1. 2015, 23:41 (CET)

14. zkrtky při prvním výskytu rozepisujeme: mj.

    "mj." jsem všude odstranil

15. V Oděse se opery v ruštině začaly hrát roku 1873[1], - co dokládá tato reference? Jste si jistý pozicií refu. Podle mne, takto položená reference dokládá rok 1873 a nic víc - což je dost divné. Logičtější by bylo, kdyby dokládala celou větu, nebo tu část, která nese sdělení, že "v Oděse se začaly hrát opery v ruštině (a už nemusí být řečeno kdy).

    Stačí tako přesunutí reference?

16. zajímavostli, že tam působili Češi podle mne do toho článku nepatří. Článek má být psát kosmopolitně. Tudíž pokud uvádíte pro zajímavost Čechy, proč neuvádíte pro zajímavost Poláky, Slováky, Maďary, Rumuny a kohokoliv jiného?

    Tak za prvé to bude tím, že – alespoň podle zdrojů – cizinci jiných národností na Ukrajině nepůsobili. Nenašel jsem zmínku o žádném Slovákovi, Maďarovi nebo Rumunovi. Z Poláků jsem se dočetl jen o Jareckém, kterého uvádím. Sukova perioda je nejvýznamnější v předrevolučních dějinách charkovské opery, Hřímalého osobnost je pro operu v Černovicích zdaleka nejzásadnější. Jinak na Ukrajině působili přirozeně Rusové, které ostatně také uvádím, ale nenašel jsem mezi nimi žádného, který by byl srovnatelně významný, a i zdroje je – na rozdíl od Suka a Hřímalého – odbývají pouhou zmínkou. Ceterum autem censeo, že rozsah a podoba těch několika zmínek o spojitosti s českým prostředím je v souladu s Wikipedie:Český rozměr české Wikipedie, které doporučuje přiměřeným způsobem zachytit "vztah obecného tématu k českému prostředí", a není v rozporu s Wikipedie:Čechocentrismus (že bych snad popisoval ukrajinskou operu "z pohledu Čechů"). Dejme tomu úhoř říční také obsahuje řadu zmínek o českých poměrech, norština má odstavec o studiu jazyka v ČR, novinářská fotografie dlouhý odstavec o českých zemích...

    Dobrá. Ale porovnání s jinými články neznamená, že je to tak správně.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

17. spojení –, se používá?

    Je to možné, PČP jen uvádějí, že čárku je v takovém případě možné vynechat, "neutrpí-li tím zřetelnost větné stavby". Podle jejich příkladů bych usoudil, že v tomto případě bude jistější čárku nechat.

18. není to překlep: Danila Savviče?

    Myslím že ne, tak jsem ho našel napsaného ve více zdrojích.

19. bylo provázeno živou instrumentální hudbou i zpěvem, - není to duplicitní sdělení? Výše je uvedno, že hudba, se zkládá z vokální složky a instrumentální složky. Tedy česky - aby jsme si rozuměli - zpěvu a zvuků hudebních nástrojů. Tedy pokud v této větě říkáže, že cituji "bylo provázeno živými tóný hudebních nástrojů" - no nejde mi to vysvětlit, ale otázka je, jestli se to neduplikuje významnově - hmm, asi ne
20. co to je hrubozrnný humor?

    Spojení "hrubozrnný humor" se mi zdá docela běžné, na Seznamu jsem našel řadu odkazů, ale přirozeně ho mohu něčím zaměnit, pokud máte návrh. PSJČ to vykládá prostě jako "hrubý" nebo "drsný".

21. proč jsou některé názvy uváděny v původním jazyce a jiné ne? Uváděl bych všechny (možná vyjma úvodu, aby nebyl zaprasený)

    Prošel jsem to a doplnil, ale pouze u těch oper, které jsou jaksi předmětem článku, tedy ukrajinských oper. Jiné opery (ruské, italské, německé) jsou zmiňovány jen jako příklady nebo paralely, tam bych text uváděním dvojího názvu nezatěžoval, myslím, že by to čtenáři nijak nepomohlo.

    Dobrá.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

22. kdo byl Karpenko-Karyj, že je uváděn?

    Doplnil jsem.

23. todle je teda silně nepřehledné : např. Nebožtík Opanas / Покійник Опанас A. Jankovs’kého, S klobáskou a skleničkou je konec svárů / Як ковбса та чарка, то минеться й сварка M. Staryc’kého, Po revizi / По ревізії M. Kropyvnyc’kého - tam bych nedával lomítko ale třeba složenou závorku - lomítko má dle mého názoru jiný sémantický význam

    Snad to takhle stačí. Použil jsem na takových místech raději hranatou závorku než složenou (normálně se používá hranatá na 2. a složená na 3. úrovni), ale můžu dát i složenou, pokud jí dáváte přednost.

24. hemží se to tam odbornými obraty - to by chtělo redukovat. Píše te to pro široké vrstvy obyvatelstva, ne pro pár humanitně vzdělaných

    Viz na začátku. Rád opravím, ale nedokážu to bez konkrétních připomínek.

25. daleko více bych linkoval

    Snažil jsem se daleko více linkovat, ale za cenu, že řada linků na pojmy a jména vedou na červené odkazy. Nedával jsem však linky soustavně na všechny osoby, protože u řady si nejsem jist jejich encyklopedickou významností (třeba hrabě Lopuchin nebo řada druhořadých skladatelů) – což snad není překážkou k tomu, aby byly zmíněny.

    Dobrá.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 22:36 (CET)

--Juandev (diskuse) 11. 1. 2015, 12:00 (CET)

Děkuji zatím za připomínky, některé pro mne bude obtížnější zapracovat než jiné, ale pokusím se je postupně projít. K některým připomínkám na Vás asi budu mít ještě upřesňující dotazy.--RPekař (diskuse) 11. 1. 2015, 21:50 (CET)

Jinak se těším na případné další připomínky,--RPekař (diskuse) 16. 1. 2015, 17:26 (CET)

Teď koukám že čísla Vašich připomínek neodpovídají mím číslm. Nezlobte se, ale já nechci zkoumat co k čemu přísluší. Nandejte ty odpověďi přímo pod moje připomínky, nebo to udělejte lépe přehledné. Tohle je pro mně totálně nepřehledné.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2015, 18:42 (CET)

Promiňte, o to jsem se pokoušel už při psaní těch odpovědí a opět teď, ale nedokážu je správně zařadit – vždycky se mi přitom rozhází Vaše číslování. To je asi nad mou technickou úroveň. Nemohlo byste mi ukázat, jak můžu k Vašim bodům přidat odpověď? Pak to tam všechno přeházím.--RPekař (diskuse) 16. 1. 2015, 20:01 (CET)

@RPekař: Na řádek za kolegovým příspěvkem vždy vložte znak # a za něj bez mezery dvojtečku (a následně Váš text), pak se číslování nerozhází. Rád bych to udělal za Vás, ale bojím se, abych něco nepřiřadil špatně. --Marek Koudelka (diskuse) 16. 1. 2015, 20:06 (CET)

Nejaktuálnější

Zdravím. V části "Nová organizace operního života" v posledním odstavci je věta: "Na repertoár se dostávala nejaktuálnější díla sovětské i západní avantgardy... Chtěl jsem se zeptat, jaký byl zamýšlen význam slova nejaktuálnější (chtěl jsem ho nahradit správným tvarem)? Napadají mne: nejnovější, nejpopulárnější, soudobé, reagující na aktuální témata. Moc děkuji. :-) --Mates (diskuse) 21. 4. 2015, 23:45 (CEST)

Možná prostě „nejnovější“, chtěl jsem vyjádřit, že se hrála na Ukrajině brzy po světové premiéře (na rozdíl od pozdější doby, kdy se soudobá díla dostávala na repertoár až s mnohaletým zpožděním).--RPekař (diskuse) 22. 4. 2015, 00:04 (CEST)

Díky za rychlou odpověď. Opravil jsem to tedy podle toho. --Mates (diskuse) 22. 4. 2015, 00:09 (CEST)