Diskuse:Souhvězdí Trojúhelníku

Článek týdne

Tento článek byl v 21. týdnu 2017 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Mates

Článek jsem prošel a případné překlepy snad opravil. Mimoto mě napadlo:

Úvod

• V druhé větě bych přepsal "jeho jméno v latině je Triangulum" (s odkazem na trojúhelník).
• Jemně jsem poupravil jak vypadá ten trojúhelník, možná bych tam doplnil z nějaké hvězdné mapy úhlovou vzdálenost hvězd v základně (ale lze to zmínit asi až dále v textu u zajímavých objektů)

Historie a mytologie

• Tady je pár nejasností:
  • Vyřešeno "V mezopotámském klínopisném hvězdném katalogu MUL.APIN představuje Trojúhelník symbolicky Mul.APIN (souhvězdí Pluhu), úvodní souhvězdí kalendářního roku, spolu s hvězdou Alamak v souhvězdí Andromedy." – to bych přepsal ve smyslu "V mezopotámském klínopisném hvězdném katalogu MUL.APIN tvoří Trojúhelník spolu s hvězdou Alamak v souhvězdí Andromedy část souhvězdí Pluhu (symbolicky Mul.APIN), úvodní souhvězdí kalendářního roku."
    • text jsem změnil
  • vnitřní kruh, to je něco jako Zvěrokruh? A možná by stálo za zvážení vytvořit článek heliaktický východ objektu.
    • zde připojuji odkaz [http://www.myty.info/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2010020007g, to je na článek o babylónské astronomii, nevím co s tím
  • trochu nerozumím tomu kalendářnímu přirovnání, oni asi v Mezopotámii neměli náš kalendář a označení měsíců
• Vyřešeno a zajímá mě i časové určení, těch 45 dní před a po slunovratu odpovídá dnešku nebo stavu před dvěma tisíci lety? Vlivem precese se to totiž jistě změnilo.
  • • změnil jsem větnou formulaci, bylo to 1000 let před naším letopočtem, v období Bybylónu

Zajímavé objekty

• Vyřešeno Zde nějak nerozumím tomu srovnání s Bailym, souřadnice se liší o 32 sekund vůči HD10407?
  • text jsme společnými silami upravili
• VyřešenoV objektech hlubokého vesmíru bylo několikrát "je není" :-), jednou jsem to snad správně přepsal na "mezi ní a Andromedou", u toho druhého má být asi "přestože je viditelná malým dalekohledem" (bez toho znečištění, nebo jak jsi to myslel?
  • snad také vyřešeno, ono jde o to, že galaxie M33 není vhodná pro dalekohledy s malým zorným polem, kvůli její malé světlosti ji nejde najít
• Vyřešeno Prosím, chtělo by to zdroj k tomu, že je viditelná pouhým okem. V planetáriu možná, ale jinak musí mít člověk fakt orlí zrak :-).
  • to jsem udělal

To je asi všechno. P.S: měli jsme editační konflikt, takže to prosím chvilku needituj. Moc díky za skvělý článek --Mates (diskuse) 19. 4. 2015, 19:19 (CEST) Tak jsem to dokončil, některé body, jak koukám, jsi udělal už během mého psaní :-). --Mates (diskuse) 19. 4. 2015, 19:39 (CEST)

Měl bych na komunitu jeden dotaz, co bych u tohoto souhvězdí musel udělat, aby to byl nejlepší článek - hlavně kolik snese červených odkazů. -:)))--Mirek256 21. 4. 2015, 18:08 (CEST)

Mělo by to asi projít nominačním procesem. Jinak červené odkazy, když nějak pochopim, jak se tvoří infobox u hvězdy, mohu postupně pomáhat zamodřit. :-) Mimochodem díky za ty refy, i když si myslím stále, jestli ty lidi nešálí zrak :-), já jsem rád když vidím M42 nebo M31. :-). A napadlo mě taky, nejlepší pozorovatelnost se bere odkud? Tím se myslí období, kdy je souhvězdí na obloze celou noc (tj. vychází se západem Slunce), nebo období kdy ve večerních hodinách prochází meridiánem? Srdečně zdraví --Mates (diskuse) 21. 4. 2015, 18:46 (CEST)

Ohledně červenek - imo stačí zamodření úvodu a infoboxu; ostatek se snese. --Jann (diskuse) 22. 4. 2015, 13:44 (CEST)

Nejlepší pozorovatelnost je, kdy je souhvězdí souhvězdí viditelné celou noc, či ještě jinak, když je např. ve 20. hodin nejvýše nad obzorem. Ale to je to samé, co jsi napsal ty. Já vím, že musí projít nominačním procesem, přeložil jsem již souhvězdí Andromedy, Malého lva, rozpracovaný je Beran a Severní koruna. I když i v tom Trojúhelníku byly chybky, které jsem viděl i já. Ve velkých souhvězdích jsou červené odkazy problém, v malých až tak ne.--Mirek256 21. 4. 2015, 18:59 (CEST)

Tak jako s tím pozorováním to je rozdíl že, když je ve 20 hodin nejvýše nad obzorem, tak není viditelné celou noc :-), proto se ptám, která z těch dvou možností se uvádí, troufám si ale tvrdit, že vzhledem k tomu, že tam máme prosinec tak spíše ten průchod nejvyšším bodem na obloze. Jinak, já jsem měl někdy do budoucna v plánu vylepšit Souhvězdí Orionu, takže pokud by tady byl dobrý příklad v podobě nejlepšího článku, tak by se mi to šiklo :-). --Mates (diskuse) 21. 4. 2015, 19:13 (CEST)

Daewoo

Pár tipů k sekcím, návrhy se vztahují k článkům o souhvězdích obecně (v závislosti na množství informací je asi možné některé sekce spojit, to už je ke zvážení), takže se nelekněte nad jejich obecnějším pojetím. Nicméně velice použitelné je to i zde. Řazeno podle umístění v článku:

• Oblast Historie a Mytologie bych rozdělil na dvě samostatné sekce. Historie může pojednávat o přesných důvodech vedoucích ke vzniku souhvězdí, zajímavostech co se za ta léta děly, jak docházelo ke změnám v hranicích souhr., nákresy v atlasech apod. Jako podsekci (nebo samostatnou sekci? viz dál) bych dal "Původ jména", i když toto lze vzít etymologicky obecně (kdo kdy a a jak souhvězdí nazýval a dnes nazývá (proto možná snad Původ jména do vlastní sekce Etymologie, ale nevím kam zařadit, snad na konec?) a proč. Mytologie se navíc může týkat kromě minulosti i současnosti (zahrnul bych sem i astrologii).

já budu zde hodně odporovat, u velkého souhvězdí ano, ale zde, kde v knížkách i na netu je souhvězdí odbyto dvěma řádky?

• Sekci s objekty rozdělit na hvězdy (v závislosti na množství dále na jasné, proměnné, dvojhvězdy, extrasolární systémy) a jiné hvězdy. Pokračoval bych velmi zhruba podle "průměrné vzdálenosti" a viditelnosti od nás - hvězdokupy, mlhoviny (včetně planetárních), galaxie a jiné objekty. Vzhledem k tomu, že lidé budou hledat jako první hvězdy, mám dilema, zda dát podsekci s meteorickými roji na začátek nebo na konec sekce Objekty. Nakonec bych nadhodil, zda to vše ještě vejlpůl nedělit podle viditelnosti pouhým okem (a na začátku odstavce popsané sekcování dodržovat v každém z těch dvou částí).

jako předtím, velké souhvězdí ano, např. Velká medvědice, a nelze zde psát o všech hvězdách v souhvězdí, a to ani viditelných pouhých okem, např. u Střelce by to bylo hrozně dlouhé

• Sekce zajímavosti - sem dát, asi co se jinam nevešlo.

Co je zajímavost? To by už mělo v článku být, či ne?

• Souhvězdí v kultuře - určitě zahrnout, pokud je o čem psát. Je to nejméně významné, takže na konec.

Můj názor je, že např. sci-fi sem nepatří, en to nedělá, ale nemusíme se opičit.

Další nápady (opět spíše obecně):

• Chybí mi odkaz na Seznam hvězd v souhvězdí - pokud by neměl být v článku. Dobrá je rychlá tabulka nejjasnějších hvězd s vysvětlivkami u Velké Medvědice na Slovenské Wikipedii.

Odkaz na seznam hvězd v souhvězdí by být měl, měl by být i ten seznam, v článku by být neměl, sk nebrat jako vzor

• Dobrý by bylo vytvořit i Seznam objektů v souhvězdí (vše jen mimo hvězd) - minimálně Messier a NGC, příp. IC

to by mělo být v textu, žádné seznamy, a zde je to zrovna potíž, v souhvězdí toho moc není, ale na seznámek asi ano

• Objekty by měly být řazeny podle zdánlivé jasnosti, myslím, že u hvězd je to tady zrovna správně

to jsem rád -:)))

• Fotografie kreseb z historických atlasů

já je nemám jak sehnat

• Na EN wiki mají skvělý infobox a obrázek souhvězdí má dole legendu s magnitudami, což tu chybí. Považuji to za celkem užitečnou věc, bylo by dobré ji do obrázku nějak dodělat.

obrázek se dápřevzít, infoboxy jsem se nikdy nenaučil vytvářet

• Asi bych přijal nějaký konsenzus ohledně světelných let a parseků. Když se to v textu prostřídává, při čtení to člověka mate (naopak je divné, když někde přepočet chybí, někde zas ne...). Za mě jednotku ve světelných letech udávat vždy - lidé si ji snáze představí - a parsek hodit vždycky do závorky.

to prověřím

• V textu umazat koncové nuly v desetinném čísle.

to též udělám

• Je-li objekt Messier, do závorky vždy uvést záznam v NGC. Viz Vlasy Bereniky na EN wiki (tam se mi líbí i to, že jsou seřazeny do seznamu, tady je to v jednom odstavci a objekty tak splývají - určitě by měl mít každý objekt min. svůj odstavec, je-li popisován odděleně, což se většinou děje; splývání se mi například nelíbilo u Dalekohledu, asi to předělám).

NGC by se mělo uvádět -:))

• Psát slovo "magnituda" nebo uvádět u popisu objektu vždycky jen její symbol (platí u všech veličin, takové ty šílenosti jako sluneční hmotnost, násobek zářivosti Slunce... to se v někdy textech opakuje tolikrát, že to až irituje -- tady je na místě popřemýšlet, zda by nebylo vhodné dát někam tabulku používaných symbolů v článku s vysvětlivkami)?

o tom se též dá uvažovat, bude to problém u všech astronomických článků

• Hodily by se i přímé fotografie souhvězdí, jako to má pán třeba tady: http://www.hvezdnouoblohou.wz.cz/trojuhelnik.php. Dále se mi tam moc líbí obrázek se vzdálenostní osou od země a na ní vyznačené hvězdy a objekty. Druhá věc, kterou považuji za užitečnou, jsou obrázky s vyznačenou dráhou oběhu souputníka u dvojhvězd, kupříkladu toto: http://www.hvezdnouoblohou.wz.cz/image_content/rys/image008.gif. To je paráda, to bych tu chtěl mít. Kde to lze sehnat?

kde je sehnat, vyfotit to nejde

• Po velmi letmém přečtení doporučuji text vždycky na konci snažení zkopírovat do Wordu a opravit zvýrazněné chyby, zde v textu jsou přehozená slova ("se nachází"), duplikovaná "velikost velikost" nebo špatně vyskloňovaná (souhvězdím Ryb). Čínské a arabské přepisy ignoruju, tomu nerozumím.
• Narazil jsem i při vlastním překladu na problém, že se mi v textu často opakovala slova jako "souhvězdí", "hvězda", "galaxie", "hmotnost" apod. Nevím jak ve Wordu, ale v PSPadu je jednoduchý nástroj, co vypočte výskyty jednotlivých slov. Určitě si na to dát bacha, ať nejsme jak papoušci.
• Faktickou správnost textu bohužel neumím rychle vyhodnotit, budete v tomhle zřejmě větší machr. Ponechám kolegům.

Jsou to jen náměty k diskuzi. Za mě jinak skvělá práce!--Daewoo (diskuse) 2. 5. 2015, 20:08 (CEST)

Faigl.ladislav

• Souhvězdí již známé starověkým Babyloňanům a Řekům, Trojúhelník je jedním z 48 souhvězdí zaznamenaných ve 2. století astronomem Ptolemaiem. – tohle není česká věta. Třeba přepsat.
• Nebeští kartografové Johann Bayer a John Flamsteed katalogizovali v souhvězdí hvězdy, z nich šest má Bayerovo označení. – rovněž špatně postavená věta. Doplnil bych, kdy k tomu došlo.
• Ióta Trianguli je zajímavá dvojhvězda, v souhvězdí jsou tři hvězdné systémy s potvrzenými planetami. – Ióta Trianguli se zde objevuje zdánlivě odnikud. Jaká je souvislost?
• Pluh byl prvním souhvězdím vnitřní kruhu – překlep?
• Začátek jarní orby v únoru se shodoval s heliakickým východem souhvězdí. – co je to heliakický východ souhvězdí?
• Souhvězdí Pluhu odpovídalo době, kdy vznikal katalog MUL.APIN nejsevernějšímu čtvrtletí dráhy Slunce, což odpovídá 45 dnům v období před i po letním slunovratu. – nedává smysl
• Chybí spoustu prolinkování – Jupiter, Ptolemaios, atd.
• Polský astronom Johannes Hevelius ze tří slabých hvězd - 6, 10 a 12 Trianguli, vytvořil nové souhvězdí Trojúhelník Minus v roce 1690 ve svém katalogu Firmamentum Sobiescianum, originální souhvězdí přejmenoval Triangulum Majus. – opět nečeská věta, zbytečně dlouhá, lze rozdělit.

Prošel jsem úvod a sekci Historie a mytologie. Z mého pohledu momentálně nemá smysl článek recenzovat dál. Je na něm ještě velká spousta práce, a to zejména po stránce jazykové. Překlad se ne zcela povedl. Anglická a česká větná struktura je jiná, a nelze proto věty pouze přeložit a nechat je tak, jak byly. Výsledek jde číst obtížně, někdy ani nedává smysl. Pozornost bude třeba též věnovat typografii, i když to asi až na úplný závěr. Oceňuji snahu o zpracování, resp. překlad, dalšího astronomického článku. V jeho současné podobě však musím konstatovat, že toho času nesplňuje kritéria pro DČ (o NČ ani nemluvě).--Faigl.ladislav _slova^činy 23. 5. 2015, 15:37 (CEST)

Všechny připomíky jsem opravil,a idalší věci, které jsem viděl.--Mirek256 1. 1. 2016, 12:17 (CET)

Formulace

Přiznám se, že nerozumím větě v úvodu článku (a taky v anotaci na ČT): „Dále se v něm nachází několik jasnějších galaxií, z nichž nejjasnější a nejbližší je v galaxie v Trojúhelníku (Messier 33).“ (zvýraznil Bazi). Takže v souhvězdí se nachází galaxie, z nichž nejbližší je v „galaxie v Trojúhelníku“? Neměl to být třeba jen odkaz zahrnující onen název v závorce? --Bazi (diskuse) 8. 5. 2017, 14:56 (CEST)

@Bazi, Mirek256: Já myslím, že je to takto špatně, objekt se jmenuje galaxie v Trojúhelníku, a píše se rozhodně s malým G podle pravidel českého pravopisu. Nejlepší je tato verze Mirka. Obdobně jako galaxie v Andromedě nebo mlhovina v Orionu. S pozdravem. --Mates (diskuse) 8. 5. 2017, 19:37 (CEST)

Problém byl moc slov galaxie ve větě, galaxie má název galaxie v názvu a v infoboxu galaxie v trojúhelníku (Galaxie Trojúhelník) je název špatně, galaxie se nejmenuje podle či nemá tvar trojúhelníka, ale má název podle souhvězdí Trojúhelníku a pro pozemské astronomy rozhodně patří mezi významné. --Mirek256 8. 5. 2017, 20:16 (CEST)